16,6 %, tedy přes jeden a půl milionu lidí je ohrožených chudobou v České republice v roce 2012. Tolik údaje ČSÚ. A přímo pod hranicí chudoby žije téměř milion lidí. Právě pro tyto nejvíce zasažené nouzí byla uspořádána první národní potravinová sbírka konaná v sobotu 16. 11. ve 111 obchodech po celé zemi.

První oslovení veřejnosti

Široká veřejnost měla poprvé možnost darovat potraviny přímo po jejich nákupu do rukou dobrovolníků, kteří potraviny přebírali. Pořadatelem celé akce byly organizace Byznys pro společnost a Česká federace potravinových bank ve spolupráci s Armádou spásy a firemními partnery.

První potravinová banka byla založena roku 1992 v Praze s cílem posilovat mezilidskou solidaritu, shromažďovat a distribuovat potraviny pro nejakutnější případy, jako například chudým rodinám, azylovým a dětským domovům, seniorům a v neposlední řadě matkám samoživitelkám.

Od roku 2006 se podařilo vybrat přes 2000 tun jídla. Bohužel vinou krize se v posledních letech zmenšil počet darů, i když počet potřebných se neustále zvětšuje a tak se výše darů pohybuje každý rok pod 200 tunami darovanými z poloviny výrobci, poté prodejními řetězci a z nejmenší části jednotlivými dárci.

Turecké hospodářství

Jedině jako turecké hospodářství je možné označit naši realitu, kdy se u nás každým rokem vyprodukuje 729 tun potravinového odpadu, tedy potravin, které mohly být předány potřebným. Paradoxně nejvíce se takto plýtvá v rodinách, které těsně předbíhají potravinářský průmysl. Darovat můžeme jakékoli potraviny, kterým nevypršelo datum spotřeby, nejlepší volbou jsou zejména trvanlivé potraviny jako mouka, oleje, rýže, luštěniny, cereálie, kompoty, džemy a konzervy všeho druhu.

Charita v naší zemi vyjde draho

Situaci nepomáhá ani naše legislativa a byrokracie. Firmy musí z každé darované potraviny zaplatit státu DPH a tudíž je pro ně výhodnější zaplatit likvidaci potravin, než je poskytnout potřebným. A proto se také může v některých obchodech stát, že místo třídění potravin, které by stálo „zbytečné“ peníze, je celý obsah regálu vyhozen.

V Evropské unii přitom nejsou země, kde je darování potravin od placení DPH osvobozeno, žádnou výjimkou, jedná se například o Německo, Dánsko, Francii či Polsko. Další překážkou je právě byrokracie, která nutí v darovací smlouvě uvést každou položku zvlášť. Charitativní činnost by se měla podporovat, a proto by měla nová vláda odstranit tyto překážky z cesty těm, kteří chtějí pomáhat.

První sbírka skončila velkým úspěchem

Jako velký úspěch sbírky můžeme označit výsledek, který znamenal vybraných 55,5 tun potravin od lidí a 10,5 tun od firem, které dohromady tvoří cca 132 tisíc jídel. Velikostí solidarity byli překvapeni i samotní organizátoři. Lidé přispívali podle svých možností, heslem akce bylo „I malý dar je velká pomoc“. Plný koš například darovali i členové sdružení pražských Mladých sociálních demokratů.

Dobrovolníci měli neustále co dělat, rozdávali informační letáky, kde našli lidé informace o akci i o nejvhodnějších potravinách, přebírali dary a třídili je do jednotlivých krabic. Nejvíce jídla bylo vybráno v Praze a Moravskoslezském kraji. Rekordmanem sbírky se stalo obchodním centrum na Smíchově, kde lidé odevzdali téměř dvě tuny jídla.

Tato akce se od předchozích lišila tím, že byla cílena na širokou veřejnost a právě proto se podařilo obrátit poměr, kdy v minulosti většina potravin pocházela od výrobců a distributorů. Dnes byla absolutní většina potravin vybrána občany. Organizátoři pro velký úspěch akce plánují se sbírkou pokračovat.