Resort vnitra zveřejnil situační zprávu o extremismu v posledním čtvrtletí loňského roku. Autoři v ní mimo jiné zmiňují dobrovolníky, kteří pomáhají uprchlíkům, prezidenta Miloše Zemana a jeho účast na demonstraci, pořádané Blokem proti islámu, anebo akci organizovanou při příležitosti 17. listopadu loňského roku v Praze, která začínala na náměstí Míru. Podle politologa Ondřeje Slačálka je zjevné, že pojem extremismu, jak s ním pracuje policie, nefunguje.

V kapitole o krajní pravici zpráva uvádí, že lze sice i nadále hovořit o období stagnace některých proudů, zejména neonacistického hnutí, avšak zároveň prý dochází k transformaci pravicově extremistických subjektů v populistické. Ty má symbolizovat strana Národní demokracie a její předseda Adam B. Bartoš.

Prezident Zeman je zmiňován v kapitole věnované protiislámským a protiimigračním subjektům: „Jedním z nejvýznamnějších uskupení je Blok proti Islámu, který spolupracuje s Úsvitem — Národní koalicí. Subjekty, které dlouhodobě vystupují nejen proti migraci, ale i proti islámu v Evropě, podpořily a významně se podílely na organizaci demonstrace na pražském Albertově dne 17. listopadu, v rámci které vystoupil i prezident Miloš Zeman.“

V kapitole nazvané Krajně levicová scéna zpráva mimo jiné uvádí: „Nejvýznamnější akcí byla opět demonstrace dne 17. listopadu, které se zúčastnilo přibližně 600 osob, a to i z řad širší veřejnosti. Dílčím mobilizačním tématem, avšak ne natolik výrazným jako migrační vlna, byla i nadále solidarita s anarchisty, kteří byli zadrženi v rámci zásahu proti strukturám militantní Sítě revolučních buněk.“

Podle autorů dokumentu byla krajně levicová scéna v poslední čtvrtině loňského roku zastoupena především aktivitami anarchistického hnutí. „To se v uplynulém období nadále zaměřovalo na straně jedné formou různých dobrovolnických činností či sbírek na pomoc uprchlíkům, na straně druhé se formou pasivních protestů vyhraňovalo proti akcím pravicově extremistických či populistických uskupení,“ stojí ve zprávě vnitra.

Slačálek: Sledujme nálady v hlavním proudu společnosti

Podle politologa Ondřeje Slačálka jde o zarážející formulace. „Označit za hlavní extremistickou aktivitu pomoc uprchlíkům a protesty proti fašizaci je pozoruhodné a mnohé to vypovídá. Ještě závažnější je nicméně zařazení demonstrace 17. listopadu jako nejvýznamnějšího protestu anarchistických extremistů,“ uvedl politolog v rozhovoru pro Deník Referendum.

Zdůraznil při tom, že se jednalo o velmi širokou veřejnou akci, které se zúčastnili lidé s velmi rozdílnými politickými názory. Podle Slačálka je nicméně potřeba ocenit, že zpráva tak jako v minulosti sleduje také islamofobní agresi a označuje ji za „extremismus“.

A také, že registruje rovněž vystoupení prezidenta Miloše Zemana na demonstraci šiřitelů protimuslimské nenávisti. „A to přesto, že to autoři dokumentu nijak nekomentují, patrně ani nemohou, tak jako se zpráva ministerstva vnitra může jen těžko vyjadřovat k výrokům ministra Chovance, který ministerstvo vnitra řídí,“ doplnil politolog.

Pokud podle Slačálka loňský rok o něčem v souvislosti s extremismem vypovídá, pak o tom, že tento pojem ve smyslu, v jakém ho používá policie, tedy ve smyslu jakýchsi bizarních zoologických zahrad na okrajích politického spektra, nefunguje.

„Potvrzuje se to, co bylo vidět už delší dobu: eroze liberálních a demokratických hodnot přichází z okrajů právě tak jako ze středu, shora i zdola, a naopak, své zastánce často najdou tyto hodnoty právě v oné extremistické zoo,“ zdůrazňuje Slačálek a připomíná koncept o takzvaném extremismu středu.

„Musíme připomenout spíše slova politologa Seymoura Martina Lipseta o extremismu středu, který popisoval sociální zdroje úspěchu nacismu v Německu, a nezaměřovat reflektory pozornosti na okraje, ale spíš na celkové trendy v hlavním proudu společnosti: eskalaci xenofobie, obav, autoritářství a delegitimizace klíčových hodnot liberální společnosti,“ uzavírá Slačálek.

Krajní pravice očima vnitra: Stagnace DSSS a útok White Medií

V úvodu kapitoly věnované krajně pravicové scéně autoři píší o stagnaci Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS). Strana má podle nich dlouhodobě problémy s mobilizací svých stoupenců a zejména pak se získáváním nových sympatizantů a členů. Jedinou významnější akcí, kterou se DSSS prezentovala, byla Svatováclavská manifestace Dělnické mládeže v Ostravě dne 26. září, která proběhla ve spolupráci s polskými nacionalisty.

Pozici lídra krajní pravice by podle autorů zprávy mohla v budoucnu ztělesňovat strana Národní demokracie (ND): „Svou výrazně populistickou a zároveň radikální rétorikou, která se zaměřovala především na téma migrace a v této souvislosti i kritiku (zejména) vládních stran, dokázali Národní demokraté oslovit i širší publikum. ND se pod záštitou patriotismu vymezovala výrazně proti Evropské unii a NATO.“

Předsedou ND je Adam Bartoš, který čelí trestnímu oznámení kvůli knihám, které vydává a propaguje. Také dokument ministerstva vnitra poukazuje na to, že Bartoš vydal ve svém nakladatelství překlad Protokolů sionských mudrců, známý falzifikát, který se stal významným zdrojem antisemitismu počátkem 20. století.

Zpráva ministerstva vnitra uvádí, že ND získává příznivce i v řadách starší generace, stoupenců tradiční neonacistické scény je prý v řadách členů a sympatizantů ND poměrně málo. „Převážnou část stoupenců ND tvoří obecně nespokojení či z různých důvodů frustrovaní občané. ND spolupracovala i s parlamentním uskupením Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury.

Autoři zmiňují také White Media a jejich napadení twitterového účtu premiéra Bohuslava Sobotky loni v prosinci. O prolomení e-mailu zpráva nepíše, došlo k němu až letos v lednu. Vnitro v této souvislosti upozorňuje, že cílem, který web White Media otevřeně deklaruje, je vytvoření autoritativního režimu prostřednictvím destabilizace stávající politické a sociální situace a uskutečnění „nacionální revoluce“.