Daně jsou součástí civilizovaných společností od jejich prapočátku, stejně tak daňové úniky a vyhýbání se daním. Dřív stačilo bydlet za devatero horami a devatero řekami, aby se k vám králův výběrčí nedostal. Dnes musíte mít devatero bilionů a devatero kreativních účetních.

Velké korporace takto operují v docela jiné realitě než běžné firmy. Nejenže mají už z definice výhody dané ekonomickou a marketingovou dominancí, ve vztahu k politické moci mají vždy jednu židli vyhrazenou i pro sebe. Na konci duhy totiž vždy leží nějaké to Irsko…

Platit daně je normální. Apple normální není

Díky irským ambicím stát se rájem na kraji Evropy se v minulosti společnost Apple a představitelé suverénního Irska u kulatého stolu dohodli na výhodném daňovém režimu. Navíc irská „pravidla na míru“ umožnila Applu převádět většinu zisků z evropského kontinentu do opuštěných kanceláří a vykazovat v jejich opuštěných budovách zisk. Irsko tak drží primát v nejvyšší produktivitě prázdných kanclů.

Irská korporátní daň je jedna z nejnižších v Evropě — je dokonce ještě nižší než ta česká. Podle všeho platil gigant například v roce 2014 pouhých 0,005 procenta (!). Firma tak celkově dostala zvýhodnění od státu až ve výši 13 miliard eur.

Cílem irské pravice bylo od počátku prosté ožebračení svého státu i svých evropských sousedů. Daně totiž nejsou peníze Applu, které musí odevzdat vládě — daně jsou peníze vlády, které Apple ještě neodevzdal. Těch 13 miliard nepatřilo jen irské vládě, ale i ostatním evropským vládám, ve kterých Apple podnikal a kde reálně vznikal jeho nedaněný zisk.

Tohle není pobídka, to je zneužití jednotného evropského trhu. Proto musela zakročit Evropská komise a nařídit firmě, aby celou částku pěkně s úroky vrátila. Nyní prý vyšetřuje podobné případy u dalších šesti firem. Čichám obvyklé podezřelé: Amazon, McDonald’s , IKEA, Starbucks…

Jak vysvětlila evropská komisařka pro hospodářskou soutěž v EU, nešlo přímo o problém daní — ty totiž (bohužel) stále patři do rajonu jednotlivých vlád. Do toho komise nemluví. Komise ale hlídá, pokud některá země poskytuje neférovou státní pomoc vybraným společnostem, která může mít podobu daňových úlev, subvencí, zvýhodněných půjček nebo ohýbání pravidel.