Trestní oznámení na Adama B. Bartoše: podněcuje nenávist vůči Židům
Saša UhlováPodle českých zákonů je třeba stíhat pachatele trestných činů z nenávisti. Kateřina Dejmalová a Karel Šling proto podali trestní oznámení na Adama B. Bartoše kvůli knihám, které vydává a propaguje.
Kateřina Dejmalová a Karel Šling podali ve čtvrtek 21. ledna na pražském Vrchním státním zastupitelství trestní oznámení na Adama Benjamina Bartoše, protože se podle nich dopustil několika trestných činů. Podle oznamovatelů vykazuje jeho jednání souběžně znaky čtyř trestných činů: podněcování k nenávisti vůči skupině osob, dále hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob, dále popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia; konečně je projevem sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka.
Těchto trestných činů se Bartoš podle oznamovatelů dopustil tím, že napsal a vydal knihu „Edvard Steinský vs. Adam B. Bartoš, Zpověď. Jsem antisemita?“ Dále pak vydal a rozšiřuje knihu německého autora Germara Rudolfa „Přednášky o holocaustu“, která zpochybňuje holokaust. Bartoš vydal také knihu „Protokoly sionských mudrců“, jež byla napsána proto, aby šířila rasovou nenávist vůči Židům a již v roce 1921 byla odhalena jako antisemitský podvrh.
Součástí trestního oznámení jsou citáty z knih, které mají ukazovat, že knihy vydal proto, aby šířil a podněcoval rasovou nenávist vůči Židům.
Podle odpovědí Adama Benjamina Bartoše v knize „Edvard Steinský vs. Adam B. Bartoš, Zpověď. Jsem antisemita?“ nemá kupříkladu ani smysl vyjmenovávat představitele jednotlivých politických stran, které jsou ovládány Židy. Týká se to zejména ODS Klausovy éry, nebo ODA, kde to na „některých fotografiích z tiskových konferencí z její nejslavnější éry spíše vypadá jako nějaká sešlost v synagoze“.
Oznamovatelé upozorňují mimo jiné na to, že Bartoš publikuje seznamy významných židovských osobností, aby dokázal, že český stát ovládají Židé.
Kromě toho, že poukazuje na židovskou nadvládu dnes, tvrdí Bartoš například, že Leopold Hilsner zabil Anežku Hrůzovou. Masarykovo angažmá v kauze pak vysvětluje tím, že byl po otci Žid. Jeho životopisný slovenský otec byl prý jen papírový. Židé se podle Bartoše zřejmě dopuštějí rituálních vražd i v současnosti, důkazem jsou podle něj počty ztracených dětí.
Bartoš ve své knize dovozuje, že antisemitismus je obrannou strategií vůči rozpínavosti židovského etnika a tvrdí rovněž, že se holokaust, tak jak je dnes denně prezentován, neuskutečnil.
Během války podle něj zemřelo „několik desítek tisíc chudých Židů.“ Ty však měli obětovat bohatí Židé, když páchali satanické oběti démonickým silám. Ostatně i druhou světovou válku podle něj rozpoutali Židé, aby mohli založit Izrael. Hitler byl „možná jejich člověk,“ anebo ho prý na jeho místo Židé dosadili.
Kromě knihy „Edvard Steinský vs. Adam B. Bartoš, Zpověď. Jsem antisemita?“ vydalo nakladatelství knihu Germara Rudolfa „Přednášky o holocaustu“. Ta byla v Německu v roce 2007 zakázána a autor byl za její napsání 5. března 2007 krajským soudem v Mannheimu odsouzen na dva roky a šest měsíců nepodmíněně.
Rozsudek nad Rudolfem má osmašedesát stran. Jenom citáty z jeho knihy, které jsou svým obsahem nacistické a revizionistické, zabírají třicet stránek .
Tato fakta by měla být podle autorů trestního oznámení českému vydavateli Rudolfových Přednášek o holocaustu známa, ale přesto je vydává jako seriózní vědeckou práci tzv. revizionistického historika.
Na svých stránkách o knize Germara Rudolfa Bartoš uvádí, že je „novou standardní prací revizionizmu holocaustu“. Bartoš píše, že jsou zde „...předneseny a vyvráceny všechny obvyklé morální, politické i pseudovědecké argumenty proti revizionizmu, včetně shrnutí častých otázek o holocaustu a jejich kritického přezkoumání. Tato snadno pochopitelná kniha s více než 1300 odkazy na zdroje a obsáhlou bibliografií je nejlepším úvodem do tohoto tabuizovaného tématu“.
Posledním bodem, kterým se Dejmalová se Šlingem v trestním oznámení zabývají, jsou „Protokoly sionských mudrců“, které patří k nejznámější antisemitské literatuře. K trestnímu oznámení se svými podpisy připojilo dalších čtyřicet lidí.
Již loni v prosinci obvinil policejní orgán předsedu strany Národní demokracie Adama B. Bartoše a jejího místopředsedu Ladislava Zemánka kvůli textu na ceduli, který umístli k symbolickému hrobu Anežky Hrůzové v Polné. Jejich trestní stíhání pro tento čin pokračuje. V této věci na ně podal trestní oznámení Michal Doležel, brněnský radní za politické hnutí Žít Brno.