V zákonech České republiky není pojem extremismus, autoři zprávy o něm proto pracují s pojmem „extremismus“ tak, jak byl definován ve Zprávě o problematice extremismu na území ČR v roce 2002, kterou přijala vláda v červenci roku 2003. Odkazují se také na ustálenou judikaturu soudů. Plné znění definice extremismu je na webu ministerstva vnitra.

Definice začíná takto: „Pojmem extremismus jsou označovány vyhraněné ideologické postoje, které vybočují z ústavních, zákonných norem, vyznačují se prvky netolerance, a útočí proti základním demokratickým ústavním principům, jak jsou definovány v českém ústavním pořádku.“ V textu se dále vysvětluje, že ve světové politologické literatuře se obvykle rozlišuje extremismus levicový a pravicový a dále náboženský, ekologický a národnostní. Poslední tři formy extremismu se však v České republice vyskytují prý jen ojediněle, nebo vůbec ne.

↗

Pokud je pravicovým extremistou ten, kdo otevřeně podporuje rasismus, pak je pro policii levicovým extremistou ten, kdo se angažuje proti rasismu. Foto Saša Uhlová, DR

Výklad se proto zaměřuje hlavně na „extremisty pravicové (inspirované a používající v prvé řadě nacionální, rasovou, etnickou zášť, sympatizující s historickým fašismem nebo nacismem) a levicové (motivované především záští sociální, třídní, antikulturní, sympatizující s historickým komunismem nebo anarchismem)“.

Potud myšlenkové zázemí spisovatelů extremistických zpráv. Konstrukci by jistě šlo na intelektuální úrovni rozbít, problém je ale mnohem hlubší. V praxi totiž policie používá zkratku LEX a PEX ještě jinak. Když se loni prvního července na Václavském náměstí sešla dvě shromáždění, označila je policie za LEX a PEX. Na shromáždění PEX mával Adam B. Bartoš oprátkou, lidé v davu měli v rukou šibenice, na shromáždění se otevřeně vyhrožovalo násilím, řečníci měli rasistické projevy.

Druhé shromáždění bylo svoláno předsedou mladých zelených na podporu multikulturalismu. Lidé se zde sešli proto, aby dali najevo, že šíření nenávisti není v pořádku. Za to si vysloužili nálepku LEX. Vyšlo to najevo během soudního líčení s Kateřinou Krejčovou, která na téže demonstraci objala policistu a byla obviněná z jeho napadení.

Odpovědný velitel zásahu nadporučík Zdeněk Šída měl na dotaz obhájce vysvětlit, co znamenají zkratky LEX a PEX v písemném rozkazu ředitele obvodního velitelství policie pro Prahu 1, který vznikl několik dní před tím. Obě skupiny, o kterých se v rozkazu psalo, byly totiž označeny buď jednou, nebo druhou zkratkou. 

Velitel zásahu Šída odpověděl, že se tyto zkratky běžně používají a znamenají levicový a pravicový extremismus. To ostatně není žádná novinka, z různých rozhovorů, které jsme my levicoví extremisté s policií vedli, jsme už dávno věděli, že levicovým extremismem je například lepení nálepek s antirasistickým obsahem.

A zde jsme u jádra problému. Když je myšlenkový svět policie postavený na rovnováze pravicového a levicového extremismu, stane se snadno, že každý, kdo protestuje proti tomu „pravicovému“, je extremistou levicovým. Pokud je pravicovým extremistou ten, kdo otevřeně podporuje rasismus, pak je pro policii levicovým extremistou ten, kdo se angažuje proti rasismu. Mnohem spíš z něj dělá extremistu skutečnost, že vůbec vyjadřuje svůj názor, než to, co si myslí.

Právě to je zřejmě důvod, proč policie monitoruje i demonstrace, které mají jediný cíl: upozornit na nárůst nesnášenlivosti v naší zemi. Demonstrace, kde se scházejí lidé zcela rozdílných politických názorů. Auto s kamerou a tajní policisté, kteří demonstraci natáčí, zde stojí proto, abyste věděli, že vyjadřovat svůj názor je projevem extremismu.

Být rasistou nebo antirasistou samozřejmě můžete. Jen musíte být zticha, nikam nechodit a neprojevovat se. Jinak jste extremista, i když podporujete demokracii a ústavní pořádek naší země. A nenaděláte s tím nic.