V rumunské Kluži proběhlo 3. fórum Nyéléni — doposud největší evropské setkání zástupců potravinových hnutí, iniciativ a rolníků. Zastřešujícím motivem byla potravinová suverenita a boj proti industriálnímu zemědělství, kapitalismu a za biodiverzitu a udržitelnou (agroekologickou) budoucnost zemědělství a spravedlivou společnost.

Fóra Nyéléni se zúčastnilo na sedm set lidí — národní delegace z šestatřiceti zemí Evropy a centrální Asie. Přišli také delegáti z Latinské Ameriky, Severní Ameriky, jihovýchodní Asie a Afriky. Na fóru se potkali rolníci, drobní farmáři a zastupitelé malých rybářských komunit, pastevci, původní obyvatelé ze Severního pólu a Sibiře, zástupci poslední nomádské pastevecká společnosti v Turecku, aktivisti, zastupitelé neziskových organizací, spotřebitelé, zástupci politických stran a zemědělských a spotřebitelských unií, výzkumníci, zastupitelé družstev, komunitou podporovaného zemědělství a další.

Pět dní intenzivních diskusí, sdílení zkušeností, přehodnocování a především síťování a vytváření koalic a společných akcí, které mají za cíl převzít iniciativu a kontrolu nad systémy výroby a distribuce potravin a posilovat roli marginalizovaných a vyloučených — ekologických výrobců, migrantů, lidí v prekariátu a alternativních distributorů potravin.

Společně byla definována strategie a možnosti spolupráce pro nadcházející léta. Z České republiky se fóra zúčastnila početná delegace. Mezi nimi zastupitelé z organizace Pro Bio liga, Ekumenická akademie a Iniciativy potravinové suverenity. Nově se zapojili i zástupci družstevní kavárny Tři ocásci v Brně a z České republiky na fórum přijeli také zástupci Pirátů, pro které se oblast potravinové suverenity, zemědělství a patentů stává důležitým tématem.

Zástupci všech kontinentů se sešli v solidaritě, aby diskutovali a rozvíjeli čtyři zastřešující oblasti: modely produkce a spotřeby potravin, distribuce potravin, právo na přírodní zdroje a společně sdílené statky (commons), práce a sociální podmínky v potravinových a zemědělských systémech. Předmětem diskusí bylo také zabývání se otázkou, jak zvrátit negativní a neudržitelné metody industriálního zemědělství a industriálních potravinových výrobních a distribučních systémů a prekarizaci společnosti skrze potraviny.

Na fóru byla vytvořena celá řada strategií, systémů a modelů, jak dát agroekologické výrobce do centra společnosti ve snaze rozpoznat jejich roli v dopadu na zdraví společnosti a stav krajiny a ekosystému. Byly formulovány požadavky na vytvoření podpůrných práv a legislativy, které dají přírodní zdroje a společně sdílené statky do rukou lokálních komunit, pro které znamenají živobytí a existenční závislost a nikoliv nadnárodním společnostem a tržím spekulacím. „Musíme se postarat o naše rolníky, aby se oni mohli starat o nás,“ zaznívalo na fóru.

Účastníci fóra se také sjednotili v opozici vůči nacionalistickým tendencím napříč Evropou a vůči toxickým a destabilizačním smlouvám o volném obchodu TTIP a CETA, které mohou ohrozit právě malé výrobce potravin a zdraví evropské veřejnosti.

Delegáti vyjeli také do vesnice Roșia Montană v rumunských horách Apuseni, kde podpořili místní rolníky a obyvatele v boji proti největšímu evropskému projektu na otevřený důl zlata.

Mezi jinými na Fóru byli zástupci drobných rybářů a obyvatel přímořských oblastí, pro které je rybaření hlavní zdroj potravin a výdělku. Podle FAO je až pět set osm milionu lidí závislých na drobném rybaření jako způsobu obživy. Podobně však jako v rámci industriálního zemědělství i industriální rybářské systémy vytvářejí nerovné prostředí a degradují biodiverzitu oceánů, na což doplácejí rurální komunity. Zástupci koalic drobných rybářů vyzvali, aby se rolníci a drobní rybáři spojili ve společném boji.

Rolníci východní Evropy povstávají z popela

Byli jsme svědky historické události, zastupitelé hnutí La Via Campesina a Eco Ruralis uspořádali setkání delegace z centrální a východní Evropy a Středí Asie. Uskutečnění tohoto setkání bylo motivované tím, že se jedná o jeden z posledních regionů světa, kde ještě hnutí La Via Campesina není zcela zastoupeno, zejména protože jsou zde specifické dějiny zemědělské politiky, především ve státech bývalého Sovětského svazu.