Idealisté a realisté

Filip Outrata

Bez ohledu na osudy takto pojmenovaných politických seskupení, své realisty a idealisty máme každý v sobě. Zůstává ale otázkou, zda jim dovolíme vést vzájemný rozhovor, přít se a doplňovat.

V posledních měsících se ve zprávách z české politiky mluvilo o dvou skupinách, označujících se jako idealisté a realisté. Nejprve, v době vládní výměny ministrů za ČSSD v listopadu, se ozvali Idealisté, původně součást Mladých sociálních demokratů, dnes již (od prosince loňského roku) samostatný spolek, nová organizace na půdě sociálnědemokratické strany. Idealisté protestovali proti odvolání Jiřího Dienstbiera z vlády.

O něco později, na konci listopadu, založil Petr Robejšek, politolog, ekonom a známý publicista žijící v Německu, politickou stranu, které se začalo přezdívat Realisté. Oficiálně se sice údajně jmenuje Strana regionů, ale členové sami se označují za Realisty, zakládající text nese název Realistická deklarace, o straně se všude píše a mluví jako o Realistech. Je tedy zřejmé, že více než století po straně — politicky vzato nepříliš úspěšné a krátkodeché — okolo T. G. Masaryka česká politika opět bude mít své realisty.

Zakládající členové nové strany na webových stránkách Realistů mluví o tom, že jim vadí opomíjení reality na úkor neuskutečnitelných ideálů, případně spasitelských vizí. Mluví o potřebě nazývat věci pravými jmény, upřednostňovat práci před tlacháním, přicházet s realistickými cíli a řešeními. Chtějí být, slovy jednoho ze zakladatelů, prezidenta Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiřího Horeckého, součástí změny, která přináší nové vize a přístupy.

×
Diskuse
JB
January 4, 2017 v 18.42
Ano,
také jsem si toho načasování Idealistů s Realisty povšiml. Bylo to skoro až do očí bijící - jakoby záměr :-)
Váš článek myslím pěkně vystihuje obecně platnou pravdu, že ani jeden extrém není dobrý, ale optimum je někde mezi.

January 5, 2017 v 11.32
Výraz realismus má v politickém kontextu více významů. Je zde realismus jako terie mezinárodních vztahů, která souvisí s pojmem Realpolitik a klade důraz na státní zájmy a na to, že neexistuje žádná autorita nadřazená státům, to je do značné míry přístup Robejška.

Masarykovu Realistickou stranu je myslím potřeba chápat v kontextu modernizace české společnost v devadesátých letech předminulého století. Masaryk kladl důraz na vědeckost, kritičnost a vzdělání.

Protiklad mezi realisty a idealisty v ČSSD je zase něco jiného.
Na jedné straně Dienstbier, který má ideu, ale ne politickou sílu k jejímu prosazení, na druhé straně lidé jako Zimola či Hašek, kteří mají jen schopnost se prosadit, ale žádné myšlenky, které by za prosazení stály. Mezi nimi je Sobotka, který je obviňován z toho, že kvůli udržení svého postavení dělá neúnosné kompromisy. Ale je zajímavé jak dlouho se udržel.

Tato situace nejspíš v dohledné době skončí, obávám se tak, že ČSSD nebude mít ani ideály, ani silné politické postavení. Je těžké být pragmatičtější než Babiš.
January 5, 2017 v 11.40
Realista Robejšek
Zda je Robejšek realista i v tom smyslu, že ví, na které straně je krajíc namazaný, se teprve uvidí Možná sehraje jen roli Zemanova užitečného idiota.
JN
January 5, 2017 v 12.21
Dienstbier má ideu, ale nemá sílu k jejímu prosazení
Jenže ta jeho idea (podle mého názoru) také za prosazení nestojí.
((Na počátku jeho politické kariéry jsem se domníval opak.))

----------------------------------

Co by tedy vlastně ve skutečnosti mělo být tou silou k prosazení jeho idey, pokud by o prosazení té jeho idey lidé nestáli?
MP
January 5, 2017 v 22.50
Pane Nusharte,
a copak se vám na Dienstbierovi nelíbí?
On je pořád stejný, tak možná jste to vy, kdo se vybarvil...
JN
January 6, 2017 v 1.19
Pane Plevo,
jednoduše jsem ho dost dobře neznal a usuzoval jsem asi spíše podle jeho otce a podle těch jeho vyjádření v prezidentské volební kampani.

Sebepoznání je velmi náročná disciplína, sám sobě jsem se tedy dosud úplně nevybarvil. Uvítám ale, když mi někdo nastaví zrcadlo.