Podruhé a se stejným výsledkem rozhodoval ve středu Obvodní soud pro Prahu 1 o případu studentky FAMU, která měla ve snaze pomoci svému příteli způsobit zranění policistovi zasahujícímu na pražské demonstraci se šibenicemi. Kateřinu Krejčovou odsoudil za násilí proti úřední osobě k měsíční podmínce s ročním odkladem. Obžalovaná se odvolala.

Obhájce Pavel Uhl očekával, že soudkyně své rozhodnutí změní a případ postoupí správnímu orgánu do přestupkového řízení. Takový postup totiž doporučil Městský soud v Praze. „Dnešní líčení je pro mě důkazem, že se soud první instance nedrží doporučení nadřízeného soudu,“ uvedla po jednání sama Kateřina Krejčová.

Soud se věnoval zejména existenci dvou protichůdných znaleckých posudků: první z nich tvrdil, že policista Filip Dlesk utrpěl zranění ramene poté, co jej za něj Krejčová zatáhla, druhý naopak stanovil, že uvedené zranění nemohlo během dané chvíle vzniknout. Zatímco Městský soud, který Kateřinu Krejčovou zprostil obvinění, postupoval v rámci zásady in dubio pro reo, soudkyně Obvodního soudu rozhodla ve prospěch prvního posudku. Podle jejích slov jej totiž vypracoval specialista, konkrétně ortoped.

„Obžalovaná policistu překvapila zezadu a ten se nemohl bránit,“ uvedla ve svém odůvodnění rozsudku. Státní zástupkyně Zdeňka Galková čin označila za „násilí hrubého charakteru“ a přinesla nový důkazní prostředek — zpomalený videozáznam.

Kateřina Krejčová znovu zopakovala, že cítila, jak ji chytnul další zasahující policista za břicho a ona tak ztratila rovnováhu a na Filipa Dleska nalehla. V dané chvíli klečeli na jejím příteli Tomáši Schejbalovi dva policisté, a proto se ho snažila pouze ochránit. „Kdyby obžalovaná nezasáhla, mohli policisté Schejbalovi způsobit ještě vážnější zranění,“ uvedl Pavel Uhl. Zpomalený záznam podle něj vylučuje, že by Krejčová ramenem devadesátikilového policisty jakkoli škubla.

Kateřina Krejčová ve své závěrečné řeči uvedla, že rok trvající proces má sloužit jako exemplární případ, který má vynutit policejní autoritu. „Případ Kateřiny Krejčové nikdo nevnímá jako seriózní kauzu,“ uvedla. Za svým činem si nadále stojí a podle jejích slov ji donutil k solidaritě s dalšími neprávem obviněnými. Zmínila například Igora Ševcova, který ji přišel na jednání osobně podpořit.

Předchozí jednání

Obvodní soud případ projednával již podruhé. V únoru loňského roku Kateřinu Krejčovou odsoudil za napadení úřední osoby k měsíční podmínce s ročním odkladem. Městský soud v Praze však rozsudek zrušil a studentku zprostil veškerých obvinění. Případ znovu otevřel Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, který uspěl se svým dovoláním u Nejvyššího soudu.

Pavel Uhl hodnotí postup Nejvyššího soudu, který rozhodl v neprospěch obžalované, jako přinejmenším neobvyklý. „Pochybuji, že by s podobným dovoláním uspěla obžalovaná strana,“ vysvětluje Uhl běžnou praxi.

Zprošťovacímu rozsudku Městského soudu totiž Nejvyšší soud vytknul procesní vadu, tedy to, že z důkazů vyvodil jiné závěry, než Obvodní soud, aniž by předložil nějaké nové. Čin Kateřiny Krejčové hodnotily dva protichůdné znalecké posudky. Městský soud proto rozhodl, že se v rámci zásady in dubio pro reo přikloní na stranu obžalované.

Mětský soud vyjádřil také údiv nad tím, že byl akt vůbec posouzen jako trestný čin, neboť se podle něj jednalo o přestupek. Do přestupkového řízení jej však nepostoupil — stačilo, že byla Kateřina Krejčová rok podrobena trestnímu řízení a měla by proto být osvobozena.

Podle informací Deníku Referendum se Nejvyšší státní zastupitelství případem začalo zabývat kvůli podnětu státní zástupkyně Zdeňky Galkové. Ta působí na Obvodní státním zastupitelství pro Prahu 1 — byla to tedy ona, kdo Kateřinu Krejčovou obžalovala a během řízení přizvala dalšího znalce.

Spokojena nebyla již s prvním rozsudkem, proti němuž se odvolala a navrhovala vyšší trest. Deník Referendum podal v květnu loňského roku na Zdeňku Galkovou podnět ke kárnému řízení. Předsudečný postoj ke Kateřině Krejčové totiž není jediným případem, v němž se zpronevěřila řádnému výkonu své profese.