Známá postava francouzské neogaullistické pravice a od roku 2011 generální ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová pochybila jako někdejší ministryně financí při dohledu nad arbitráží podnikatele s politickými vazbami Bernarda Tapieho se stání bankou Crédit Lyonnais. I Lagardeová tak pomohla Tapiemu získat v důsledku 403 miliony eur (10,9 miliardy korun) z peněz daňových poplatníků, i když jen na přechodnou dobu. Toto vše konstatoval ve svém verdiktu na počátku týdne francouzský Soudní dvůr republiky — zvláštní těleso, jenž může jako jediné ve Francii podobně posuzovat práci ministrů.

Kauza provázela kdysi nejvýznamější francouzskou ministryni od roku 2011 a budila pozornost zvláště v roce 2013, kdy vyšetřovatelé nařídili razii i v jejím bytě. Z průběhu šetření v posledních třech letech už bylo nicméně zřejmé, že Lagardeová nejednala prokazatelně zištně a že z pohledu soudů je její případná vina nedbalostní, nikoliv trestní povahy.

Jiný soud navíc již v roce 2015 Tapieho arbitráž zneplatnil a donutil podnikatele peníze vrátit. Nebylo tudíž překvapením, že Dvůr republiky nenavrhl v aktuálním verdiktu Lagardeové žádný trest.

Už hodinu po vynesení verdiktu podpořilo přitom Lagardeovou kompletní představenstvo MMF s tím, že v ní mají v dané kauze plnou důvěru a že si přejí, aby zůstala ve své současné funkci. Relativně nejvíce tak byla verdiktem nakonec překvapena sama politička, a to nemile. I francouzský generální prokurátor totiž navrhoval zbavit Lagardeovou všech obvinění kvůli nedostatku důkazů.

„S rozsudkem spokojená nejsem, ale v životě jsou chvíle, kdy musíte otočit stránku a pokračovat dál. Nadále chci pracovat s lidmi, kteří mi věří,“ uvedla pro BBC Lagardeová, jíž v různých stádiích procesu hrozilo teoreticky nejprve deset let a posléze dvanáct měsíců vězení.

Podnikatel Tapie a problém s arbitráží