Odliv peněz z České republiky je podle vládní analýzy mnohem vyšší, než by odpovídal ekonomickým podmínkám v České republice a Evropské unii.

Vládní analýza uvádí, že odliv finančních prostředků z České republiky do zahraničí je až dvojnásobný proti tomu, co by odpovídalo ekonomickým podmínkám u nás a v EU. Odliv výnosů podle analýzy dokonce od roku 2005 převyšuje příliv nových zahraničních investic. To může být pro budoucí ekonomický vývoj velmi rizikové.

K nejvýraznějšímu odlivu výnosů dochází podle analýzy v energetickém a vodárenském průmyslu. Velmi vysoký odliv se však týká také finančního sektoru či automobilového průmyslu. K tomu je potřeba říct, že například u automobilového sektoru je ještě poměr mezi reinvesticemi a ziskem poměrně rozumný, ale třeba pokud jde o energetiku a vodárenství, ukazuje se, že náš regulační systém nefunguje příliš dobře.

Připomeňme, že z České republiky odchází jen na dividendách na zahraniční účty mateřských firem českých společností i více než 300 miliard korun za rok. To je obrovský balík peněz.

V porovnání s ostatními státy EU má Česká republika třetí nejvyšší deficit výnosů v poměru k HDP, a to 7,7 %. Vyšší deficit mají už pouze Irsko a Lucembursko, což jsou ovšem státy s velmi specifickou ekonomickou strukturou, kde je vysoký počet finančních institucí a kde se platí velmi nízké daně, což vábí nadnárodní společnosti k tomu, aby tyto země volily jako svá sídla.

Tato vládní studie je výbornou výchozí pozicí k zahájení diskuse o možném zavedení II. sazby korporátní daně pro největší české firmy, které krom všeho na české scéně mnohdy ve svém oboru působí jako oligopoly. Této diskusi však zcela jistě bude bránit ministr financí Babiš, protože zavedení II. sazby korporátní daně by se v takové podobě týkalo i jeho Argofertu, a tedy i jeho bankovních účtů — a to je právě ta mez, kde pro Babiše zřejmě končí jeho ochota „pracovat pro dobro většiny českých občanů“.

Místo zavedení II. sazby korporátní daně bude Babiš v médiích hovořit o úspěších své Daňové kobry či o lepším výběru daní díky EET, ačkoli ani Kobra ani EET státnímu rozpočtu nikdy nemůže získat tolik, kolik by získalo zavedení II. sazby korporátní daně.

V případě EET slyšíme v reklamách o 18 miliardách, ale zavedení II. sazby korporátní daně pro největší české firmy by mohlo znamenat třeba 60 miliard. O tom však Andrej Babiš jistě nebude chtít ani slyšet. Tak daleko jeho láska k veřejnému blahu nepůjde.