Daň EU z finančních transakcí nakonec zavedena bude, zpočátku ale jen v omezeném rozsahu — s platností pro jedenáct zemí. Definitivně se na tom dohodli ministři financí států eurozóny na úterní schůzce v Lucemburku. K předním propagátorům daně, to jest Německu, Francii, Slovensku a Estonsku, se dle dohody připojí Slovinsko, Rakousko, Belgie a celé jižní křídlo eurozóny: Španělsko, Portugalsko, Itálie a Řecko. Tyto země teď společně požádají Evropskou komisi, aby připravila legislativní úpravu daně v režimu tzv. posílené spolupráce. Ten umožňuje pokročit části EU složené z alespoň devíti států v určitém aspektu integrace dál než ostatní. Podmínkou je, že režim zůstane otevřený pro další zájemce.

„Jde o malý krok pro jedenáct zemí, ale velký skok pro Evropu,“ cituje agentura Reuters Andrease Schiedera, odpovědného náměstka rakouského ministra financí, který v reakci na dohodu parafrázoval slavný výrok Neila Amstronga při prvních krocích na Měsíci.

„Konečně se nám otevírá cesta k tomu, aby se bankovní a finanční sektor podílely na hrazení nákladů krize,“ uvedl Schieder dále.

Konkrétní podoba nové daně není doposud známa. Podle oficiálního dopisu Komisi od Wolfganga Schäubleho a Pierra Moscoviciho — německého, resp. francouzského ministra financí — by měla odpovídat přibližně „rozsahu a cílům“ návrhu, který komisaři představili loni v září. Ten počítal s 0,1procentní přirážkou při obchodu s akciemi či dluhopisy a 0,01procentní přirážkou při obchodu s deriváty.

Výnos z daně — který byl loni Komisí odhadnut na 55 až 57 miliard eur (1,32 až 1,37 bilionu korun) ročně, ovšem pro celou eurozónu — by měl dle původního návrhu směřovat do unijního rozpočtu. Poplatek má také svou relativní nízkostí omezovat spekulativní transakce s vysokou četností, které v posledních letech zaplevelují, znepřehledňují a nezřídka destabilizují finanční trhy.

Evropský komisař pro zdanění a celní unii, audit a boj s podvody Algirdas Šemeta již uvedl, že jeho aparát připraví příslušné legislativní opatření „tak rychle, jak to jen půjde“.

Proč jen 11?

Daň EU z finančních transakcí byla v původním návrhu inspirována jednou z mutací Tobinovy daně, jež ale měla být globálním poplatkem, případně daní pokrývající všechna finanční centra. Tyto podmínky nová daň splňovat nebude. Její odpůrci proto namítají, že se jí půjde snadno vyhnout přesunem obchodování mimo jedenáctku.

Podle obhájců bude i přesto daň mít několik pozitivních důsledků: jednak se předpokládá, že nějaké peníze přeci jen přinese; jednak se poukazuje na její regulační funkci a jednak zdůrazňuje její solidární aspekt.

„Nejde jen o to, že se daň stane novým zdrojem příjmů; důležité je rovněž, že jejím prostřednictvím dostojí finanční sektor části své odpovědnosti za to, co spoluzavinil,“ cituje server EurActiv komisaře Šemetu.

Zavedení daně v celé EU blokuje dlouhodobě Velká Británie, která — společně s Maltou — vyjádřila ochotu přijmout jen celosvětovou variantu poplatku. Přijetí daně alespoň všemi státy eurozóny pak zablokovalo letos na jaře Nizozemí s podporou Irska, Finska a Lucemburska. Tato čtveřice zemí žádala, aby daň zavedla minimálně celá EU.

Podle zpravodajů z velkých agentur byla stávající varianta daně „nejradikálnější verzí“, jíž byly Británie, Nizozemí a Švédsko ochotny ne-vetovat. Příslušné opatření i režim posílené spolupráce totiž musí — po přípravě Komisí — schválit i celá Rada EU kvalifikovanou většinu. Tu dle stávajících pravidel představuje nejméně 225 hlasů z 345 (každý člen, resp. stát EU má dnes 3 až 29 hlasů, podle počtu obyvatel), přičemž pro návrh musí zároveň hlasovat alespoň 14 ministrů z 27. V Radě EU zasedá vždy tolik ministrů, kolik má Unie členských států.

Další informace:

Reuters Eleven euro states back financial transaction tax

Reuters Portuguese banking group warns against transactions tax

European Voice Italy and Spain back financial transaction tax

AFP Germany seeks breakthrough on Europe transactions tax

AccountancyLive.com Financial Transaction Tax to press ahead