Jedním z konfliktních témat při vzniku současné vládní koalice byla daňová politika. Povolební aritmetika přinutila spojit značně odlišné představy, jak dát do pořádku český daňový systém. ČSSD chtěla solidárnější rozdělení daňového břemene, ANO akcentovalo zkvalitnění výběru daní.

Rozpočet na loňský rok byl ještě dílem prozatímní vlády Jiřího Rusnoka, návrh na letošní rok se ale už opírá o daňovou politiku této vlády. A její daňový kompromis nepřinesl nějakou významnou změnu. Koaliční partneři se rozhodli daně příliš neměnit (složená daňová kvóta má letos být na 34,6 %) a léčba Babišem má spočívat především v soustředění se na racionalizaci správy berní.

Vláda po jistém váhání nakonec loni prosadila první balíček daňových změn. Především došlo k poněkud nešikovnému zavedení třetí sazby DPH (na snížení v rámci dvou sazeb nebyla odvaha). Také ke zvýšení spotřební daně z tabáku a dále ke korekci daňových paušálů a úlevám pro rodiny s dětmi a pracující důchodce. Tažení proti daňovým únikům nepřineslo (a ani nemohlo) efekty v řádech skloňovaných ve volební kampani.

Skutečný vývoj inkasa se tak především vezl s mírným ekonomickým oživením. Příjmová opatření vlády na něj měla minimální vliv. Přitom zlepšení státní správy a výběru daní bylo pilířem politického slibu zejména předsedy hnutí ANO. Prognostické nejistoty při plnění rozpočtu tak vedou k otázkám, co bude koalice dělat, když se začne znovu zvyšovat napětí v bilanci veřejných financí.

Ministr Milan Chovanec nedávno v České televizi prohlásil, že v případě problémů s rozpočtovými příjmy bude nutné znovu tuto koaliční otázku otevřít. Daňová progrese je standardní požadavek, znovu o ní začíná mluvit i americký prezident Obama. ČSSD měla v programu především ideu sektorové daně. Tedy zavedení vyšších daní velkým firmám, které vyvážejí ze země na podílech ze zisku nemalé miliardy (nabízí se banky, telekomunikace, ale i obchodní řetězce).

Podobným směrem se již vydala Orbánova vláda v Maďarsku. Andrej Babiš ale zatím tvrdí, že pro zvýšení korporátní daně by si musela ČSSD hledat jiného partnera. A jezdí přednášet, jak zakroutí krkem daňovým únikům do Bruselu.

O to důležitější bude sledovat, jak se rozpočtový plán na letošní rok daří naplňovat. Počátkem února Babišovo ministerstvo zveřejnilo zprávu o výběru daní za měsíc leden. A ta zahrnovala konstatování, že se na příjmech vybralo o 15,7 % méně než před rokem a že tedy v erární kase oproti loňskému lednu chybí skoro 17 mld. korun. Ministerstvo samozřejmě nabízí vysvětlení zhoršeného výběru daní za letošní leden sezónními a jednorázovými administrativními vlivy.

Ministr Babiš v ČT sliboval, že plnění státní kasy se během roku zase vyrovná. Přímé daně těsněji kopírují ekonomický vývoj, nepřímé daně jsou více ovlivněny spotřebitelským chováním (u daně z paliv i vývojem cen a poptávky na českém trhu). Přesto že mzdy rostou, rostou i sociální odvody, daně se zatím vybírat příliš nedaří.

Máme před sebou ještě jedenáct měsíců roku 2015, pokud by se ale problémy se zajištěním dostatečných rozpočtových příjmů měly prohlubovat, logicky by to vedlo k obnažení tohoto bolestivého momentu koaličních vztahů. A na rok 2016 má být připraven další balíček daňových opatření. Uvidíme tedy, zda daňové příměří vydrží, či zda dostane nový půdorys.