↗

Nově uniklé dokumenty popisují, že libistický svaz Copa Cogeca úspěšně cílil na odložení reformy EU požadující snížení používání pesticidů o padesát procent do roku 2030. Podle vlastních interních dokumentů cíleně zpomalovala celý proces až do voleb do Evropského parlamentu v roce 2024. Foto Ina Fassbender, AFP

Málo se to ví, ale lobbistickým svazem s největším vlivem v rámci institucí Evropské unie je zemědělská unie Copa Cogeca. Ta zastupuje především zájmy velkých zemědělských firem a koncernů, které fungují na podobných principech jako Babišův Agrofert. Nová zjištění investigativních novinářů z Guardianu a projektu Grilled ukazují, že tato skupina účinně sabotovala většinu snah o ekologizaci zemědělství v Evropě.

Investigativci získali desítky dokumentů popisujících interní schůze probíhající v Copa Cogeca v době po roce 2020, tedy přibližně v období, kdy Evropská unie představila plány na ekologizaci zemědělství. Tehdejší plány evropských zákonodárců známé například jako strategie Od zemědělce ke spotřebiteli (Farm to fork) nebo Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti měly posílit ekologické zemědělství a také zajistit, že se při farmaření začne používat výrazně méně chemických hnojiv a pesticidů.

Strategie Evropské unie začaly brát za své už pár měsíců po svém vydání, a to při schvalování Společné zemědělské politiky pro období od roku 2023, kdy se lobbistům zemědělských koncernů reformu zemědělských dotací směrem k větší ekologizaci podařilo zastavit. Tehdy jsem celý proces obsáhle popisoval pro Deník Referendum a už tehdy jsem vykreslil, jaký klíčový vliv měla na oslabení návrhů právě Copa Cogeca.

Zpomalit a pak zrušit

Nově uniklé dokumenty popisují, že Copa Cogeca úspěšně cílila na odložení reformy požadující snížení používání pesticidů o padesát procent do roku 2030. Podle vlastních interních dokumentů cíleně zpomalovala celý proces až do voleb do Evropského parlamentu v roce 2024, například chrlením podvodných ekonomických studií a cíleným lobbingem u národních států. Po volbách byl pak celý návrh stažen.

Vehementně se tato organizace postavila také proti hrozícímu zákazu používání karcinogenního glyfosátu. A opět úspěšně, protože Evropská komise na konci roku 2023 prodloužila licenci o deset let látce, která podle Světové zdravotnické organizace napomáhá vzniku rakoviny, a navíc zabíjí včely a další hmyz.

Lobbistický svaz však cílil i na oslabení evropského plánu proti rakovině, zdržoval zákaz klecových chovů, bojoval za snížení ochrany vlků a výrazně oslabil také legislativu požadující přísnější emisní pravidla pro velkochovy. A opět byl ve všech případech úspěšný. Uniklé dokumenty tak potvrzují předchozí domněnky, že evropskou zemědělskou politiku i přes dílčí snahy minulé Evropské komise o ekologizaci v podstatě řídí největší zemědělské koncerny bránící jakýmkoliv změnám.

Maximalizovat zisk

Velký agrobyznys přitom farmaří intenzivním způsobem, kdy se snaží maximalizovat vlastní zisk na co nejmenší ploše, a to vše na úkor dlouhodobé udržitelnosti. Intenzivní zemědělství se podílí na degradaci půdy, vymírání hmyzu a včelstev i divoce žijících zvířat. Jako společnost za to dostáváme nezdravé potraviny, které přispívají k rozvoji různých nemocí.

Zjištění investigativců z Guardianu a Grilled tak připomínají dlouholetý systémový problém Evropské unie, který nejčastěji popisuji v souvislosti s lobbingem fosilního průmyslu. A sice rostoucí moc, jakou nad evropskou politikou mají velké korporace a různí oligarchové Babišova či Křetínského typu, kteří ohýbají pravidla hry ve svůj prospěch.

Cesta k nápravě je bezesporu dlouhá. Nyní ale dobře víme, že povede jen skrze ochotu politiků postavit se zájmu velkých firem a jejich lobbistickým praktikám. Zatím totiž mocní vyhrávají.