Miloš Zeman v projevu v Lidicích 27. května řekl mimo jiné: Jsme zbabělci proto, protože často otevíráme náruč islámským radikálům, často mluvíme o toleranci vůči nim, často mluvíme o přizpůsobení se jejich kultuře, byť je tato kultura neslučitelná s evropskou kulturou, která zde vznikala a vyrůstala po mnohá a mnohá staletí. … Myslím si, že dnes bychom si měli uvědomit, že teroristické útoky v Evropě jsou právě dílem naší zbabělosti, která je vydávána za multikulturní toleranci.

S potěšením se připojuji k těm, které hlava státu označila za přihlouplé novináře a chci se podívat, kde sedí zbabělci, zda v podhradí v občanských iniciativách, které se věnují pomoci lidem prchajícím z oblastí postižených válkami a terorem, nebo sedí jeden zbabělec (obklopený poklonkujícími nohsledy) na Hradě.

Není zbabělé zavírat dveře před nešťastníky, kteří žádají o ochranu? Není změkčile sobecký ten, kdo chce v zájmu svého pohodlí nechat evropské partnery, aby řešili zařazení migrantů do pracovního trhu, vzdělávacího, sociálního a zdravotního systému? Nechová se ustrašeně někdo, kdo nevěří své vlastní kultuře, že obstojí při konfrontaci s lidmi přicházejícími z jiného prostředí?

Je důvodem potíží imigrantů se současnou západní civilizací opravdu jejich náboženská příslušnost? Nutno si uvědomit, že přicházejí z prostředí ekonomicky a sociálně oslabeného možná i následkem dlouhodobé koloniální nadvlády západních mocností nad tímto regionem. Ukázněnost, pracovitost, racionalita, liberálnost, rovnostářství a uměřené chování, jež se od příchozích požadují, patří ke kulturně, politicky a ekonomicky vyspělému světu. Takové vlastnosti bychom postrádali i leckde v křesťanské Evropě, totiž všude tam, kde není místnímu obyvatelstvu dopřáno podílet se na evropské prosperitě.

To, co se vyčítá příchozím z islámských zemí, bychom mohli vyčítat i křesťanským imigrantům z Blízkého východu (v arabsky mluvícím světe jich žije ke dvacet milionům) či z Afriky, například z téměř stoprocentně a po dlouhá století křesťanské Etiopie.

Kulturní výměny

Navíc muslimové, kteří tvoří mezi uprchlíky většinu, nepředstavují tak radikálně jinou kulturu, jak by se zdálo. Především tvoří po staletí součást evropského kulturního prostoru. Po staletí žijí muslimové na Balkáně (hlavně v Albánii, Kosovu, evropské části Turecka, v Bosně-Hercegovině), v evropské části Ruska (mimo jiné v Čečně a Dagestánu), na Ukrajině (krymští Tataři), do Evropy bývá řazen Ázerbájdžán a část Kazachstánu (zatímco země s mnohasetletou vyspělou křesťanskou civilizací, Arménie a Gruzie, mají být v Asii).

Evropa a islámské mocnosti po dlouhé společné dějiny spolu válčily, ať agresorem byla křesťanská Evropa (křížové výpravy) nebo Osmanská říše. Neměli bychom však přehlédnout staletou kulturní výměnu mezi islámem a Evropou.

Když severoafričtí, arabsky mluvící islámští Mauři na začátku osmého století ovládli velkou část Pyrenejského poloostrova, utvořili brzy státní útvar, Córdobský emirát, později povýšený na chalífát. V něm záhy žili v míru křesťanští předchůdci dnešních Španělů (mluvící lidovou latinou), mohutná komunita Židů a muslimové.

↗

Nemusíme se trapně a zbaběle schovávat za dveřmi svých domů nebo za neslýchanými, nedávno zřízenými bariérami kolem všech vstupů na Pražský hrad. Repro DR