Dokument: Podnět ke kárnému řízení s JUDr. Zdeňkou Galkovou

Státní zástupkyně Zdeňka Galková působící na státním zastupitelství pro Prahu 1 se neřídí platnými právními normami České republiky, ale svými předsudky. Redakce DR podala podnět ministru Pelikánovi, aby zjednal nápravu.

Dr_logo

Redakce DR

18.04.2016 14:00

Související

Vážený pane ministře,

za redakci Deníku Referendum, www.denikreferendum.cz, podáváme tímto podnět ke kárnému řízení s JUDr. Zdeňkou Galkovou, státní zástupkyní Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1. JUDr. Zdeňka Galková byla činná v několika případech, o nichž jsme v nedávné době publikovali řadu textů. O její činnosti máme informace i z dalších sdělovacích prostředků.

Její postup nás vede k přesvědčení, že se jako státní zástupkyně neřídí platným právním řádem, zejména Listinou základních práv a svobod, a namísto toho je ve své práci vedena svými předsudky. K věcem přistupuje selektivně a uplatňuje různá měřítka dle politického přesvědčení, vyznání nebo etnicity aktérů jednotlivých kauz. Podrobný výčet bodů, které nás vedou k našemu podání, následuje.

1. Přehlížené porušování zákonů Tomiem Okamurou a A. B. Bartošem

Dne 1. 7. 2015 se v Praze na Václavském náměstí konala demonstrace proti imigraci, na níž vystoupili jako řečníci mimo jiné Tomio Okamura a Adam B. Bartoš. Záznam průběhu demonstrace je dostupný zde.

Ve stejné době se vedle této demonstrace konalo shromáždění na podporu vstřícnosti k odlišným kulturám, proti xenofobii a islamofobii. Shromáždění se tak stavělo za hodnoty vyjádřené v Listině základních práv a svobod, zejména za ústavně zaručená základní práva a svobody pro všechny bez rozdílu barvy pleti, příslušnosti k národnostní či etnické menšině, jazyka, víry a náboženství a za svobodu náboženského vyznání. Tedy za hodnoty, na nichž je podstaveno naše demokratické zřízení a jež je dle Ústavy povinen bránit každý, tím spíše orgán veřejné moci.

Demonstrace se šibenicemi se stala jedním ze symbolů sesuvu poměrů v České republice. Repro DR

Na demonstraci zazněla v rámci projevů i vyjádření uvedená v jejím přepisu, který je přílohou tohoto podnětu. Tomio Okamura ve svém projevu například uvedl, že

  • „statisíce muslimů se hrnou do Evropy a každý z nich je bezpečnostní riziko.“
  • „Každý z nich je časovanou bombou a to doslova a do písmene.“
  • „Mimořádná doba žádá mimořádné prostředky. Jediné řešení je absolutní stop jakékoliv imigraci.“
  • „Je to strach z nenávistné, násilné, panovačné, islámské ideologie. Je to strach z desítek tisíc mladých muslimů, kteří sice neumí číst ani psát, neumí žádné řemeslo, ale umí šílet s kalašnikovem nebo sestrojit domácí bombu. A taky tu a tam někoho znásilnit. Jenom dodám, že ve Švédsku jsou na prvních místech ve znásilnění žen podle statistik právě Somálci a Eritrejci - a Eritrejci mají být přiděleni do České republiky.“
  • „V norském Oslu podle policejních statistik za posledních deset let všechna znásilnění žen způsobili muži neevropského původu.“
  • „Hrnou se na nás statisícové hordy nepřátelských vetřelců. Pokud chceme přežít, pokud chceme, aby naše děti vyrůstaly jako svobodní občané a žily v bezpečí, tak tyto hordy musíme zastavit, a vrátit tam kam patří - do Afriky a do arabských zemí.“
Shromážděný dav mimo jiné skandoval: „Oběsit! Oběsit!“ Dva z účastníků demonstrace přinesli makety šibenic. Adam B. Bartoš v úvodu svého vystoupení zdvihl nad hlavu oprátku s tím, že se jedná o speciální vzkaz pro politiky, kteří „zradili“, a že je spolu s šibenicemi ukážou před Úřadem vlády.

V projevu se na adresu uprchlíků vyjádřil slovy:
  • „Není třeba k nim mít nějaký soucit. Nejsou to uprchlíci, jsou to naši nepřátelé. A proto náš postoj vůči nim musí být tvrdý a nelítostný.“ 
  • „Nám vadí každý jednotlivý imigrant, ať věří čemukoli – jestli jsou to ti lidé, kteří přicházejí v této vlně, ať je jejich náboženství jakékoli, my je tady nechceme, protože Česká republika nemá na to, aby uživila vlastní potřebné, proto nebudeme živit nějaké cizí černé hordy.“
  • „Kontroly na hranicích ale nejenom kontroly, vojáky! Se zbraněmi. S ostrými náboji. Nikoho nepustit, opustit Schengen a odejít z Evropské unie.“
  • „Nezbude nám nic jiného, než vzít obranu naší vlasti do svých rukou, protože tato vláda to za nás neudělá.“
  • „Dáme jim týden… dáme jim tejden, a jestli nezačnou do týdne konat, tak věci vezmeme do svých rukou.“
  • „Nechceme, aby tady nějací čmoudi nás ohrožovali.“
Přestože se podle nás a námi oslovených právníků mohlo jednat o naplnění skutkové podstaty trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob, JUDr. Galková nekonala a svou nečinností tak zapříčinila nebezpečný precedent, že se toleruje napadání základů ústavního pořádku České republiky.

2. Předsudečný postup proti zastánkyni základních lidských práv a svobod

Jediným nám známým výsledkem činnosti JUDr. Zdeňky Galkové ohledně uvedených událostí je trestní řízení proti účastnici shromáždění na podporu vstřícnosti k příslušníkům odlišných kultur pro trestný čin násilí proti úřední osobě, jehož se měla dopustit v situaci, kdy policie užila násilí proti pokojným účastníkům tohoto shromáždění. Tato věc je nyní ve stádiu odvolacího řízení, nicméně prokázanou okolností zde byl projevený názorový nesouhlas zakročujících policistů právě proti zastáncům základních lidských práv a svobod. Policisté se také vulgárně vyjadřovali o jednom z účastníků ve chvíli, kdy na něm prováděli zákrok, jak je vidět zde.

Tyto od počátku známé okolnosti nechala státní zástupkyně zcela bez povšimnutí pod vlivem jakési selektivní slepoty. Naopak v řízení proti obžalované projevila neobvyklou aktivitu, tím že sama v hlavním líčení jako strana přibrala dalšího znalce k objasnění méně podstatné okolnosti, když nebyla spokojena s výsledkem znaleckého zkoumání, provedeného v průběhu přípravného řízení. V odvolacím řízení nyní pro obžalovanou, studentku umělecké školy, požaduje přísnější trest, neboť se jí zdálo, že ve svém závěrečném návrhu projevila nedostatek pokory.

3. Ochrana antisemity Magáta

Stejně jako v případě projevu Tomia Okamury a Adama B. Bartoše postupovala JUDr. Zdeňka Galková i ve věci slovenského nacionalisty Mariána Magáta, kterého dne 8. 8. 2015 zadržela policie přímo v průběhu jeho projevu na demonstraci Dělnické strany sociální spravedlnosti s názvem „Proti imigraci a islamizaci Evropy“. Policie ho obvinila za jeho projev, který před zadržením stihl pronést.

Měl se dopustit trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod , a to např. výroky, že „plánovaná imigrace bude ničit naše geny“, „naši předkové staletí bránili Evropu před návaly muslimů, Turků a jiných národností a vyznání,...abychom dnes mohli žít v prosperitě, svobodě a lásce“, „nenávidím sionisty“, kteří kromě toho, že řídí migraci, „ničí náš národ“, „potřebují ovládat naše finanční trhy, vysát i tu poslední českou korunu“.

Magát dále popisoval nerovnost ras a jejich kultury, opětovně rozvíjel teorii o nadvládě sionistů a uvedl, že je nenávidí. Poukázal na nebezpečí „míchání ras“.

Mariána Magáta během projevu zadržela policie. Repro DR

O stížnosti Mariána Magáta proti obvinění pak JUDr. Zdeňka Galková rozhodla tak, že je zrušila s poukazem na to, že v citovaném projevu nespatřuje podněcování, ani hanobení některé skupiny osob, protože je příliš vágní. Marián Magát se podle Galkové sice vyznává z lásky ke své rase a je poplatný konspirační teorii židovského spiknutí. Jeho projev však v demokratické společnosti podle státní zástupkyně nepostrádá legitimitu, a proto jej nelze kriminalizovat.

Je podle ní realizací ústavně zaručené svobody slova, přičemž citovala Voltaira. Zbývá vysvětlit, odkdy svoboda slova zahrnuje veřejné vyslovování nenávisti k osobám židovského vyznání, které „ničí náš národ“, či nutnosti obrany před „návaly muslimů, Turků a jiných národností nebo vyznání“, anebo varování před nebezpečím „míchání ras“.

4. Předsudečný postup proti Vladimíru Sáňkovi

V ostrém kontrastu s tím, že v projevech Tomia Okamury, Adama B. Bartoše a Mariána Magáta neshledala jakoukoli trestněprávní relevanci, je také postup JUDr. Galkové vůči Vladimíru Sáňkovi, který je muslimského vyznání. Na toho podala obžalobu pro zločin založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka. Uvedeného zločinu se měl dopustit tím, že zajistil překlad a prostřednictvím internetových knihkupectví prodával teologickou knihu „Základy tauhídu, islámský koncept boha“, od autora Abu Ameenah Bilal Philipse.

JUDr. Galková v obžalobě konstruuje teorii, že takovým hnutím má být právě salafismus, ačkoliv tuto její teorii nepodporují ani opatřené posudky a zpochybňuje ji celá řada autorit i odborníků. Okolnost, že se má jednat o propagaci takového hnutí, pak je v obžalobě založena zejména na větě na straně 27 uvedené knihy, kde se píše, že zvláště v zemích, kde muslimové tvoří většinu populace, je „nutno své neislámské vlády upřímně nenávidět a pohrdnout jimi k uspokojení Alláha a udržení víry“.

Tato věta, kterou navíc obžalovaný nevyslovil, pouze nechal přeložit a nabízel k prodeji knihu, která ji obsahovala, primárně směřuje k zemím s převážnou většinou muslimského obyvatelstva, to jest nikoli vůči naší vládě. JUDr. Galková v ní však spatřuje základ nebezpečného zločinu.

Připomeňme, že na druhé straně ji nechává profesně chladnou mávání oprátkou, určenou pro představitele naší veřejné moci, kteří dle Adama B. Bartoše „zradili“, pokud neuzavřeli hranice proti „čmoudům“, nevystoupili z EU a nenechali na hranice postavit vojsko s ostrými náboji. Rovněž výroky Tomia Okamury o „nenávistné, násilné, panovačné islámské ideologii“, které směřují k omezení svobody vyznání v České republice a vyvolávají nenávist proti skupině obyvatel, shledává nezávadnými.

Je nám zřejmé, že ve věci obžalovaného Sáňky bude o případné vině rozhodovat soud, nicméně nejednotný postup státní zástupkyně Galkové se v řízení samozřejmě posuzovat nebude. A jiné vysvětlení, než že je motivován místo základních právních předpisů, osobními předsudky JUDr. Galkové, nenacházíme. Vladimír Sáňka v České republice podle JUDr. Galkové zřejmě nemá požívat takových práv a svobod jako Tomio Okamura, Adam B. Bartoš anebo Marián Magát.

5. Využití rasistického webu white-media.info jako důkazu

Co nás dále ve věci obžalovaného Sáňky zaráží, je využití otevřeně rasistického webu white-media.info jako důkazu v neprospěch obžalovaného. Ten sám jako poškozený podal trestní oznámení, neboť mu byla prolomena soukromá pošta.

Věc se stala předmětem prověřování pod dozorem téhož státního zastupitelství v době od 5. 6. 2014 do 12. 8. 2014, kdy byla odložena z důvodu nezjištění osoby pachatele. Z délky prověřování je zřejmé, že trestní řízení, jehož je Vladimír Sáňka obětí, bylo provedeno pravděpodobně jen formálně, patrně nebyl uskutečněn ani pokus o právní pomoc: je známo, že stránky jsou registrovány v zahraničí.

Následně obsah tohoto webu, konkrétně emaily přisuzované Vladimíru Sáňkovi, použila státní zástupkyně Galková proti obžalovanému. Orgány činné v trestním řízení vynaložily velké množství energie, jako byl policejní zásah v mešitě a množství znaleckých posudků, včetně ústavního.

V této souvislosti bychom rádi upozornili na to, že existuje rozhodnutí kárného senátu (12 Ksz 4/2011-122), které trestá za to, že státní zástupce navrhl jako důkaz něco, co zasahuje do oblasti soukromí a není to získáno v souladu se zákonem. Ve zmiňovaném případě se jednalo o odposlech, zde o elektronickou poštu.

Pomocí těchto emailů jsou znevěrohodňováni svědci a uznávaní odborníci z řad arabistů a religionistů, kteří se v průběhu řízení vyjádřili jednoznačně ve prospěch obžalovaného (mimo jiné profesor Lubomír Kropáček, docent Miloš Mendel, docent Zdeněk Vojtíšek). Pro takový postup těžko hledáme ospravedlnění. Jsme rovněž spolu s mnoha dalšími evidováni v seznamech tohoto webu, byla zde neoprávněně zveřejněna naše podoba, adresy, emailové a telefonické kontakty, bylo prolomeno naše soukromí a zveřejněna osobní korespondence.

Dle autorů webu se jedná o seznamy osob určených k fyzické likvidaci, jeho cílem je zastrašit osoby z důvodu jejich politických názorů, které však zcela vycházejí z našeho ústavního pořádku a staví se na obranu hodnot, na kterých je naše společnost ustavena. Ochrany jsme se stejně jako Vladimír Sáňka od odpovědných institucí nedočkali. A Vladimír Sáňka dokonce stojí za publikaci teologické knihy před soudem pro zločin.

Jak jinak takovému výsledku rozumět, než že dotyčnému přitížilo jeho muslimské vyznání? Zvláště pokud se na druhé straně výroky xenofobů, šiřitelů nenávisti Okamury a Bartoše, nikdo z odpovědných osob a institucí, včetně JUDr. Galkové, vážně nezabýval?

6. Trestní stíhání posprejovaného chodníku

K našim závěrům nás vede i postup JUDr. Zdeňky Galkové proti dvěma aktivistům v případě posprejování chodníku před Poslaneckou sněmovnou dočasným značkovacím sprejem v rámci protestu proti plánovaným změnám v zákoně o pomoci lidem v hmotné nouzi v červenci 2015. Pokud je nám známo, trestní řízení proti oběma mužům bylo zahájeno z pokynu JUDr. Galkové, která v té době vykonávala tak zvaný dosah.

Soudní líčení, které mohlo proběhnout jen kvůli rozhodnutí Zdeňky Galkové, působilo jako fraška. Foto Eva Nováková

V jejich jednání shledala podezření ze spáchání trestného činu, ačkoliv pokreslený chodník bezprostředně po akci omyli přátelé obžalovaných a ačkoliv bylo od počátku zřejmé, že aktivisté sprejovali smývatelnou barvou. Jelikož nám současně není známo, že by byla běžně vedena trestní řízení v případě malování křídou na chodník, jeví se jako jediné smysluplné vysvětlení postupu JUDr. Galkové, že významnou, či dokonce rozhodující, roli ve věci hrála její politická motivace. Taková praxe však připomíná neblaze normalizační režim, kdy státní moc zneužívala trestního práva k potírání svých politických odpůrců.

7. Odmítnutí odborné studie protiromskými předsudky
Posledním případem, který vzbuzuje pochybnosti o způsobilosti JUDr. Galkové zastupovat stát, je její nedávno publikované vyjádření ze srpna 2015 na adresu výzkumu organizace Amnesty International ohledně diskriminace Romů v přístupu ke vzdělání. Dle zpravodajského webu romea.cz se měla na adresu tohoto výzkumu vyjádřit takto:

„...evidentně obsahuje nepravdivé, překroucené a dehonestující informace, které jsou předkládány jako objektivně zjištěná fakta, nicméně v žádném případě nelze tato tvrzení a nepodložená osočování hodnotit jako obvinění politické reprezentace, veřejných institucí a občanů České republiky ze spáchání trestného činu apartheidu a diskriminace skupiny lidí podle § 402 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se dopustí ten, kdo uplatňuje apartheid nebo rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou nebo třídní segregaci nebo jinou podobnou diskriminaci skupiny lidí. Žádné takové obvinění z pseudovýzkumné práce Amnesty International nevyplývá. Může jít toliko o neopodstatněnou, neoprávněnou a neomalenou kritiku činnosti státních institucí a jejich zaměstnanců, potažmo nespravedlivé „nálepkování“ občanů České republiky, kteří nepatří do komunity Romů.“

Z jakých zdrojů čerpá argumenty pro svá vyjádření, jimiž sama silnými slovy kritizuje postup renomované organizace, v článku uvedeno není. Otázku diskriminace romských žáků v přístupu ke vzdělání však považujeme za tak jednoznačnou, že jiné vysvětlení než protiromské předsudky nenacházíme. Také tímto vyjádřením JUDr. Galková prozrazuje, že právě svými předsudky nahrazuje ve své práci odbornost.

Jsme si vědomi toho, že v mnoha shora citovaných případech byl vykonán dohled nadřízeného stupně, který neshledal žádné pochybení. Úkony dohledu ovšem zkoumají každý případ izolovaně a nemohou zohlednit činnost státní zástupkyně jako celek v kontextu jiných kroků. K tomu je třeba dodat, že dohled jako takový nesnímá za státního zástupce odpovědnost za jeho kroky.

Není nám znám soubor pravidel, dle kterých se přidělují jednotlivé případy, jež spadají do místní působnosti Prahy 1. Jedná se ovšem o obvod s největší koncentrací politických projevů, veřejných aktivit a má zde sídlo mnoho subjektů s celostátním významem. Působení státního zastupitelství zde je pro vnímání spravedlnosti v celé zemi klíčové.

Pokud osoba, jež podle našeho názoru promítá své předsudky do činnosti, která má celorepublikový dopad, ve své funkci selhává, je to o to více hodno pozornosti kárného žalobce.

Vážený pane ministře,
věříme v demokratickou společnost, respektující náš ústavní pořádek, včetně Listiny základních práv a svobod. A máme za to, že především instituce veřejné moci jsou povinny ústavní základy státu respektovat a svým rozhodováním prosazovat. JUDr. Zdeňka Galková však takto evidentně nečiní a dle našeho pevného přesvědčení se svým konáním zpronevěřuje poslání státní zástupkyně. Obracíme se tedy proto na Vás se zdvořilou žádostí, abyste zjednal nápravu.

Za Deník Referendum


Alexandra Uhlová                       
redaktorka a reportérka DR               

Jakub Patočka
šéfredaktor a vydavatel DR

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.