Plán na zavedení daně EU z finančních transakcí je opět blíže svému uskutečnění. V úterý 22. ledna jej schválila i Rada EU ve složení ministrů financí a hospodářství členských zemí — tzv. ECOFIN. Oficiální schválení odpovědným tělesem umožnila dohoda z loňského října, v rámci které se vlády, jež s daní nesouhlasí, uvolily plán neblokovat, bude-li zaveden nejdříve v omezeném rozsahu — s platností pro jedenáct souhlasících zemí. Ministři Německa, Francie, Itálie, Španělska a Portugalska tak v úterý hlasovali společně s belgickými, estonským, slovenskými, slovinskými, rakouskými a řeckými kolegy pro. Zástupci Británie, Švédska, České republiky a dalších třinácti nesouhlasících zemí se přitom jen zdrželi.

„V daňové politice EU jde o milník, který umožňuje ambicióznějším členským státům těsněji spolupracovat a pokročit ve sjednocování příslušných politik, i když důslednější verze opatření nezískala potřebnou jednoznačnou podporu,“ uvedl pro agentury Algirdas Šemeta, komisař pro zdanění, celní unii, audit a boj s podvody.

„(Daň EU z finančních transakcí) získala konečně právní základ,“ doplnil pro server Nasdaq.com Thomas Steffen, odpovědný náměstek na německém ministerstvu financí.

Schválený koncept daně počítá předběžně s 0,1procentní přirážkou při obchodu s akciemi či dluhopisy a 0,01procentní přirážkou při obchodu s deriváty; konkrétní podobu však získá poplatek teprve v legislativní předloze, kterou teď připravuje Evropská komise.

Výnos z poplatku, jenž je při zavedení daně v jedenácti státech odhadován na deset miliard eur ročně, by měl dle původního záměru Komise směřovat do unijního rozpočtu. Daň je však podle svých obhájců především nástrojem k omezování spekulativních transakcí s vysokou četností, které v posledních letech zaplevelují, znepřehledňují a nezřídka destabilizují finanční trhy.

Nejen stoupenci levice pak vnímají poplatek i jako nástroj, jímž může finanční sektor přispět k řešení krize, kterou spoluzavinil.