Hnutí ANO porušuje již téměř rok a půl své vlastní stanovy. Strana má totiž od března 2014 neúplné vedení. Přesně řečeno v něm je pouze předseda Andrej Babiš, první místopředsedkyně Věra Jourová, a osm řadových členů, z nichž ovšem pouze šest bylo řádně zvoleno sněmem.

Dva z nich Radek Hloušek a Pavel Elias byli podle sdělení tiskové mluvčí kooptováni v srpnu 2013. Potíž je ale v tom, že sněm, jak plyne ze zápisu, který je volně k dispozici na webu, rozhodl, že členů předsednictva mimo místopředsedy bude sedm, a jeden z obou pánů je tak v předsednictvu bez mandátu, navíc.

Babiš sám vloni v dopise členům napsal: „Podle Stanov by nyní měli být zvolení nebo kooptováni členové předsednictva tak, aby bylo kompletní, nebo by měl být svolán nový mimořádný sněm, na kterém si nejprve všechno vyříkáme a poté buď dovolíme předsednictvo, nebo si zvolíme úplně nové.“

Jenomže v tom se mýlí. Místopředsedy, jak nám sdělila tisková mluvčí hnutí ANO Lucie Kubovičová, kooptovat nelze. A sněm vloni v březnu rozhodl, že volených členů předsednictva bude sedm. Předsednictvo tedy pochybilo, když na místo uvolněné ostravským lékařem Sílou kooptovalo členy dva.

Nejpozoruhodnější na situaci je fakt, že hnutí ji nehodlá napravit. Na dotaz Deníku Referendum tisková mluvčí sdělila, že nemají dostatek času a kapacit na uspořádání volebního sněmu. „Prosím vás, já vám na to odpovím až po volbách. Máme toho moc. Jsme v parlamentu, na ministerstvech, ve vládě, navíc teď jsou volby. Nestíháme zkrátka, zavolejte po volbách.“ uvedla Lucie Kubovičová.

Já platím, já rozhoduji

Řádní místopředsedové ANO přitom na svůj post rezignovali už vloni v březnu, dle jejich výpovědí nešlo s předsedou hnutí komunikovat, jednal podle nich tak, jak je zvyklý z podnikání, autoritativně.

Hnutí doposud uspořádalo sněmy dva, první, zakládající, se konal v polovině letních prázdnin roku 2012. Tehdy byl do čela strany zvolen Andrej Babiš, místopředsedy se stali Jaroslav Faltýnek, tehdy ještě člen představenstva Agrofertu, dále delegáti do vedení vznikajícího subjektu zvolili Radku Maxovou, Petra Bindera, Richarda Brabce a Pavla Klašku.

Druhý volební sněm se konal 2. března 2013. Na posty místopředsedů byli zvoleni Jan Hammer, Peter Harvánek, Jana Valinčičová, Hana Greplová a již zmíněná Věra Jourová. Kromě Jourové ale všichni ještě v březnu na své posty rezignovali. Spolu s nimi tak učinil také člen předsednictva Jan Síla. Vedení strany od té doby dodnes doplněno nebylo, až na ony dva muže s nevyjasněným mandátem.

„V době, kdy jsem v hnutí působila, o demokracii nemohla být žádná řeč. Základní heslo Babiše bylo: Já platím, já rozhoduji,“ vysvětlila Greplová vloni v srpnu v rozhovoru pro server IHned.cz důvody svého odchodu.

O tom, že by bral Andrej Babiš na vědomí hlas členské základny, podle jejího tehdejšího vyjádření nemohla být řeč. „Ti, kteří se přímo účastnili jednání předsednictva či výboru hnutí, alespoň po volbách v březnu 2013, které zasáhly Babiše vyřazením jemu oddaných bývalých zaměstnanců Faltýnka či Brabce z orgánů hnutí, zažili bez obalu jeho autokratický způsob vlády,“ uvedla tehdy Greplová.

„Bylo to pro mne jako dospělého člověka, který často spolupracuje s vrcholovými manažery ve firmách, absolutně neakceptovatelné. Já jsem do hnutí vstupovala jako svobodný občan, nikoliv jako zaměstnanec Agrofertu. Jestliže někdo mluví o tom, že chce měnit klima ve společnosti k lepšímu, musí podle toho sám vystupovat,“ poznamenala Greplová, která byla na sněmu zvolena do vedení až ve druhém kole, v němž právě těsně porazila Jaroslava Faltýnka.

Jako příklad uvedla situaci, kdy si Babiš při jednání předsednictva ohledně kompetencí místopředsedů vyžádal místopředseda pověřený ekonomickým řízením hnutí patřičné podklady: „Na to Babiš řekl, že až sežene sponzory, pak se o finance hnutí může zajímat."