Nejen vyjádření k vině Kateřiny Krejčové — studentky FAMU, jež měla loni na demonstraci napadnout a vlastním tělem zranit výrazně mohutnějšího policistu Filipa Dleska —, ale i zajímavou kritiku postupu policie během loňských protiuprchlických protestů obsahuje rozsudek, jímž městský soud v Praze 28. dubna Krejčovou osvobodil. Soud v dokumentu totiž konstatuje, že policie zasáhla přednostně proti pokojným demonstrantům. Deník Referendum má text rozsudku k dispozici od minulého týdne.

V dokumentu se přímo uvádí: „(I když má každý povinnost uposlechnout policejní výzvu), musí být pro každého laického občanského pozorovatele hluboce demoralizující, když policie zasáhne nikoli proti větší skupině agresivních výtržníků vyhrožujících jiným lidem šibenicemi, oprátkou a smrtí oběšením, ale proti zcela pokojným protidemonstrantům.“

A text pokračuje: „Jestliže pak policie razantně zasáhne proti příteli obžalované, svede ho na zem, zaklekne ho u hlavy, když prokazatelně dokonce při tomto zákroku dojde k vyražení zubu přítele obžalované, mohla obžalovaná tento způsob zákroku policie vyhodnotit odůvodněně za nepřiměřený.“

Okolnosti střetnutí

Inkriminovaná událost proběhla 1. července 2015 na shromáždění svolaném na podporu multikulturalismu, v jehož blízkosti probíhala dnes už všeobecně známá národovecká demonstrace, na níž účastníci mávali šibenicemi a řečníci vyhrožovali české vládě kvůli jejímu postoji k uprchlické krizi. Obě shromáždění organizátoři nahlásili magistrátu. Když se dal průvod se šibenicemi na pochod, část odpůrců rasismu se mu pokusila symbolicky zahradit cestu. Deset z nich si sedlo na zem, čímž znemožnili průchod částí pěší zóny.

Přítomní policisté je vyzvali, aby opustili prostor a umožnili národoveckému průvodu projít. Pět aktivistů zůstalo sedět na zemi. Policisté se rozhodli je zajistit. Byl mezi nimi i Tomáš Schejbal, kterého povalili policisté při zákroku na zem, na což zareagovala jeho tehdejší přítelkyně — právě Kateřina Krejčová — spontánním pokusem ochránit ho.

Jedním ze zasahujících policistů byl zmíněný Filip Dlesk, který po zákroku tvrdil, že ho při kontaktu Krejčová zranila. Ten samý den navšítvil lékaře, který mu nedal pracovní neschopnost, ale za několik dní, kdy se podle něj jeho zdravotní stav zhoršil, pracovní neschopnost získal od jiného lékaře. Z incidentu existuje videozáznam, ze kterého soud vycházel.

Předchozí rozsudek

Soud v první instanci odsoudil Kateřinu Krejčovou k měsíční podmínce s ročním odkladem, městský soud ale rozhodnutí přehodnotil. Odvolací soud sice neřešil samotnou oprávněnost zásahu, přesto ale zmínil okolnosti, za nichž byl žalovaný skutek spáchán.

K vlastní vině, respektive nevině Krejčové, pak odvolací soud konstatuje, že se dotyčná nevrhla na policistu proto, aby ho napadla, ale aby pomohla svému známému.

„Obžalovaná policistu v podstatě objala na jeho zádech, na videozáznamu není patrný žádný úder,“ píše se v rozsudku, kde se také tematizují dva rozdílné znalecké posudky, které řešily, zda obžalovaná mohla policistu zranit. Podle prvního posudku nemohla Krejčová způsobit pohmoždění levého ramenního kloubu Filipa Dleska, podle druhého posudku naopak mohla. Odvolací soud se přiklonil k prvnímu posudku s tím, že závěrům prvního posudku „plně odpovídá z laického pohledu i videozáznam.“

Skutek obžalované by bylo možné podle soudu případně řešit jako přestupek, ale vzhledem k tomu, že byla Krejčová téměř rok vystavena soudnímu řízení, měl odvolací soud za to, že takový postih je již dostatečný.

Případu Kateřiny Krejčové jsme se věnovali v Deníku Referendum během celého soudního řízení. Na případ jsme upozornili také v podnětu ke kárnému řízení se státní zástupkyní pro Prahu 1 JUDr. Zdeňkou Galkovou, která případ dozorovala a bez jejíhož přičinění by Kateřina Krejčová nebyla stíhána.