Lagardeová v kauze Tapieho arbitráže pochybila, v čele MMF však zůstává

Petr Jedlička, Radek Kubala

Dvojakým verdiktem skončilo pro kdysi nejvýznamnější francouzskou ministryni pětileté dokazování, že v roce 2008 nepomohla pochybnému podnikateli v arbitráži proti státu. Soud její argumenty neuznal, nedoporučil však ani trest.

Známá postava francouzské neogaullistické pravice a od roku 2011 generální ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová pochybila jako někdejší ministryně financí při dohledu nad arbitráží podnikatele s politickými vazbami Bernarda Tapieho se stání bankou Crédit Lyonnais. I Lagardeová tak pomohla Tapiemu získat v důsledku 403 miliony eur (10,9 miliardy korun) z peněz daňových poplatníků, i když jen na přechodnou dobu. Toto vše konstatoval ve svém verdiktu na počátku týdne francouzský Soudní dvůr republiky — zvláštní těleso, jenž může jako jediné ve Francii podobně posuzovat práci ministrů.

Kauza provázela kdysi nejvýznamější francouzskou ministryni od roku 2011 a budila pozornost zvláště v roce 2013, kdy vyšetřovatelé nařídili razii i v jejím bytě. Z průběhu šetření v posledních třech letech už bylo nicméně zřejmé, že Lagardeová nejednala prokazatelně zištně a že z pohledu soudů je její případná vina nedbalostní, nikoliv trestní povahy.

Jiný soud navíc již v roce 2015 Tapieho arbitráž zneplatnil a donutil podnikatele peníze vrátit. Nebylo tudíž překvapením, že Dvůr republiky nenavrhl v aktuálním verdiktu Lagardeové žádný trest.

Už hodinu po vynesení verdiktu podpořilo přitom Lagardeovou kompletní představenstvo MMF s tím, že v ní mají v dané kauze plnou důvěru a že si přejí, aby zůstala ve své současné funkci. Relativně nejvíce tak byla verdiktem nakonec překvapena sama politička, a to nemile. I francouzský generální prokurátor totiž navrhoval zbavit Lagardeovou všech obvinění kvůli nedostatku důkazů.

„S rozsudkem spokojená nejsem, ale v životě jsou chvíle, kdy musíte otočit stránku a pokračovat dál. Nadále chci pracovat s lidmi, kteří mi věří,“ uvedla pro BBC Lagardeová, jíž v různých stádiích procesu hrozilo teoreticky nejprve deset let a posléze dvanáct měsíců vězení.

Podnikatel Tapie a problém s arbitráží

Arbitráž, jíž Lagardeová pomohla podle pondělního výroku Republikového soudního dvora svou nedbalostí vyhrát Tapiemu, byla ve Francii sledována podobně intenzivně jako aktuálně skončený proces.

Podnikatel Bernard Tapie byl totiž kdysi také známý politik. A před politickou dráhou se navíc tento ministr pro záležitost měst z let 1992-1993 a poslanec z let 1993-1996 specializoval na skupování a oživování slavných, ale krachujících podniků.

Tapie vlastnil též několik slavných sportovních klubů, včetně cyklistické stáje La Vie Claire, jež vyhrála v letech 1985 a 1986 Tour de France, či fotbalového týmu Olympique de Marseille, který zvítězil v roce 1993 v Lize mistrů.

V roce 1994 byl ale Tapie odsouzen k dvouletému trestu za ovlivňování fotbalových zápasů, Olympique přeřazen do druhé ligy a sám podnikatel veřejný život na čas opustil. Zůstaly mu ovšem úzké vazby na politiky, mimojiné i pozdějšího prezidenta Nicolase Sarkozyho. A právě v Sarkozyho vládě Lagardeová v roce 2008 sloužila, když probíhala Tapieho arbitráž.

Bernard Tapie. Foto NA, WmC

Vlastní arbitrážní kauza se týkala Tapieho stížnosti, že stání banka Crédit Lyonnais, jíž v roce 1993 svěřil prodej svých akcí oděvní firmy Adidas, mu za cenné papíry vyplatila výrazně nižší částku, než na jakou byly akcie oceněny rok poté. Podnikatel se cítil poškozen a s pomocí arbitráže žádal od státu satisfakci.

Lagardeová poslala jako ministryně financí spor k rozhodčímu soudu, který Tapiemu přiznal náhradu ve výši 403 milionů eur. Vytýkáno jí přitom bylo zejména to, že verdikt nenechala posléze alespoň přezkoumat, přestože takovou možnost měla a řada expertů jí to doporučovala. Exministryně se hájila později mimojiné i argumentem, že chtěla ukončit vlekoucí se spor.

Jak již uvedeno výše, Tapie musel po rozsáhlém vyšetřování v roce 2015 peníze vrátit. V očích mnoha Francouzů se ale Lagardeová nikdy nezbavila podezření, že jednala se ohledem na podnikatelovy styky, nikoliv veřejný zájem.

Četní pozorovatelé navíc v kontextu aktuálního rozhodnutí upozorňují na problematickou povahu arbitráže jako kvazisoudního nástroje obecně. Jak přiblížili i autoři v DR například zde nebo zde, na rozdíl od obchodních soudů se při arbitrážích dostávají do silnějších pozic ty největší a nejdravější soukromé subjekty, jež často využívají proti státům jako vyjednávací páku právě i faktor obvyklé vleklosti sporů.

Arbitráže jsou dnes vnímány jako jedna z nejproblematičtějších stránek nových mezinárodních obchodních dohod TTIP, CETATTP.

Další informace:

The Guardian Christine Lagarde avoids jail, keeps job after guilty verdict in negligence trial

BBC News Lagarde keeps IMF job, escapes penalty after negligence conviction in France

New York Times I.M.F. Stands by Christine Lagarde, Convicted of Negligence

Fortune What to Know About IMF Chief Christine Lagarde's Conviction