Čtyřiatřicet procent Češek a Čechů nakupuje jídlo přímo od farmářů. Vyplývá to z výsledků evropského průzkumu veřejného mínění agentury TNS opinion. Výstupy šetření také ukazují, že Česká republika je ve většině hlavních ukazatelů ze sledovaných osmi zemí západní, střední i jižní Evropy na posledním místě. Například v Polsku nakupuje potraviny přímo od místních farmářů 62 % lidí, v Maďarsku 65 %, v Bulharsku 43 %.

Průzkum přitom ukázal, že většina lidí chce nakupovat místní jídlo vyprodukované udržitelným způsobem (za použití menšího množství pesticidů, umělých hnojiv a s ohledem na přírodu). „Nejnovější evropský průzkum ukázal, že spotřebitelé podporují a požadují lokální potraviny, které byly vyrobeny ekologicky šetrným způsobem na místních farmách. Odhalil však také nejčastější překážky takových nákupů — málo důvěryhodných a přehledných informací i málo možností k nákupu a jeho omezený výběr,“ uvedla Klára Havlová ze spotřebitelského programu Hnutí DUHA.

Drahé marketingové kampaně vyzývající k nákupu českých potravin podle ní nejsou účinné bez účelné podpory farmářů a krátkých dodavatelských řetězců. „Místní farmáři potřebují vhodně nastavený systém dotací podporující udržitelnou produkci a možnosti odbytu na lokálních trzích — tedy co nejkratší cestu ke spotřebiteli, která nevede přes velké obchodní řetězce. Spotřebitelé zase potřebují dostatek informací i možností k pohodlnému nákupu důvěryhodných potravin od farmářů,“ vysvětlila Havlová.

Z průzkumu vyplývá, že 83 % lidí chce, aby vláda dělala více pro podporu výroby a nákupu místního jídla, podle 80 % respondentů nákup místních potravin produkovaných udržitelným způsobem podporuje vznik pracovních míst v regionu, 63 % lidí si zároveň myslí, že takové potraviny poskytují kompletní vyváženou stravu a 62 % z respondentů považuje jejich produkci za ekologickou.

Problém Češi a Češky vidí jak v nedostatku informací a možností, kde takové jídlo nakoupit, tak v jeho vyšší ceně či omezenosti výběru. Z šetření totiž vyplývá, že 78 % lidí nakupuje v obchodě nejbližšímu jejich bydlišti, 65 % respondentů navíc považuje místní jídlo za příliš drahé a 64 % lidí tvrdí, že nakupovat místní potraviny znamená příliš omezený výběr. Navíc 62 % dotazovaných uvádí, že v okolí jejich bydliště není mnoho příležitostí k nakupování místních potravin, jen 26% si myslí opak.

„Výsledky průzkumu jsou zajímavé také vzhledem ke kampani na podporu českých potravin, kterou vedlo ministerstva zemědělství od října minulého roku a jež přišla na šedesát milionů korun. Během posledních šesti let ministerstvo utratilo za podobné projekty jeden a půl miliardy korun,“ uvedlo Hnutí DUHA.

Kvalitním lokálním potravinám by podle ekologů by více než drahé marketingové kampaně a nepřehledné množství různých „českých“ značek, které mnohdy český původ potraviny vůbec nezaručují, pomohla spíše cílená podpora. Měla by směřovat k místním farmářům hospodařícím udržitelným způsobem a krátkým dodavatelským řetězcům, jako jsou prodeje „ze dvora“, na farmářských trzích či prodejnách nebo například v rámci komunitou podporovaného zemědělství.

Nákup lokálních potravin přímo od prvovýrobců nebo za pomoci maximálně jednoho dalšího subjektu přináší řadu výhod — vznik pracovních míst v regionech a podporu místních drobných farmářů, zlepšení přístupu ke kvalitním, místním potravinám nebo snížení znečištění způsobeného nadměrnou dopravou. Navíc původ potravin i způsob produkce je v těchto krátkých dodavatelských systémech zřejmý. To nelze říci o velkých obchodních řetězcích, kde jsou spotřebitelé odkázaní na těžko dohledatelné a často zavádějící informace. To je pravděpodobně také důvod, proč podle průzkumu pouze 24 % dotazovaných zjišťuje, zda výrobky, které nakupují, jsou místního původu.