Politická ekonomie českých hospod od Husáka po Babiše
Vratislav DostálProblém, který se pokouší EET řešit, je reálný. Chybou celé akce není její v jádru správná motivace, ale způsob, jakým se provádí, za jakých okolností a jak málo se domýšlí její sociální souvislosti a důsledky.
Jednou by o tom měl někdo napsat knihu: zaměřit se nikoli na diskontinuity předlistopadového a polistopadového režimu, nýbrž na jejich kontinuitu. Tak třeba takové poměry v restauracích a hospodách.
Každý tu sice ví, že v pití alkoholu patříme pořád mezi světovou špičku, pokud se člověk vypraví kamkoli mimo česko-moravskou kotlinu, zjistí také, jak neuvěřitelně levně se tu můžeme opít do němoty. Otázku, jak to je možné, si ale zpravidla nepokládáme. Přitom bychom měli: z čeho vlastně hospody a jejich provozovatelé a zaměstnanci žijí?
Jak funguje kooperace na ose dodavatel — provozovatel — zaměstnanec? Jaký systém vztahů se zde za dlouhé roky převážně ustálil? Jaké jednání je zde bráno za normu a jaké ze výjimku z pravidla? Jaké zde mají lidé výdělky a z čeho? A především: jak se žije a pracuje číšníkům a číšnicím? Jaké mají mzdy, jakou pracovní dobu, jak mají zaplacené přesčasy? A co dovolená, mají nějakou?
Kdesi v malé obci
Jsme v libovolném desetitisícovém městečku, někde na jeho okraji, možná spíše ve vedlejší vesnici. Ta má okolo tří set obyvatel, kostel, obecní úřad, první stupeň základní školy, možná jeden dva malé podniky, no spíše takové dílničky. Téměř všichni ale jezdí za prací jinam, většina z nich vydělává o dost míň, než jaká je v zemi průměrná mzda.
Někteří na to taky už dávno rezignovali, živí se melouchama, sezónní prací, nárazovými brigádami, někdo obdělává zahrady a políčka, jiný pomáhá na stavbách nebo opravuje auta, žádáni jsou také amatérští řezníci, kteří dokážou porazit prase a zpracovat zabíjačkové produkty.
Epicentrem dění v naší obci jsou někdy dvě, spíše jedna hospůdka. Lokalizovaná je většinou kdesi na návsi nebo u fotbalového hřiště, vedle něhož jsou také dětské prolízky, volejbalový a tenisový kurt a nějaké skromné zázemí, řekněme dvě šatny, sprcha, toalety.
Jak taková hospoda funguje a může ji skutečně zlikvidovat zavedení elektronické evidence tržeb? Ano, podle našich zkušeností může, avšak většinou z jiných důvodů, než jsou náklady na pořízení pokladny.
Pokusím se to stručně vysvětlit. V hospodě se nevaří, k jídlu zde dostanete tak leda utopence, nakládaný hermelín, někde ohřívané párky nebo klobásy. Pak už jen tatranky, oříšky, brambůrky a jiné pamlsky. Jídlo je tu tedy pouze doplňkový sortiment.
Jen, nevím, byla to hloupost, když kdosi kdysi údajně říkal: „Co je císařovo patří císaři?“