Pro lobbisty výrobců pesticidů je čím dál obtížnější zpochybňovat vědecké poznatky, které jasně ukazují na škodlivé dopady jejích toxických produktů na lidské zdraví i ekosystémy. Naneštěstí mají eso v rukávu: frustraci a hněv zemědělců.

Korporátní lobbistická organizace CropLife Europe se zjevně chystá tyto emoce účelově využít a zemědělské protesty 18. prosince v Bruselu proměnit ve svůj politický nástroj. Jejím cílem je vytvořit tlak na další oslabování unijních předpisů regulujících užívání pesticidů.

Evropská komise se tento týden chystá představit sedmý legislativní balíček, označovaný jako „omnibus“, jenž oslabí pravidla zajišťující bezpečnost potravin a krmiv. Není překvapivé, že zástupci CropLife Europe a koncernu Bayer v této souvislosti uskutečnili řadu schůzek s vysoce postavenými úředníky Komise ohledně „zjednodušení“ regulace pesticidů.

Tyto a další podnikatelské lobbistické skupiny prosazují agendu, jež je zcela zjevně škodlivá pro veřejné zdraví: od rozvolnění hodnotících postupů při obnovování povolení pro konvenční pesticidy přes oslabování nezávislosti Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) až po snahu znovu umožnit, aby regulační studie průmyslu nebyly veřejně přístupné.

Falešní přátelé evropských zemědělců

Shodou okolností se ve stejném týdnu, kdy má Komise „omnibus“ představit, chystají do bruselských ulic protestovat zemědělci. A lobbisté se jejich nespokojenost chystají využít pro své vlastní zájmy. Předchozí protesty zemědělců v letech 2023 a 2024 měly totiž výrazný politický dopad a přispěly k tomu, že Evropská komise zmírnila účinnost jiného balíčku ekologických opatření.

S nadějí na podobný výsledek si proto CropLife Europe nechala vypracovat u agentury IPSOS průzkum mezi zemědělci v devíti členských státech Evropské unie. Otázka zněla: „Vyřešila nedávná opatření EU problémy zemědělců z počátku roku 2024, nebo se schyluje k dalším zemědělským protestům?“ Tento narativ se pomocí lobbistické kampaně a placeného obsahu dostal do médií, která převzala argumenty průmyslové lobby.

Průzkum placený lobbistickou organizací CropLife však zamlčel jeden velmi nepohodlný fakt. Klíčový požadavek zemědělců — odmítnutí dohody o volném obchodu mezi EU a jihoamerickým sdružením volného obchodu Mercosur — jde přímo proti zájmům výrobců pesticidů. Soucit lobbistů z CropLife s chudými zemědělci končí tam, kde začínají zájmy výrobců pesticidů.

Způsob, jakým byl „zemědělský průzkum“ Croplife Europe formulován, i jeho závěry si zaslouží kritické přezkoumání. Úmyslně se totiž přehlíží očividný fakt: zemědělci především požadují důstojný příjem a spravedlivé ceny. Chtějí, aby Evropská unie zasáhla proti nekalé zahraniční konkurenci, zavedla spravedlivý systém zemědělských dotací a regulaci trhu. Dohoda EU — Mercosur však přináší pravý opak: konkurenci ze zemí s mnohem nižšími standardy a vyšším používáním pesticidů — často těch, které jsou v EU zakázané.

Právě dohoda EU — Mercosur je hlavním tématem velké zemědělské demonstrace 18. prosince. Naopak výrobci pesticidů tuto dohodu silně podporují, protože jim umožní vyvážet z Evropské unie do Jižní Ameriky více pesticidů — včetně těch, které jsou v EU zakázány — a zároveň pokračovat ve velkém v dovozu zemědělských produktů pěstovaných s jejich využitím zpět na evropský trh.

Průmyslová lobby se tedy nevěnuje reálným problémům venkova, spíše se snaží vyděsit politiky představou nekonečných kolon traktorů. Lobbisté doufají, že demonstrace, načasované současně s představením omnibusu, jim pomohou oslabit unijní normy na pesticidy — o což usilují již řadu let.

Korporace vyrábějící pesticidy mají dlouhou historii přivlastňování si „hlasu zemědělců“, aby svým lobbistickým požadavkům dodaly zdání spontánní podpory zdola. Příkladem je lobbistka Emma Brownová, která dnes řídí aktivity Croplife Europe ohledně omnibusu. Dříve pracovala pro lobbistickou agenturu najatou firmou Monsanto, která vytvořila falešnou kampaň „zdola“, jíž se snažila vzbudit dojem, že zemědělci podporují využívání glyfosátu.

Navzdory snahám Croplife prezentovat se jako spojenec zemědělců jsou důkazy o negativních dopadech pesticidů na zdraví zemědělců a venkovských komunit — v Evropské unii i v zemích jako Brazílie — natolik evidentní, že je není možné přehlížet.

Skutečnost je alarmující: lobbisté výrobců pesticidů v bruselské Evropské čtvrti se mohou přetrhnout, aby zmírnili hodnocení bezpečnosti pesticidů a zajistili zisky svým klientům. Přitom dopady používání těchto chemikálií pociťují jejich zákazníci — zemědělci a jejich rodiny — doslova na vlastních tělech. Evropská komise — nelze to říci jinak — je spoluviníkem.

Nejenže se chystá navrhnout výrazné oslabení unijní legislativy o pesticidech, její předsedkyně Ursula von der Leyenová nadto míří do Brazílie, aby podepsala dohodu o volném obchodu.

Ať už se nás snaží lobbisté výrobců pesticidů jakkoli obalamutit, věda stojí proti nim. Wageningenská univerzita — která dříve poskytla chybnou „dopadovou studii“ sloužící kampani Croplife proti nařízení o udržitelném používání pesticidů — přiznala, že šlo o chybu. Rovněž byla konečně stažena klíčová studie, která měla dokládat, že pesticid glyfosát nezpůsobuje rakovinu — studie, o níž bylo deset let známo, že byla napsána na objednávku korporace Monsanto.

Od falešných grassroot kampaní přes zneužívání nespokojenosti zemědělců až po pochybnou vědu — Evropská unie se musí probudit a postavit se manipulacím lobbistů výrobců pesticidů.

Z anglického originálu Pesticide lobby use farmers’ protests as cover for slashing EU safety regulations přeložil OTAKAR BUREŠ.