Farmářské trhy, komunitní zahrady, komunitou podporované zemědělství, biobedýnky nebo nákup přímo od farmáře — iniciativy podporující místní produkci se u nás v posledních letech vylouply v ohromné spoustě. A tvoří alternativu k běžnému nákupu potravin. Zájem o jídlo zblízka je nebývalý, rovněž nebývalá je péče o naše zdraví a hlídání toho, zdali konzumujeme kvalitní a čerstvé potraviny.

Většina z nás se shodne, že rajče ze zahrádky je lepší a chutnější než ze supermarketu. Přestávají nám stačit průmyslově produkované potraviny, chceme jídlo s příběhem, chceme znát, jak a kde bylo pěstováno a zdali jeho koupí dostatečně podporujeme přímo farmáře. Hledají se způsoby, jak kolem zemědělství vytvořit komunitu aktivních lidí, propojit spotřebitele a producenty, vzbudit zájem o lokální a ekologické pěstování.

Tyto nové spotřebitelské trendy nejčastěji nastoluje mladší generace třicátníků. Kopíruje tak vývoj na západě, kde je historie takzvaného aktivizmu kolem jídla, „food activism“, o cosi delší. Přece jen se však u nás situace liší. A to díky mnohaleté tradici samozásobitelství, kterou nám mohou západní státy závidět.

I dnes si ještě přibližně polovina Čechů pěstuje nějaké jídlo na své zahrádce, na poli nebo v sadu. Podobně je tomu v ostatních postsocialistických zemích. Zmíněné nové trendy je přitom často míjejí. Důvodem jsou jak generační rozdíly, tak spotřebitelské rozdíly mezi obyvateli měst a venkova.

Lze starší domácí tradici samozásobitelství propojit s novým ze světa přicházejícím alternativním přístupem k nakupování? Možnou odpověď skýtá boskovický obchůdek se zahrádkářskými potřebami a přebytky. Provozuje ho místní spolek zahrádkářů a z výnosů financuje své rozmanité aktivity.

Takový obchod tady není

Prodejna leží na jedné z hlavních boskovických tříd a tvoří ji dvě menší místnosti, kde jsou rozmístěny různé zahrádkářské potřeby, semínka, hnojiva, substráty. Ale nechybí ani čerstvá zelenina a ovoce.

Nalezneme je v první místnosti, které dominuje dlouhý prodejní pult s různým kořením a cibulovinami. V bedýnkách kolem jsou k mání poslední zásoby po zimě — cibule, česnek, jablka nebo červená řepa. Je konec února, takže se doprodávají zbytky a čeká se na jarní sadbu.

Dveře se zde však i přes mírně omezený zimní sortiment nezavřou a v páteční dopoledne je k mému překvapení v prodejně čilo a rušno. Lidé se nezastavují jenom nakoupit, ale i prohodit pár slov nebo se zeptat na pěstitelskou radu. Na první pohled je znát, že je obchůdek jakýmsi jádrem zdejší pěstitelské komunity, kam zamíří každý, kdo potřebuje něco pro svou zahradu.