Na přelomu minulého týdne ovládla stránky českých novin poněkud předčasně velká euforie z příznivého vývoje HDP v loňském IV. čtvrtletí.

Mírnil bych nadšení v tomto směru. Proč? Bude dobré vyčkat, až budou známa čísla obchodní bilance státu za letošní leden, abychom viděli, zda se podařilo udržet skvělé tempo růstu bilance zahraničního obchodu ze závěru roku 2013.

Zdá se, že v týdnech před Vánocemi — po zásahu ČNB, znamenajícímu de facto devalvaci české koruny — se české firmy rozhodly zbavit se zboží ze svých skladů. Tedy zboží vyrobeného ze surovin, které byly ještě nakupovány v zahraničí levněji nežli po devalvaci koruny.

České hospodářství v letech 2012 a 2013 zaznamenalo pokles. Vzpomínám si, že jsem byl na podzim 2011 jedním z mála, kdo tento pokles předvídal. Naši ekonomičtí beletristé tehdy psali, že přece v důsledku mistrovské hospodářské politiky Miroslav Kalouska už musí následovat jen a jen robustní ekonomický růst. No, nenásledoval.

Mám v živé paměti, že ještě po skončení I. čtvrtletí 2012 se objevila v médiích ostrá kritika ne na adresu tehdejší vlády, jež svou politikou zavlekla zemi do recese, ale ČSÚ, který to prý nějak špatně všechno spočítal.

Optimismus těchto rádoby ekonomů vydržel poměrně dlouho. Začal se drolit až někdy před rokem, kdy pokles české ekonomiky nepolevoval, a zdálo se, že nikdy neskončí. Někdy tehdy začali možná alespoň někteří z nich již trochu chápat, že viníkem tohoto poklesu není nikdo jiný nežli tehdejší Nečasova vláda a její hospodářská a především fiskální politika.

Podívejme se na přírůstky HDP v letech 2005—2013 v ČR, Německu, Polsku, Rakousku a na Slovensku:

S uvedeným porovnáním přírůstků HDP tedy nejdeme nikam do dalekých krajů, ale do okolních zemí. Ty sice zaznamenávají po roce 2009 zatím spíše miniaturní růst, ale růst zaznamenávají. Pokud ekonomiky ostatních států v regionu, které působí v podobných podmínkách po krizovém roce 2009, rostou, a česká ekonomika dva roky ze čtyř posledních let klesala a až v roce 2013 se HDP u nás finančně dostal na úroveň HDP roku 2008, je věc vcelku jasná.

Chyba je v již zmíněné špatné hospodářské politice Nečasovy vlády. Je také zajímavé, že české pravicové vlády za sedm let dokázaly docílit růst v souhrnu 6,5 % (!). Jen v roce 2005, kdy jsem byl českým premiérem, bylo dosaženo růstu 6,8 % a v dalším roce 7,0 % (v roce 2007 ještě Topolánkova vláda s 5,7 % růstu HDP žila z dobře nastavené hospodářské politiky vlády předchozí).

Ukazuje se také, jakou brzdou pro českou společnost je nepluralitní charakter českých médií, vč. tzv. médií veřejné služby. V Německu či Rakousku by se nesporně našla v obdobné situaci alespoň významná část médií a odborníků, kteří by za situace klesajícího HDP ostře kritizovali vládu. A přicházeli by i s náměty, jak neblahý vývoj ekonomiky změnit.