V zahraničí působící politolog Petr Robejšek zakládá novou politickou stranu. Nová formace se jmenuje Realisté, ve znaku má modrou hvězdu. „Hvězda je jedním z nejstarších grafických symbolů na Zemi a její poselství je vždy stejné: naděje v lepší zítřek a touha stoupat ke hvězdám. Modrou proto, že jde o politickou stranu konzervativní, pravicovou a modrá je znakem pravice," vysvětluje Robejšek.

„Donedávna jsem si myslel, že společnosti nejvíce posloužím v roli kritického publicisty. Ale samozřejmě mi bylo vždy jasné, že změnu politiky lze dosáhnout pouze v politice,“ vysvětluje Robejšek. Chce získat hlasy voličů, kteří dosud nenašli na politické scéně stranu, s níž by se ztotožnili. Plánuje usilovat také o hlasy pravicových voličů a příznivců hnutí ANO, které se podle něj posouvá stále víc doleva.

Podle politologů to ale Realisté nebudou mít jednoduché. Mimo jiné také proto, že prostor napravo od politického středu je v posledních letech v rámci české stranické soustavy přeplněn. O voliče, na které chce nová formace cílit, se již nyní ucházejí hnutí ANO, ODS, lidovci, TOP 09 a Starostové a nezávislí.

„Petr Robejšek zvedá prapor národního konzervatismu. Není to první pokus a nejspíše ani poslední. Václav Klaus se už delší čas snaží revitalizovat českou pravici v tomto duchu a zatím se mu to nepodařilo. Klausova pověst je privatizačně černá a jeho comebacku nepřeje. Robejšek ovšem slibuje čerstvou krev do českých nacionalistických sudů,“ komentuje vznik nové formace politolog Milan Znoj.

Pokus o Alternativu pro ČR?

Očekává přitom, že Robejšek bude barvitě mluvit o národním zájmu, prohnilém Bruselu, muslimském nebezpečí a elitářské pražské kavárně. „Vezme něco z motivů Václava Klause, něco z motivů Miloše Zemana a pokusí se z toho uhníst Alternativu pro Česko,“ dodává politolog v rozhovoru pro Deník Referendum.

„Jistý úspěch si dokážu představit pouze tehdy, pokud by se subjektu podařilo získat na kandidátku velmi silnou osobnost typu Václava Klause a pokud by měla minimálně tolik peněz, kolik má k dispozici Andrej Babiš,“ uvedl v rozhovoru pro Deník Referendum politolog Pavel Šaradín.

Podle něj jde o ryze marketingový projekt, který veřejnosti nenabízí nic nového. „Jde o obecné fráze, které si vymyslí kdokoliv,“ nepochybuje Šaradín. A že by mohl takový podnik změnit „ochromenou českou politiku“, si podle něj může myslet pouze idealista, nikoliv realista. „Pokud chce být autentickou pravicí, nejpravicovější pravicí, pak to nemůže vést ani k těm pěti procentům hlasů,“ uzavírá.

Realisté mají v plánu ucházet se o hlasy voličů ve sněmovních volbách příští rok na podzim, podle Robejška je ambicí strany atakovat zisk dvaceti procent. O tom, zda postaví svého kandidáta do prezidentské volby, zatím není jasné. Server Aktuálně.cz již zveřejnil informace, dle kterých se novou stranu chystá finančně podporovat spolumajitel Penty Marek Dospiva.

„Finančně jsem podpořil Institut 2080 a pravděpodobně budu podporovatelem nové strany Petra Robejška. Vyjadřuju tím svůj občanský postoj a podporu politickému směru, který je mi blízký," vzkázal Aktuálně.cz. Podle časopisu Forbes je Dospiva osmý nejbohatší Čech s majetkem přes osmanáct miliard korun. Institutu, který spoluzakládal Robejšek, měl v minulosti darovat 800 tisíc korun.

„Bohužel za tímto politickým projektem jsou velké peníze. Zase jeden miliardář chce ovlivňovat český stát, a tak se lze obávat nejhoršího. Bude-li mediální kampaň dobře promyšlená a dostatečně dlouhá, Robejšek může sehrát roli národního konzervativce, na kterého jsme čekali,“ uvažuje politolog Milan Znoj.

Již nyní lze podle něj uvažovat o konsekvencích, jaké mohou mít Robejškovi Realisté na politické scéně. „Předně: Andrej Babiš bude mít konkurenta. Hnutí ANO se buďto pustí do soupeření o národní konzervatismus, nebo se obrátí více do leva a začne ze scény vytlačovat sociální demokracii a komunisty. Čeká starou českou levici osud staré české pravice?,“ táže se Znoj.

„Za druhé: Miloš Zeman si bude moci vybírat z většího počtu stran, které se budou ucházet o jeho prezidentskou přízeň. Za třetí, Václav Klaus má poslední příležitost. Buďto se mu podaří nasednout do tohoto vlaku, anebo zůstane na nástupišti a bude se dívat, jak mu ujíždí vlak, který si vysnil. Pokud ovšem dokáže do vlaku nasednout, tak určitě nezůstane v pozadí,“ uzavírá Znoj.

Kritika tradičních stran a národní perspektiva

Přestože Realisté plánují zveřejnit detailní program až na jaře příštího roku, na webu zveřejnili několik ideových dokumentů. Za programové priority označují rodinu, bezpečí, spravedlnost, odpovědnost a národní perspektivu. Podle Robejška se chtějí soustředit na ty politické, ekonomické a společenské problémy, které splňují následující předpoklady: jsou důležité a zároveň ovlivnitelné. „Ve zbývajících oblastech chceme snižovat zásahy státu," doplňuje Robejšek.

I zběžná četba dokumentů, které Realisté dosud zveřejnili, jde především o Deklaraci a Kodex, nazačuje, že budou voliče oslovovat osvědčenými argumenty, patrný je zejména antiestablishmentový akcent, s tím související kritika všech tradičních politických stran a důraz na národ a vlastenectví.

„Díky rozpadu pevně ohraničených sociálních skupin se otupila ostří společenských konfliktů. Do dělníků se nestřílí, všichni mají zákonem zajištěnou dovolenou, minimální mzdu, zdravotní a důchodové pojištění. To je, samozřejmě, veliký úspěch, který stál společnost mnoho sil. Nezbývá než tradičním stranám, které pomohly Evropě dojít až sem, poděkovat,“ píše se v dokumentu.

Podle Realistů tak bylo dosaženo původních cílů tradičních stran a v té chvíli jako by ztratily důvod své existence. „Smyslem jejich bytí se stala samotná účast na moci a obhajoba zájmů vlivných minorit a zájmových skupin. Nemají jedinečný program ani odbornost, nejsou schopny se rozvíjet ani nacházet léky na vznikající problémy," uvádí Kodex nové strany.

„Stávající politické elity,“ pokračuje v kritice dokument Realistů, „nedokážou pochopit stále rychlejší společenské, technologické a přírodní změny. Nejsou schopny reagovat na nové výzvy, které ohrožují ekonomickou stabilitu a bezpečnost země. Nejsou schopny zajistit spravedlnost včas a pro každého bez rozdílu. Nevštěpují občanům pocit osobní a společenské odpovědnosti a současně odmítají posilovat odpovědnost veřejné správy.“

Hlavními hodnotami Realistů jsou rodina, bezpečnost, spravedlnost, odpovědnost a národní bohatství. „Důraz na národ je záměrný a cílený, neboť jedině v sepětí vlasti a národa vzniká potřeba ochrany jedinečných hodnot, které nás činí šťastnými, zakládají pocit sounáležitosti a dávají perspektivu našim dětem.“

A o několik řádků níže dodávají: „Významným měřítkem chování Realistů je národní perspektiva. Ačkoli je řadu let opomíjena a potlačována, dere se stále více kupředu jako tmel a motor společnosti. Národně smýšlející společnosti nachází snadněji ochotu k nesobeckým postojům a řešením majícím kořeny v chápání potřeby celku, neboť tak chrání svoje hodnoty.“

Vzývají také klasickou ctnost konzervativců, tedy zdrženlivost. Stát se podle nich má chovat zdrženlivě a nevměšovat se do života společnosti více, než je skutečně nezbytné. „Zdrženlivost také souvisí s poznáním Realistů, že svět je příliš složitý, než abychom byli schopni jej beze zbytku efektivně řídit," vysvětluje jejich Kodex.

Nepochybují přitom, že funkční demokracie vyžaduje svobodu slova a pluralitu názorů. Dle svých slov jsou nakonec přesvědčení, že ve společnosti leží ladem obrovský rezervoár zkušeností a moudrosti, a chtějí proto, aby se občané na řízení státu podíleli více než doposud.

Migrace pod kontrolou

Robejšek dlouhodobě kriticky komentuje problematiku přijímání uprchlíků. Téma rozvíjí také jeho nová strana. Podle Realistů evropské vlády občanům namlouvají, „že mají morální povinnost dělit se o výsledky evropského civilizačního projektu, že lidé z méně úspěšných společenských systémů mají nárok vyzvednout si v Evropě to, co jim chybí a že na pobyt v EU má právo každý, v jehož zemi jsou potíže.“

Evropané však podle nich nejsou povinni pomoci každému. „Soucit a solidaritu dlužíme v první řadě našim spoluobčanům. Teprve až bude vyřešen problém chudoby u nás, tak můžeme uvažovat o pomoci někomu dalšímu. Technologický vývoj způsobí obtíže při zaměstnávání našich vlastních lidí, což teprve u nekvalifikovaných, jazyka a evropské pracovní disciplíny neznalých cizinců.“

Realisté nepochybují, že pro řešení migrační výzvy je rozhodující urychleně získat kontrolu vnějších hranic Evropy a rozhodovat o tom, komu a v jakém množství vstup na kontinent povolíme. „Příchodu migrantů se úplně ubránit nedokážeme, a proto bychom měli trvat na základních požadavcích. Ti, kteří přicházejí, zde mohou žít v bezpečí, ale jen tehdy, když se budou řídit našimi pravidly hry. Nejsme povinni přizpůsobovat se těm, kterým v naší zemi poskytujeme útočiště.“

A uzavírají: „Ti, kteří přicházejí, se mohou odvolávat na lidská práva. Od nich je ale třeba začít pečlivě odlišovat práva občanská. Na ta neexistuje univerzální nárok a jejich přiznání je třeba podmínit vůlí k integraci do naší společnosti.“