Ve čtvrtek bude spuštěna ostrá fáze možná nejzásadnějšího projektu Andreje Babiše na postu ministra financí. Patříte k vytrvalým kritikům elektronické evidence tržeb, naplňují se vaše obavy?

O problematiku elektronické evidence tržeb jsme se s Piráty začali zajímat již od samotného počátku, kdy s ní Andrej Babiš přišel jako s vlajkovou lodí svého působení na ministerstvu. Je mezi námi řada lidí, kteří mají znalosti ze světa podobných řešení a za sebou praktické zkušenosti s projekty této velikosti. Navíc nám od počátku na projektu řada věcí slušně řečeno nevoněla. V listopadu 2014 jsem z pověření Pirátů absolvoval první schůzku na ministerstvu financí, kde jsem poprvé přednesl ministrovi naše výhrady a rady.

Opomenu-li, že osoba ministra, který zároveň podniká v řadě oblastí výroby, zemědělství, obchodu, médií i zdravotnictví, je ve střetu zájmů, díky informacím, které EET mělo a stále má do jeho rukou přinášet, od začátku bylo vše špatně.

Můžete být konkrétnější?

Zefektivnění přímého zvýšení výběru daní bylo a je stále sporné, podobně jako tomu bylo u konceptu registračních pokladen. Ministrem odkazovaný chorvatský model je nefunkční. Česká republika není digitální stát. Platby v hotovosti, například, jsou zcela běžné a řada kamenných obchodů nemá svůj byznys postavený online.

O řemeslnících, trhovcích a dalších segmentech ani nemluvě. Naopak e-shopy a sofistikované online podnikání fungují o několik generací výše než státní správa. Jen blázen by spustil projekt v takovém rozsahu, aby byl na základě zákona pro všechny skupiny včetně nás, milionu „IČAřů“, povinný a zároveň nerespektoval rozdíly mezi jednotlivými segmenty podnikání.

Ministr Babiš také zázračně rychle dostal výjimku od Nejvyššího kontrolního úřadu a projekt zadal bez výběrového řízení. Zabezpečení technického řešení pro změnu vyhrála firma, která jediná splnila podmínky výběrového řízení, které však tato firma sama připravovala.

Původní odhady nákladů si ministr vycucal z prstu, jak se záhy ukázalo. Předpokládané navýšení výběru nepodložil žádným relevantním výzkumem.

Nejen Piráti od začátku poukazovali na technické i realizační problémy včetně implementačních nákladů na straně živnostníků i přímé dopady na ceny zboží i služeb. Ministr toto zcela ignoroval, stejně jako kritiku odborné veřejnosti. Nyní se mu projekt hroutí. Dle mého názoru nestihl realizaci, protože ignoroval rizika a jakýkoliv jiný rozhodně odbornější názor než má on.

Jaká rizika ignoroval?

Naše kritika před dvěma roky byla oprávněná. Zohledněno nebylo nic. Jednoduše:

• Ministerstvo nemá analýzu dopadů a studii proveditelnosti. To musí být hotovo dávno před zákonem. Chorvatský model je mýtus. Plošné zavádění je nesmysl. Je to velký bratr ministerstva.
• EET bude likvidační a nákladná pro živnostníky.
• Ministerstvu jsme také říkali: nezadávejte realizaci EET bez výběrového řízení, i když vám to nekorektně přiklepl Národní bezpečnostní úřad.
• Dále: nedělejte to jako interní projekt ministerstva. Nemáte na to lidi a projekt neuřídíte.
• A hlavně: konzultujte prosím s odborníky z IT zadání a specifikaci, když už to nakonec protlačíte.

Projekt EET kritizujete od základu. Nepovede ale nakonec přece jen k lepšímu výběru daní?

Efektivita výběru daní nespočívá v tom, že skřípnete ty, kteří vydělávají prací téměř fyzickou. Tam se ty objemy financí nevytváří, respektive odtud primárně nemizí. Pokud Andrej Babiš hledá skutečné zdroje, ať kouká na finanční transakce, kde přidaná hodnota nevzniká. Ať zvažuje progresivní zdanění pro korporace. Ať řeší 150 miliard v korupci — nemluvím o kradení, ale o čerpání — nebo v daňových rájích.

Paradoxně to teď jakoby začal dělat. Jeho „nový nápad“ oprostit nebo snížit daně z dividend však může být i další malá domů jeho vlastnímu podnikání. Odhadem zaznívá, že by podobné opatření mohlo „ušetřit“ jeho firmám i 4,5 miliardy na daních. Vůle lidí danit v systému je přímo úměrná tomu, co za své daně dostanou.

Tato vůle se snižuje s dalšími a dalšími korupčními kauzami. A nenechte se mýlit. Nejde o peníze v krabicích od vína. Korupce se může skrývat za „pouhou“ laxností. Zmínit můžu třeba kauzu mýtného systému ministra dopravy Dana Ťoka a firmy Kapsh, kdy za celou dobu nestačilo připravit výběrové řízení na správu tohoto údajně kritického systému a zakázku ministerstvo přikleplo stávající firmě.

Lidé za své daně dostávají stále méně a méně. Na školství, zdravotnictví nebo sociální politiku nejsou peníze. A ANO, bude hůř. Ekonomové výpočet nárůstu výběru daní zpochybňují. Andrej Babiš ho nedoložil. Interpretace chorvatského modelu je účelově zkreslená.

Zmiňujete Babišův střet zájmů. V čem by mu data, ke kterým bude mít díky EET přístup, mohla být prospěšná v jeho soukromém podnikání?

Informace jsou palivem 21. století. Není cennější komodity na trhu produktů a služeb než přesných informací. I za předpokladu jediného čísla, respektive několika čísel dle DPH skupiny na „účtence“ EET, spolu dávají takto sbírané informace komukoliv poměrně přesný obraz trhu, respektive lidí, kteří pracují na IČO, firem a objemu jejich zakázek. A Andrej Babiš je univerzálním dodavatelem čehokoliv. Znalost trhu je pro jeho podnikání klíčová. Patří mu tady téměř 300 firem.

Kritizujete, že nejsme digitálním státem. Kde, pokud bychom to měli změnit, začít? A jak a kdy, pokud vůbec, by do toho mohl spadat podobně rozsáhlý projekt jako je EET?

Zásadní problém České republiky je, že stát není digitální v základních věcech pro občana. Představa politiků je, že digitální znamená, že oni mají evidenci, registry, kontrolu… Pokud bychom chtěli zavádět centralizované systémy, a já stále tvrdím, že stát je nejen špatný hospodář s penězi, ale o tři třídy horší hospodář s našimi daty, měli bychom začít hlavně v digitalizaci státní správy, a to lépe než převáděním obskurních razítkových procesů do IT.

V Pirátském programu je celý výčet změn, které je potřeba zavést. Elektronický styk s úřady, lepší než nefunkční datovky, elektronické daňové přiznání, klíčové dokumenty online, přenosy jednání orgánů samosprávy. Státní správa chce špehovat každý náš krok, ale otevřenost politiků a úřadů vůči občanovi je přitom prakticky nulová.

Můžete být detailnější, pokud jde o zadání zakázky bez výběrového řízení? Kdo ji získal a proč? Kolik tu podle vašich odhadů existuje firem, které by zakázku mohly získat?

Je zažitým omylem, že pokud systém pracuje s velikým objemem dat, musí ho dělat obrovská firma. Kapacita systémů není na velikosti ani renomé firmy závislá. I malé firmy podnikající online spravují obrovské objemy dat o uživatelích, technických dat, dat o produktech.

Technologicky je EET poměrně jednoduchý datový model, který si ovšem každý dodavatel pro „stát“ nechá bezvadně zaplatit. Argumentem Andreje Babiše pro zadání „bez výběrka“ bylo nakládání s citlivým daty o lidech. K tomu ovšem jaksi při vývoji nedochází a při následné správě je už systém v rukou ministerstva.

Na rozhodnutí Národního bezpečnostního úřadu se čeká řadu týdnů. Andrej Babiš ho měl obratem. V této věci jsem byl osobně na ministerstvu.

S čím jste tam šel?

Aby bylo odtajněno maximální množství věcí před zadáním. Připomněl jsem jim například výběrové řízení na notebooky pro Poslaneckou sněmovnu — kdy podmínkou byl čudlík zleva na WiFi, takže tomu snad vyhovovala pouze firma Dell — a že konzultace takové věci odhalí.

Dostal jsem tam k nahlédnutí rozhodnutí Národního bezpečnostního úřadu, které jsem si nemohl vyfotit. Dokument jsem získal jinou cestou a pro Piráty ho poskytl ke studiu. Zveřejnit jsem ho ale nemohl. Byla to skutečná komedie na dvě stránky odkazující na paragrafy s vágním odůvodněním. Podepsán byl pod materiálem magistr Jiří Malý.

Proč komedie?

Bezpečností prověrka člověka trvá od Národního bezpečnostního úřadu měsíce. Nejméně čtvrt miliardový kšeft, kde se pracuje s tak citlivými daty úřad zpracoval během tří dnů!

Andrej Babiš zprvu kritizoval pro média řešení IT zakázek v České republice, aby následně vyhlásil elektronickou evidenci tržeb jako klíčové opatření svého úřadu...

Andrej Babiš dělá svůj marketing a PR. Umí řídit direktivně lidi a je zvyklý, že se věci dějí tak, jak on chce. Nemá ve zvyku se komukoliv zodpovídat. Politické demokratické procesy ho brzdí. Nepřenesl se přes zásadní rozdíl politiky a byznysu.

Zatímco občan—podnikatel může dělat vše, co mu zákon vyloženě nezakazuje a někteří velcí podnikatelé často na hranici výkladu úmyslně balancují, politik nebo státní úředník může ve výkonu funkce dělat jen to, co mu zákon povoluje.

Ohýbat zákon může možná Andrej Babiš jako podnikatel a majitel Agrofertu, avšak nikoli jako ministr financí. Bohužel se ukazuje, že i ministr může… Je to dle mého názoru standardní arogance moci. Kalousek nebyl jiný.

Kam se podle vás vyšplhají nakonec náklady? Může to celé skončit krachem?

Nevím, jestli to finančně i funkčně dopadne podobně jako původní projekt Státní pokladny Miroslava Kalouska. Netroufám si to odhadovat. Implementační náklady budou ale rozhodně vyšší. Náklady na dodržení zákona pak ponesou všichni, kteří povinně musí plnit sen Andreje Babiše.

Už i sám Andrej Babiš to v počátku přiznal. Systém se pak samozřejmě provozuje, udržuje, rozvíjí, a to stojí další peníze. Navíc,  to je horší, ministerstvo pouze mediálně řeší implementační náklady na straně těch, kteří jsou povinni EET zavádět, a že je to pouze mediálně vám potvrdí každý podnikatel, kterého se povinnost dle zákona týká.

VRATISLAV DOSTÁL