Daň EU z finančních transakcí nakonec zavedena bude, zpočátku ale jen v omezeném rozsahu — s platností pro jedenáct zemí. Definitivně se na tom dohodli ministři financí států eurozóny na úterní schůzce v Lucemburku. K předním propagátorům daně, to jest Německu, Francii, Slovensku a Estonsku, se dle dohody připojí Slovinsko, Rakousko, Belgie a celé jižní křídlo eurozóny: Španělsko, Portugalsko, Itálie a Řecko. Tyto země teď společně požádají Evropskou komisi, aby připravila legislativní úpravu daně v režimu tzv. posílené spolupráce. Ten umožňuje pokročit části EU složené z alespoň devíti států v určitém aspektu integrace dál než ostatní. Podmínkou je, že režim zůstane otevřený pro další zájemce.

„Jde o malý krok pro jedenáct zemí, ale velký skok pro Evropu,“ cituje agentura Reuters Andrease Schiedera, odpovědného náměstka rakouského ministra financí, který v reakci na dohodu parafrázoval slavný výrok Neila Amstronga při prvních krocích na Měsíci.

„Konečně se nám otevírá cesta k tomu, aby se bankovní a finanční sektor podílely na hrazení nákladů krize,“ uvedl Schieder dále.

Konkrétní podoba nové daně není doposud známa. Podle oficiálního dopisu Komisi od Wolfganga Schäubleho a Pierra Moscoviciho — německého, resp. francouzského ministra financí — by měla odpovídat přibližně „rozsahu a cílům“ návrhu, který komisaři představili loni v září. Ten počítal s 0,1procentní přirážkou při obchodu s akciemi či dluhopisy a 0,01procentní přirážkou při obchodu s deriváty.

Výnos z daně — který byl loni Komisí odhadnut na 55 až 57 miliard eur (1,32 až 1,37 bilionu korun) ročně, ovšem pro celou eurozónu — by měl dle původního návrhu směřovat do unijního rozpočtu. Poplatek má také svou relativní nízkostí omezovat spekulativní transakce s vysokou četností, které v posledních letech zaplevelují, znepřehledňují a nezřídka destabilizují finanční trhy.