Zkušenost s podobnou šílenou střelbou do nevinných, jakou zažil minulou sobotu polský Krakov, má také řada dalších evropských zemí — Česká republika naposledy z roku 2023 kvůli střelbě na Filozofické fakultě UK. Na rozdíl například od Spojených států, kde do kategorie mass shooting s více než čtyřmi oběťmi spadne každý rok dvanáct až dvacet případů, ale zůstávají v Evropě podobné události vzácné. Souhrnné statistiky Europolu evidují v rámci EU každý rok jeden, dva či zřídkavě tři obdobné případy v celé sedmadvacítce dohromady. Vloni šlo kupříkladu o rakouský Štýrský Hradec a švédské Örebro, v roce 2024 o chorvatský Daruvar, v roce 2023 pak o Hamburg a právě Prahu.

Expertům se tak společné znaky daných událostí hledají ještě obtížněji než ve Spojených státech. Takřka vždy je pachatelem muž s duševními problémy a takřka vždy jde o jedince, který umí používat střelnou zbraň — buďto zásluhou přístupu ke zbraním v rodině, anebo osobního obdivu ke zbraním a střílení. V ostatních znacích se ale jednotlivé případy rozcházejí.

Ve Štýrském Hradci roku 2025 šlo o střelbu šikanovaného jedince na jeho střední škole s devíti mrtvými. Ve švédském Örebro o útok sebevraha, jenž chtěl dle vyšetřovatelů usmrtit zároveň co nejvíce lidí. Podařilo se mu to nakonec u desíti.

V chorvatském Daruvaru v roce 2024 střílel zkrachovalý alkoholik v domově důchodců, kde pobývala jeho matka (šest mrtvých). V německém Hamburku v roce 2023 zas náboženský blouznivec v modlitebně svědků Jehovových (rovněž šest obětí). Po pražské střelbě z téhož roku zůstalo čtrnáct mrtvých na fakultě a dva v Klánovickém lese. Motivem útočníka byla dle policie touha pomstít se společnosti.

Česká republika zažila v poslední dekádě ještě další případ šílené střelby, a to v čekárně traumatologické ambulance v ostravské nemocnici, kde v roce 2019 usmrtil pachatel pistolí sedm lidí a pak se na útěku sám zastřelil. Podobně dopadl i pachatel u třetího z velkých českých případů — střelby v restauraci Družba v Uherském Brodě v roce 2015 s osmi obětmi.

Reakce byla u nás podobná jako v ostatních zemích a z velké části i jako dnes v Polsku: zpřísnění bezpečnostních opatření typu dodatečné přípravy policistů, rozšíření kamerového systému či instalace tísňových tlačítek, pomoc pozůstalým a debata o zpřísnění regulace střelných zbraní.

Jiná diskuze v zemích však nastává, pokud má střelba teroristický motiv. Taková se odehrála v posledních letech například v říjnu 2023 v Bruselu, kde útočník usmrtil při střelbě na fotbalovém stadionu dva švédské fanoušky — údajně jako odplatu za vlnu případů pálení Koránu, která tehdy ve Švédsku probíhala.

Celkově vzato jsou ovšem teroristické útoky ve formě zběsilé střelby do náhodných lidí v zemích EU v poslední době spíše sporadické. Útoky džihádistů — jejichž četnost od roku 2020 kolísá mezi dvěma až devíti ročně, přičemž dohromady zmařily v Evropě za tuto dobu 32 životů — jsou dnes páchány většinou buď chladnou zbraní, nebo najetím autem do davu. Krajně levicový terorismus pak směřuje primárně na majetek.

Krajně pravicoví teroristé sice útočí často též střelbou, obvykle ale nenáhodnou, a naopak cílenou — jako útočník u gaybaru Teplárna v Bratislavě roku 2022 nebo v německém Hanau v roce 2020, kde se cílilo na přistěhovalce navštěvující bary s vodními dýmkami. Statistiky Europolu evidují od roku 2020 čtrnáct případů krajně pravicového terorismu s obětmi na životech. Nepočítaje pachatele při nich zemřelo šestadvacet lidí.

Detaily z Krakova

V Krakově usmrtil útočník 7. listopadu nejprve doma tři členy své rodiny a poté střelbou z jedoucího auta útočnou puškou AR-15 celkově šest lidí v centru města. Po krátké zběsilé jízdě z Hlavního náměstí po ulici Grodzka auto naboural a po opuštění vozu byl dopaden dvoučlennou policejní hlídkou, ač její příslušníky postřelil. Celý incident trval jen několik minut. Následně v nemocnici zemřel i sám útočník.

Na čin se ihned navázala řada výkladů i přímo dezinformací — například že byl pachatelem cizinec nebo příslušník sexuální menšiny. Ve skutečnosti byl pachatelem čtyřiadvacetiletý Polák, jenž byl dle polského ministra spravedlnosti „fascinován“ norským krajně pravicovým teroristou Breivikem.

Také krakovský případ je stále šetřen s podezřením na teroristický motiv, útočník sám ale žádné provolání či dopis nezanechal, přičemž ve městě rozstřílel i okna na kolemjedoucí tramvaji či zranil dva koně vyhlídkového kočáru. Vnější pozorovatelé tak zůstávají ke klasifickaci případu coby terorismu spíše skeptičtí.

„Z toho, co zatím víme, to vypadá spíše jako případ zběsilé střelby bez ideologické motivace, nikoliv teroristický útok,“ cituje rakouský Standard Nicolase Stockhammera z Centra pro výzkum terorismu a extremismu při Dunajské univerzitě v Kremži.

„V podstatě není stále stoprocentně potvrzena ani vazba krakovského útočníka na krajní pravici. Policie má sice nějaké informace z jeho profilu na sociálních sítích, nějaké lajky krajněpravicových stránek a podobně. Avšak to vše je relativně staré, přibližně z doby, kdy bylo střelci devatenáct let,“ uvedl pro DR Jacek Blawdziewicz z polské Gazety Wyborczy.