Škrty, rušení kontrol, snižování limitů: Trumpova vláda je už teď děsem ekologů

Zkopírovat odkaz Vytisknout

Za „balík šíleností“, „předzvěst katastrofy“ či přímo za „vyhlášení války přírodě“ označují již dnes ekologové opatření, která od nástupu Donalda Trumpa do úřadu ohlásila jeho vláda či přímo sám prezident v souvislosti s životním prostředím. Aktuálně budí nejvíce pozornosti škrty v rozpočtu Agentury ochrany životního prostředí (EPA), jež plní v USA funkci ministerstva s federální působností. EPA má dostat konkrétně o třetinu menší rozpočet a bude muset propustit nejspíše 4500 ze současných patnácti tisíc zaměstnanců.

K dalším nejvíce kritizovaným krokům Trumpa patří oslabování ekologických regulací, výběr nového ředitele EPA a stále trvající všestranné popírání reality lidského vlivu na klima na všech úrovních domácí i zahraniční politiky.

Odpůrci opatření se přitom obávají, že Trump bude chtít jít ještě mnohem dále — v rámci dosavadních kroků se totiž věrně drží své extrémní antiekologické rétoriky z volební kampaně.

„Trump vskutku započal měnit Spojené státy s nesmírnou razancí (...) Nečiní tak ovšem ani tak svými tolik diskutovanými twitterovými statusy jako spíš reálným útokem na životní prostředí,“ shrnul na svém blogu známý pokrokářský akademik a publicista Juan Cole.

Konkrétní škrty a jejich důsledky

Konkrétně vzato má v rámci škrtů v rozpočtu EPA skončit například financování pro mezinárodní klimatické programy pod záštitou OSN. Zlikvidován bude rovněž Plán přechodu na čistou energii, jeden z hlavních pilířů Obamovy klimatické politiky, který měl významně přispět k postupnému uzavírání uhelných elektráren. Zásadně bude též omezeno financování klimatologických výzkumných programů v rámci NASA a mimo jiné také dotace pro dálkové vlaky.

Podle Trumpa je cílem škrtů přeorientovat politiku amerického ministerstva životního prostředí ze snah o redukci emisí oxidu uhličitého na likvidaci toxického znečištění vzduchu a vody. Oznámené škrty se ovšem týkají také programů, které měly řešit právě i zcela ne-klimatické otázky. Ukončeny mají být kromě jiného dotační programy pro zlepšování kvality pitné vody a hlavní vládní program pro sanaci starých ekologických škod v kontaminovaných oblastech.

Konkrétně o sedmadevadesát procent dosavadního financování má přijít například i program, jenž měl zamezit dalšímu znečišťování pětice Velkých jezer na hranicích USA a Kanady. Ta přitom obsahují zhruba pětinu veškeré povrchové sladké vody na světě a pitnou vodou zaopatřují miliony lidí.

S rétorikou „čistého vzduchu a vody“ se dle kritiků neslučuje ani tlak na oslabování různých ekologických regulací. Jedná se mimo jiné o zamýšlené snížení nových standardů pro účinnost motorových vozidel, které by zhoršilo znečištění z osobní i nákladní automobilové dopravy.

EPA má rovněž úplně přestat sledovat průmyslové znečišťování ovzduší metanem, skleníkovým plynem podstatně agresivnějším než oxid uhličitý. Zrušena byla již i direktiva, která plošně zakazovala korporacím vypouštět odpad z elektráren a rafinerií do řek a jezer.

Ministr Pruitt

Důvěru v politiku nové vlády snižuje v očích ochránců životního prostředí i Trumpem vybraný nový ředitel EPA, a tedy faktický ministr životního prostředí, Scott Pruitt. Pruitt nejen že podporuje Trumpův antiekologický kurz, ale navíc sám popírá lidský příspěvek k proměně klimatu ještě výrazněji než prezident.

Již na počátku března se Pruitt vymezil otevřeně vůči tezi, že změny klimatu ovlivňuje spalování fosilních paliv: „Měřit přesně dopady lidské činnosti je nezměrně obtížné. Na tom, jak vážné tyto dopady přesně jsou, neexistuje shoda. Je tedy zapotřebí o tom dále debatovat, analyzovat a hodnotit,“ uvedl doslova.

Reakce vědců na sebe nenechala dlouho čekat: „Dokazuje, že je zcela nekompetentní agenturu vést. To, že se planeta otepluje a že jde především o důsledek oxidu uhličitého ze spalování fosilních paliv, je skutečnost prokázaná nade vší rozumnou pochybnost. Že by se pozorované oteplování neodehrálo bez námi způsobené změny sklady atmosféry, lze říct s naprostou jasností. Toto jsou fakta, nikoli názory, a politici jsou povinování brát vědeckou evidenci v potaz,“ uvedl například Kevin Trenberth, klimatolog z Národního centra pro výzkum atmosféry.

Antiklimatická opatření

Pozorovatelé připomínají, že i v antiklimatické oblasti přešla už Trumpova vláda od slov k činům: klimatické hledisko má být téměř zcela vyřazeno z celkového posuzování vlivu velkých staveb a průmyslových záměrů na životní prostředí, jež je, podobně jako v Evropě, i v USA vyžadováno před povolením jejich realizace. Mimo jiné má být upuštěno od užívání takzvaného indikátoru „společenských nákladů uhlíku,“ který se počítá z potenciálních ekonomických škod působených změnami klimatu.

Společně se Saúdskou Arábií také Spojené státy minulý týden zablokovaly rezoluci skupiny dvaceti nejbohatších států (G20), která měla podpořit financování pro programy OSN na snižování emisí. Přestože o jeho prosazení usilovala německá delegace, Američané a Saúdové byli neústupní: „Změny klimatu jsou pro teď ze hry,“ zhodnotil pod podmínkou anonymity jistý německý funkcionář.

Ještě na posledním setkání skupiny G20 v červenci minulého roku přitom vyzývali ministři všech sdružených zemí svět k co nejrychlejšímu naplňování Pařížské klimatické dohody. Trumpova vláda plánuje oficiálně Spojené státy z dohody stáhnout, a i když část znalců pochybuje, že tak v posledku opravdu učiní, skupina obávajících se vědců stále narůstá.