O tom, že Sobotkova vláda je velkou pozitivní změnou proti vládě Petra Nečase netřeba vůbec pochybovat.

Individuální výkony nynějších ministrů včetně premiéra jsou v každém jednotlivém případě na vyšší úrovni, nežli tomu bylo u poslední pravicové vlády. Vláda zatím nezaznamenala žádný korupční skandál (kromě problému Babišova Agrofertu se Správou státních hmotných rezerv včas utlumeného v médiích) anebo nechutné každodenní hádky jako v časech Nečasova kabinetu.

Někteří ministři podávají velmi seriózní výkony — Svatopluk Němeček, Milan Chovanec, Andrej Babiš, Jan Mládek (až na utkvělé představy o dostavbě Temelína) či Marcel Chládek. Svou roli zatím hraje překvapivě dobře i Martin Stropnický.

Vláda vytváří pozitivní očekávání u občanů i v podnikatelské sféře, zdařilo se jí významně změnit atmosféru v zemi k lepšímu. Tomu paradoxně přispěla také babišovská (a s nimi spřátelená) média, která o vládě píší pozitivně.

Média ovšem začala poněkud mytizovat postavu samotného ministra financí Andreje Babiše jako někoho, kdo z neplatičů daní a jiných šibalů vytřepává pro státní rozpočet potřebné peníze. Podívejme se na to, jak reálně vypadá hospodaření státu za jedenáct měsíců tohoto roku.

V médiích se pro zjednodušení objevilo jen koncové číslo. A tak víme, že za jedenáct měsíců roku 2014 stát vykázal deficit 68,9 mld. Kč, takže je reálné očekávat na konci roku deficit státu jen 80-90 mld. Kč, což je příjemná zpráva. A bude to samozřejmě velká pozitivní změna oproti na letošní rok plánovanému deficitu 112 mld. Kč.

Podívejme se však na to, do jaké míry je tento příznivý vývoj ovlivněn organizátorskou prací samotného ministerstva financí, nebo chcete-li politickým mistrovstvím Andreje Babiše (jak se ve výnosu daní projevila účinnost útoku na neplatiče daní — projekt Kobra apod.).

Příjmy státu zaznamenaly za jedenáct měsíců meziroční nárůst 38,3 mld. Kč, tedy o 4 % růstu. Také výdaje státu ovšem zaznamenaly nárůst meziročně o 27,8 mld. Kč, resp. o 2,7 %. Výdaje státu tedy vzrůstají s nižší dynamikou nežli jeho příjmy.

Rozpočtové příjmy státu za leden — listopad 2014

Rozpočtové příjmy státu za leden — listopad tohoto roku, jak již jsem uvedl, meziročně vzrostly o 38,3 mld. Kč, což znamená jejich meziroční nárůst o 4 %. Procentuálně se tedy jedná o slušný nárůst, nikoliv však o nárůst grandiózní.

Meziročně byl zaznamenán nejvyšší růst zejména ve třech příjmových položkách: v inkasu DPH o 11,2 mld. Kč (tzn. meziroční růst 5,5 %), dále v jednorázovém příjmu kapitoly ČTÚ z aukce kmitočtů pro rychlé mobilní sítě LTE (8,5 mld. Kč) a v pojistném na sociální zabezpečení o 9,1 mld. Kč (tj. meziročně o 2,7 %), což je položka závislá na růstu mezd.

Slušný vývoj je také v dani z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, ve které dochází meziročně k nárůstu o 2,8 mld. Kč, resp. 3,8 %. Předpokládaný roční výběr této daně zůstane ovšem nenaplněn. Za očekáváním zřejmě zůstane výběr u živnostenské daně, která se ve své titěrnosti v příjmech rozpočtu zatím úplně ztrácí.

V dani z příjmu právnických osob dochází k meziročnímu nárůstu 5,9 mld. Kč, resp. o 9,1 %. V této položce je vidět (podobně jako u DPH) dopad hospodářského oživení především. To je určitě nejpříznivější poznatek z analýzy vývoje příjmů státu za jedenáct měsíců tohoto roku.

Z 38,3 mld. Kč meziročního nárůstu příjmů představují v podstatě jednorázové položky rozpočtových příjmů 24,9 mld. Kč. Jedná se o:

• převod 10,3 mld. Kč z privatizačního účtu (likvidace FNM) do příjmů kapitoly VPS (všeobecná pokladní správa)
• již zmíněný příjem 8,5 mld. Kč z prodeje kmitočtů uskutečněný ČTÚ
• příjmy z EU, které jsou meziročně o 6,1 mld. Kč vyšší.

Úspěšný vývoj je tedy vlastně jen ve třech položkách: DPH, DPPO i DPFO. Tento pozitivní vývoj je ovšem způsoben vymrštěním předtím stlačené pružiny českého hospodářství, které, po útlumu způsobeném hospodářskou politikou vlády Nečas — Kalousek (a předtím Topolánkovy vlády), která způsobila stagnaci výkonu české ekonomiky v letech 2008—2013, začalo růst. A zatím neroste nijak excelentně.

Shrňme stručně dosavadní vývoj v příjmové části českého státního rozpočtu:

1. Výborný vývoj se projevuje zejména v položkách DPH a DPPO, slušný vývoj v položce DPFO.
2. Příjmy státu byly v tomto roce jednorázově a neopakovatelně posíleny o cca 25 mld. Kč.
3. Vývoj DPH a DPPO zhruba odpovídá meziroční dynamice dvouprocentního růstu českého národního hospodářství (vyjádřené růstem HDP o cca 2 %) v tomto roce.
4. Pokud jde o organizátorskou roli ministerstva financí, kdy Andrej Babiš bývá vlastními a spřátelenými médii stylizován do polohy starostlivého otce vlasti, který bdí nad státem, když my všichni ostatní tvrdě spíme, vidím věci mnohem střízlivěji. Zatímní výsledky v čele ministerstva by proto měly Andreje Babiše vybízet spíše ke skromnosti, a ne k rozdělování šavlí, které již provádí (on do Strakovky, Bohuslav Sobotka uklizený na Hrad). To je přinejmenším velmi předčasné. Zatím nic skvělého na řízeném ministerstvu nepředvedl, což je koneckonců vidět i na číslech státního rozpočtu. Marketing je jedna věc a realita druhá.