Asi málokteré téma je dnes tak důležité jako placení daní. Na stránkách Deníku Referendum se mu věnujeme dlouhodobě. Čím dál větší pozornosti se mu dostává i ve veřejném prostoru. Také ministerstvo financí v čele s Andrejem Babišem si řádný výběr daní klade jako jeden z hlavních úkolů.

V souvislosti s daněmi se nejčastěji zdůrazňuje jejich ekonomická funkce. Když se nám podaří daně lépe vybírat, nebude se muset Česká republika tolik zadlužovat. Zástupci ministerstva financí pak zdůrazňují, že není nutné daně navyšovat. Stačí, když se budou skutečně platit. Význam daní se tak zužuje na to získat pomocí nich peníze, které potřebujeme na chod státu.

Tato role daní je zásadní a umožňuje nám, aby stát na svém území zajišťoval všemožnou infrastrukturu — od té dopravní, přes systém škol, až po zdravotnictví a sociální politiku. Vedle toho však daně vyjadřují i loajalitu občanů ke státu, ve kterém žijí.

A nejenom to, pokud vyjdeme z toho, že lidé žijící na daném území tvoří jedno společenství a stejně jako je mezi příslušníky každého společenského uskupení jistý vztah — existuje i mezi občany daného státu, pak jsou daně do určité míry vyjádřením tohoto vztahu.

Klíčovou součástí každého vztahu, snad dokonce jeho definičním znakem, je totiž schopnost přijmout závazek. Tam, kde schází, se daný vztah většinou stává někdy více někdy méně oboustranným trápením. Členové společenství žijící na území tohoto státu na sebe přijímají celou řadu závazků. Ostatně Preambule Ústavy České republiky je jich plná.

My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, v čase obnovy samostatného českého státu, věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé, odhodláni budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody jako vlast rovnoprávných, svobodných občanů, kteří jsou si vědomi svých povinností vůči druhým a zodpovědnosti vůči celku, jako svobodný a demokratický stát, založený na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti, jako součást rodiny evropských a světových demokracií, odhodláni společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství, odhodláni řídit se všemi osvědčenými principy právního státu, prostřednictvím svých svobodně zvolených zástupců přijímáme tuto Ústavu České republiky

Většina závazků má rovinu, kterou je možné vynutit prostřednictvím práva a zákonů, a pak rovinu, která je dobrovolná a záleží na každém, jak se jí zhostí. Občané nemají povinnost chodit k volbám ani se jinak občansky angažovat, přesto i k tomu by na základě naší Ústavy měli cítit závazek, a pokud ho opomíjí, určitě se to do života společenství a vztahů jeho členů nějakým způsobem promítne.

Daňová povinnost však spadá do oblasti práva. Vyplývá ze zákona a je vymahatelná. Každé společenství, pokud chce přežít, si v první řadě musí zajistit materiální podmínky své existence, proto tento postup není od věci.

Přestože to nemusí být na první pohled patrné, od toho, nakolik jsou občané schopni na sebe vzít různé, výše uvedené závazky, a kolik kontroly a represe potřebují, aby plnili ty, bez nichž by se stát velmi rychle zhroutil, se odvíjí kvalita života, celková atmosféra a v neposlední řadě i vztahy mezi členy daného společenství a nakonec také jeho celková soudržnost.

S vědomím tohoto kontextu je třeba uvažovat o problematice placení daní. Pokud podle údajů společnosti Bisnode za třetí čtvrtletí roku 2014 sídlí celkem 13 167 českých firem v zemích považovaných za daňové ráje, plynou z toho velmi vážné otázky.

Vyhýbání se daním je ale možné sledovat na mnoha různých úrovních. Jedné z nich se věnovala konference s názvem Zavedení elektronické kontroly tržeb jako součást boje proti daňovým únikům pořádaná minulý týden Českomoravskou konfederací odborových svazů a zastoupením Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.

Ministerstvo financí plánuje zavést elektronickou evidenci tržeb, která má za cíl umožnit efektivnější výběr daní z příjmů a DPH a nastavit férové podmínky pro všechny podnikatele. Jde o to přijmout nástroj, který povede k potlačení šedé ekonomiky. Systém, o kterém ministerstvo financí uvažuje, je inspirovaný tím, jenž už funguje v Chorvatsku. Na rozdíl od dřívějších registračních pokladen je založen na online registru, elektronické evidenci a ukládaných datech.

Tento systém je možné provozovat na běžných zařízeních. Není nutná certifikace hardwaru ani softwaru, důležité je online připojení, skrz které se okamžitě posílají a ukládají data do registru finanční správy. Systém má být povinný pro všechny podnikající fyzické a právnické osoby přijímající platby v hotovosti, které tak chce ministerstvo podchytit.

Není to jen otázka poctivosti

Podle náměstkyně ministra financí Simony Hornochové, která celý projekt na konferenci uvedla, je především výzvou postavit takový systém, jež bude maximálně bezpečný a stabilní. Ministerstvo financí by ho chtělo zprovoznit v roce 2016, přičemž se počítá s určitým testovacím obdobím.