Před rokem jsem na stránkách Deníku Referendum psal, že ve světě, před nímž nás varovalo sci-fi, už žijeme. Je to svým způsobem úlevné: můžeme si odpustit všechna varování před digitální dystopií a příměry s postupně vařenou žábou, která ignoruje okolní hrozby.

V dystopii už žijeme, už se vaříme — a mlčky přihlížíme, jak se skutečností stává to, co by ani největší sci-fi autory nenapadlo. Tisíce lidí se dnes například nahrávají u toho, jak věší prádlo, myjí nádobí či otevírají ledničku — a dostávají za to zaplaceno. Tato data totiž slouží pro lepší trénování pohybu robotů.

Než tito roboti budou natrénováni a usídlí se nastálo v našich domovech a městech, pojďme se podívat, kdo vyhrál 21. ročník Cen Velkého bratra, které v úterý 14. dubna vyhlásila občanská organizace Iuridicum Remedium. Devítičlenná porota vybírala z desítek nominací, které veřejnost zaslala v průběhu roku 2025.

Elektromobily sbírají data o naší poloze

Z ocenění Firemní slídil se může radovat koncern Volkswagen, který prostřednictvím dceřiné firmy Cariad zpracovával citlivá data o uživatelích a pohybu elektromobilů značek VW, Audi, Seat a Škoda. Tato data byla volně přístupná na serveru společnosti Amazon.

Jako první na toto selhání upozornili etičtí hackeři z německé občanské organizace Chaos Computer Club (CCC). Údaje byly následně sice rychle zabezpečeny a koncern rizika nezpochybňoval, nicméně kauza ukazuje na citlivost sběru osobních dat a rizika, kterým jsou uživatelé moderních automobilů vystaveni.

Již před několika lety označila organizace Mozilla Foundation při svých testech současná auta za noční můru na kolečkách pro naše soukromí. A není divu: v uniklých datech Volkswagenu bylo možno dohledat třeba údaje o pohybech vozů hamburské policie či data z parkoviště velkého berlínského nevěstince…

Meta dál obelhává uživatele

V kategorii Dlouhodobý slídil slavila vítězství po delší době společnost Meta provozující sítě Facebook a Instagram. Marketingový trik s přejmenováním na Metu byl v době sílící kritiky Facebooku před pár lety sice šikovný, změnu přístupu k soukromí uživatelů však neznamenal.

V systematickém obelhávání veřejnosti Mark Zuckerberg pokračuje, v roce 2025 se pak vládci sítě povedl majstrštyk, konkrétně s nástrojem Meta Pixel. Ten je vložený asi na pětině nejnavštěvovanějších webů a umožňuje Metě sbírat data o návštěvnících a následně na ně cílit reklamu. I kvůli praktikám Mety lidé více a více používá nástroje na blokování reklam či VPN.

Meta však našla nový způsob, jak lidi šmírovat. Konkrétně našla cestu, jak na telefonech se systémem Android navázat komunikaci mezi nainstalovanými aplikacemi svých služeb a právě sledovacím pixel kódem. Toto technicky důmyslné řešení umožnilo Metě vytvořit skrytý kanál mezi webovou stránkou v mobilním prohlížeči a vlastními aplikacemi. Meta tak zvládla propojit často cíleně anonymizované chování konkrétních uživatelů webu s jejich identitou, pod kterou byli přihlášeni v mobilní aplikaci Facebooku nebo Instagramu.

I přes to, že se Meta objevuje v nominacích doslova každý rok, letos porota nemohla než Metě vítězství dopřát. Podepsaly se na tom i aktivity Mety na poli takzvaných chytrých brýlí. I její produkt uvedený na trh se značkou Ray Ben totiž nepřinese nic jiného, než naprostou pohromu pro soukromí lidí, kteří si brýle koupí, i těch, kteří budou brýlemi zaznamenáni.

Jak se data z brýlí, konkrétně záznamy z ložnic a dalších citlivých situací, automaticky ocitají v keňském Nairobi, kde je analyzují brigádníci, popsali nedávno švédští investigativci ze serveru Svenska Dagbladet. Jak Meta pomocí těchto brýlí lobbuje v České republice, zachycuje video poslance Marka Nováka.

Útoky na anonymitu a šifrovanou komunikaci

Podobně jako Meta, ani sběr provozních a lokalizačních údajů není pro porotu české antisoutěže novinkou. Ukládání provozních a lokalizačních údajů u poskytovatelů telekomunikačních služeb (tzv. data retention) v ní uspělo již několikrát. Tentokrát zvítězilo v kategorii Úřední slídil: oceněn byl český nápad, aby stávající množství plošně nelegálně sbíraných a uchovávaných dat o každém uživateli internetu či mobilního telefonu bylo ještě větší.

Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem vnitra totiž předložilo v březnu 2025 návrh novely vyhlášky, který měl rozšířit okruh plošně shromažďovaných provozních a lokalizačních údajů o internetové komunikaci. Dnes jsou již plošně shromažďovány údaje o připojení k internetu, nově se však mělo jednat i o údaje o koncové straně komunikace, tedy fakticky v mnoha případech o informace o navštěvovaných webových stránkách.

Návrh, který byl předložen bez projednání s jakoukoli zainteresovanou stranou a zprvu ani nebyl řádně zveřejněn, naštěstí byl včas odhalen díky práci novinářů, odsouzen veřejností a následně i odmítnut politiky.

Je přitom nutné zdůraznit, že samotný sběr provozních a lokalizačních dat, o jehož rozšíření ministerstva usilovala, je podle pár měsíců starého rozhodnutí Nejvyššího soudu nelegální, přesto dále pokračuje.

S rozšířením dat, která lze sbírat, by neměl problém ani dánský ministr Peter Hummelgaard, který vyhrál kategorii Výrok Velkého bratra za větu: „Musíme se zbavit zcela chybného dojmu, že používání šifrovaných komunikačních aplikací patří k občanským právům.“

Výrok je jedním z mnoha, které se v nominacích za rok 2025 objevily v souvislosti s ChatControl, tedy se snahou plošně skenovat on-line komunikaci za účelem vyhledávání dětské pornografie. Výrok dánského ministra však zaujal porotu nejvíce: zejména s ohledem na fakt, že šifrování je zcela elementárním nástrojem na ochranu dat, na němž je postavena řada platných evropských předpisů, jako jsou GDPR (nařízení o ochraně osobních údajů) nebo NIS2 (směrnice o bezpečnosti sítí a informací 2).

Studenti proti nucené digitalizaci

Z jediného Pozitivního ocenění večera se mohli radovat studenti brněnské Masarykovy univerzity. Ti se na přelomu roku 2024 a 2025 postavili proti záměru společnosti GTS Alive, která provozuje celý systém studentských průkazů ISIC, aby prodlužování karet, které dosud probíhalo pomocí validačních nálepek na každý rok, bylo možné pouze v mobilní aplikaci. Podle studentů je třeba zachovat nedigitální alternativy, své argumenty doplnili i obavami o soukromí.

Není to přitom poprvé, kdy se nucené používání chytrých telefonů či aplikací v Cenách Velkého bratra objevuje. V minulém roce porota jako Firemního slídila zvolila slevové aplikace obchodních řetězců, rok předtím pak souviselo Pozitivní ocenění s odporem proti automatům na vodu, která teče jen s aplikací.

Tentokrát je rozhodnutí poroty o to cennější, že téma nedigitálních alternativ zvedají přímo mladí lidé, kteří jsou obvykle bráni za hlavní propagátory digitalizace.

Lidé se mohou vyjádřit k dopadu technologií na společnost v průběhu celého roku 2026

Letošní ročník Cen Velkého bratra byl poprvé česko-anglický. Byl totiž zároveň zahájením mezinárodního projektu Democratic Digital Commons, v rámci něhož se lidé mohou v průběhu roku 2026 formou živých i on-line diskuzních shromáždění vyjadřovat k dopadům digitálních technologií na jejich životy.

Podobné spojování lidí napříč společností, kterým na digitálním soukromí stále ještě záleží, je nutné: digitální dystopii už sice nezabrání, ale alespoň se nám v ní bude žít snesitelněji. A kdo ví, třeba se z ní ještě někdy vymotáme.