Za „balík šíleností“, „předzvěst katastrofy“ či přímo za „vyhlášení války přírodě“ označují již dnes ekologové opatření, která od nástupu Donalda Trumpa do úřadu ohlásila jeho vláda či přímo sám prezident v souvislosti s životním prostředím. Aktuálně budí nejvíce pozornosti škrty v rozpočtu Agentury ochrany životního prostředí (EPA), jež plní v USA funkci ministerstva s federální působností. EPA má dostat konkrétně o třetinu menší rozpočet a bude muset propustit nejspíše 4500 ze současných patnácti tisíc zaměstnanců.

K dalším nejvíce kritizovaným krokům Trumpa patří oslabování ekologických regulací, výběr nového ředitele EPA a stále trvající všestranné popírání reality lidského vlivu na klima na všech úrovních domácí i zahraniční politiky.

Odpůrci opatření se přitom obávají, že Trump bude chtít jít ještě mnohem dále — v rámci dosavadních kroků se totiž věrně drží své extrémní antiekologické rétoriky z volební kampaně.

„Trump vskutku započal měnit Spojené státy s nesmírnou razancí (...) Nečiní tak ovšem ani tak svými tolik diskutovanými twitterovými statusy jako spíš reálným útokem na životní prostředí,“ shrnul na svém blogu známý pokrokářský akademik a publicista Juan Cole.

Konkrétní škrty a jejich důsledky

Konkrétně vzato má v rámci škrtů v rozpočtu EPA skončit například financování pro mezinárodní klimatické programy pod záštitou OSN. Zlikvidován bude rovněž Plán přechodu na čistou energii, jeden z hlavních pilířů Obamovy klimatické politiky, který měl významně přispět k postupnému uzavírání uhelných elektráren. Zásadně bude též omezeno financování klimatologických výzkumných programů v rámci NASA a mimo jiné také dotace pro dálkové vlaky.

Podle Trumpa je cílem škrtů přeorientovat politiku amerického ministerstva životního prostředí ze snah o redukci emisí oxidu uhličitého na likvidaci toxického znečištění vzduchu a vody. Oznámené škrty se ovšem týkají také programů, které měly řešit právě i zcela ne-klimatické otázky. Ukončeny mají být kromě jiného dotační programy pro zlepšování kvality pitné vody a hlavní vládní program pro sanaci starých ekologických škod v kontaminovaných oblastech.

Konkrétně o sedmadevadesát procent dosavadního financování má přijít například i program, jenž měl zamezit dalšímu znečišťování pětice Velkých jezer na hranicích USA a Kanady. Ta přitom obsahují zhruba pětinu veškeré povrchové sladké vody na světě a pitnou vodou zaopatřují miliony lidí.