Ve čtvrtek to bude rok, co prezident Miloš Zeman jmenoval vládu sociální demokracie, hnutí ANO a lidovců. Podle prosincového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění vládě důvěřuje 44 % respondentů. Pro srovnání, ve stejné fázi důvěřovalo vládě Petra Nečase 17 % voličů. Sobotkova vláda si v očích veřejnosti počíná relativně slušně, dobře na tom není pouze ve srovnání s poslední vládou pravicové koalice, nýbrž i s ostatními ústavními institucemi.

V citovaném sociologickém šetření agentura uvádí, že prezidentovi důvěřuje 34 % lidí, Poslanecké sněmovně 29 % a Senátu 30 %. Podobně pozitivně pro Sobotkovu vládu vyznívají šetření stranických preferencí. Podle prosincového volebního modelu CVVM by všechny tři vládní strany v součtu volilo 61 % lidí, kteří v šetření deklarovali, že by se zúčastnili voleb.

Opoziční parlamentní formace by podle stejné volební prognózy volilo pouhých 30 % voličů. Přitom nejsilnějším opozičním subjektem zůstává KSČM s podporou 12 % voličů. ODS a TOP 09 by podle CVVM nepřekročily desetiprocentní zisk hlasů. Pravicová opozice zatím neví kudy kam, Sobotkova vláda je tak i v tomto ohledu rok po svém vzniku v neobvykle komfortní situaci.

Jakkoli nechceme přespřílišnou vážnost přikládat průzkumům preferencí, plyne z nich jasná tendence: zatímco předčasné sněmovní volby na podzim roku 2013 vyhrála těsně sociální demokracie před hnutím ANO, od února loňského je jejich pořadí opačné. To je nejpodstatnější dynamika současného českého politického vývoje: ANO posiluje, ČSSD slábne.

Z takto prostého výčtu čísel vyplývá, že pokud se máme dočkat nějaké vládní krize, budou za ní spíše příčiny vnitřní než vnější. Opozice na svržení vlády nemá sílu, má dost problémů sama se sebou a ODS i TOP 09 zatím marně hledají věrohodnou tvář. O komunistech můžeme zopakovat, že jsou nejspíš svou pozicí v české politice dokonale uspokojení. Víc, než být nejsilnější a zároveň nejmíň viditelnou opoziční formací si, zdá se, snad ani nepřejí.

Občanští demokraté, jak ukázaly reakce na pařížské atentáty v redakci Charlie Hebdo, inklinují k uchopení témat krajní pravice, TOP 09 se jí v tomto vzdaluje. Nejenže si uchovává sympaticky proevropskou tvář, její první místopředseda Miroslav Kalousek opakovaně tvrdí, že hrozbu pro budoucnost českého politického provozu spatřuje jeho strana na rozdíl od hnědnoucí ODS jinde: v osobě Andreje Babiše a jeho kumulaci ekonomické, mediální a politické moci.

Zdá se, že Kalousek si z českých vrcholných představitelů jako první osvojil novou štěpící linii české politiky: tradiční politické strany vs. nová populistická hnutí. Jakkoli má sám na úpadku prestiže zavedených stran nezanedbatelný podíl, zde si počíná kompetentně.

Je jasné, že ani sociálním demokratům dříve či později nezbude, než si novou politickou realitu zanalyzovat a začít ji důsledně vysvětlovat svým voličům. Koalice s hnutím ANO jim jejich pozici stěžuje, přesto je evidentní, že se dřív či později k jasnějšímu postoji rozhoupat budou muset.

Koaliční roztržka

Babišova MF Dnes vyšla v soboru 17. ledna s velkým titulkem, který nejen čtenářům, ale i všem lidem jdoucím okolo novinových stánků sděloval, že se ČSSD chystá zvyšovat daně. Pozorný čtenář sice po přečtení textu zjistil, že z něj nic podobného nevyplývá, téma příštích dnů pro politiky, novináře i veřejnost bylo ale jasné.

Daně jsou tématem, které pochopitelně zajímá osobně každého, v politické aréně je pak téma přerozdělování zdrojů ústředním sporem na pravo-levé ose. I to je dobré si uvědomit, vždyť hnutí ANO samo sebe doposud označovalo za subjekt se sociálním cítěním.

Co tedy Chovanec přesně řekl? Řeč přišla na sestavování rozpočtu na rok 2016, podle Chovance se tu rozhoduje o budoucím fungování koalice: „Tam už budou muset skončit proklamace: prostě to nějak zařídíme. Tam budou muset být jasná tvrdá čísla.“ A doplnil, že vláda bude muset začít plnit sliby. „V rozpočtu budeme potřebovat zhruba několik desítek miliard. Velice dobře si pamatuji na jednání s Andrejem Babišem, kdy říkal, že ty peníze najdou, uspoří,“ připomněl.

„Dejme tomu letos v srpnu dojde ke skládání účtů, zda ty miliardy mají. Pokud je mít nebudou, tak je tady stále ve hře návrh ČSSD na zvýšení daní firem. Jedno procento zvýšení daně z příjmu právnických osob by bylo zhruba 12 miliard korun. My uvažovali o jednom až o dvou procentech, což je nějakých 24 miliard korun. Plus je stále ve hře korporátní daň pro banky, která by přinesla zhruba 4 miliardy korun. Suma sumárum je to tedy nějakých 28 miliard. No a bude-li potřeba 40 miliard, měl by se zbytek vyřešit opravdu úsporami a efektivnějším výběrem daní,“ dodal Chovanec.

Ministr vnitra v podstatě citoval z koaliční smlouvy, kde se píše, že koalice zváží zavedení sektorové daně pro regulovaná odvětví od roku 2015 s cílem dosáhnout rozpočtového výnosu čtyři miliardy korun. Babiš nicméně pro Mf Dnes uvedl, že žádné navyšování daní neschválí: „Pokud budou chtít zvyšovat daně firmám a bankám, tak si budou muset najít nového koaličního partnera,“ uvedl předseda hnutí ANO. Titulek v MF Dnes měl tedy spíše znít: Hnutí ANO se chystá porušit koaliční smlouvu.

Posun ANO na pravolevé ose?

Na minulé pondělí bylo naplánované jednání koaliční rady. A lídři hnutí ANO na něj přišli s tím, že budou požadovat úpravu některých bodů koaliční smlouvy. Jedním z nich bylo právě navyšování daní, dalším například zákon o náhradním výživném, v rámci kterého by stát hradil samoživitelům a samoživitelkám výživné na dítě, pokud by druhý partner alimenty odmítal platit.

Jedná se o zřetelný posun. Zatímco doposud hnutí ANO samo sebe označovalo za sociálně ohleduplnou formaci, těmito požadavky svou dosavadní pozici reviduje. Zda jde o promyšlený tah, jehož cílem je učinit z ANO pravicový subjekt, anebo o shodu okolností, uvidíme v budoucnu.

„Nevidím důvod, proč bychom měli platit zálohové výživné. Když si někdo udělá děti, měl by být zodpovědný. Pokud máme zákony a fungují soudy, stát by měl být schopen to vymoci,“ řekl Babiš. Jenomže všichni vědí, jak dlouho někdy trvá, nežli se člověk domůže spravedlnosti. Čas plyne a prostředky na výživu dětí prostě scházejí.

Stát je tím, kdo není schopen zaručit vymahatelnost vlastních zákonů. Předseda hnutí ANO namísto toho, aby skutečnost pojmenoval a učinil vše pro její nápravu, kritizuje ČSSD za to, že prosazuje socialistické a populistické zákony. To vše v době, kdy každé desáté dítě nemůže chodit ve škole na obědy, jejich rodiče na ně prostě nemají.