Jak udržet miliardy v českých zemích
Jiří ParoubekZ českých zemí ročně odtékají stovky miliard na dividendách. Druhá sazba korporátní daně by mohla právě na tyto úniky zacílit, aniž by se dotkla malých a středních firem. Problém je, že by zasáhla mateřskou firmu našeho ministra financí…
Firmy loni vyvedly z České republiky do zahraničí na dividendách 214 miliard korun, což odpovídá 5 % HDP. Česká republika se výší odlivu dividend do ciziny zařadila mezi tři největší plátce dividend, více už odteklo jen z Malty a Irska, což nejsou zrovna země, jež by bylo právě vhodné ekonomicky následovat…
I vzhledem k tomuto obrovskému číslu bude dobré, aby vláda zauvažovala nad zavedením druhé sazby korporátní daně pro největší firmy působící na českém trhu. Takový krok by se nedotkl malých, středních, ale ani větších českých firem, ale naopak by cílil na ty největší, tedy většinou dceřiné firmy velkých zahraničních společností.
Jednou z mála českých společností, které by se zavedení druhé sazby korporátní daně týkalo, by však byl Babišův Agrofert. A to je také možná jeden z důvodů, proč ministr financí Babiš nechce o něčem podobném ani slyšet.
Kdyby však český ministr financí hleděl více na zájmy státu než na zájmy svého Agrofertu a jiných „velkých kluků“, o zavedení druhé sazby korporátní daně by musel alespoň uvažovat.
Co by se stalo, kdyby z těch 214 miliard, které z ČR loni na dividendách odešly (většinou do mnohem bohatších zemí), zůstalo třeba 50 miliard v ČR? Velkým zahraničním společnostem, ke kterým nyní dividendy plynou, jistě nic moc. A pochybuji o tom, že by novými daněmi dotčené firmy opustily český trh. Vždyť například Česká spořitelna, která patří k největším plátcům dividend, drží nad vodou celou skupinu Erste Group…
Díky těm například padesáti miliardám vybraným díky nové sazbě korporátní daně by naopak výrazně stouply příjmy českého rozpočtu (nesrovnatelně s tím, jak stoupnou po zavedení elektronické evidence tržeb).
Schodek státního rozpočtu by se tedy mohl dostat až k nule či dokonce do mírného přebytku. A to ještě do konce funkčního období současné vlády. Pokud se tedy každoročně udrží růst HDP někde mezi 2,5 — 3 %. O to však ministr Babiš evidentně nestojí…