To, co nám nakonec skončí na talíři, není jen otázka našeho osobního výběru nebo preferencí. Naše rozhodnutí ovlivňuje i stát. Prostřednictvím dotací, pravidel, regulace, daní, veřejných zakázek i investic ovlivňuje, co se v České republice vyplatí pěstovat a vyrábět, co je k mání v obchodech a veřejných jídelnách, co je cenově dostupné a co je lidem prezentováno jako běžné, zdravé a chutné.

Výsledky této potravinové politiky vidíme ve svých životech — na cenovce v supermarketu i v tom, zda si člověk může ve veřejných jídelnách vybrat menu, které odpovídá jeho potřebám, chuti nebo životnímu stylu. A nejen tam. Potravinová politika totiž není jen téma týkající se výhradně jídle, ale také oblast s dopady na zdraví obyvatelstva, veřejné náklady, odolnost zemědělství a prosperitu venkova, potravinovou bezpečnost nebo stav krajiny.

Takže ačkoliv stát lidem nediktuje, co si večer uvaří k večeři, výrazně ovlivňuje prostředí, v němž se rozhodují, volby, které reálně mají, i širší dopady potravinového systému na společnost.

Ve veřejném zájmu?

Řekněme si rovnou, že v současné době jednotlivá ministerstva sledují v oblasti potravin výhradně dílčí cíle, které se míjejí nebo si navzájem protiřečí, místo toho, aby se navzájem podporovaly. Výsledkem je potravinový systém, který nefunguje tak, jak by mohl — ceny základních potravin vzrostly od roku 2017 o téměř 50 %, zdravotnictví se potýká s narůstajícími náklady na léčbu civilizačních onemocnění a zemědělci jsou uzamčeni v modelu, který ohrožuje odolnost jejich živobytí.

Právě na tyto skutečnosti reaguje Otevřená výzva pro moderní potravinovou politiku, kterou organizace ProVeg Česko a Česká komora alternativních proteinů v březnu 2026 předaly vládě. Výzvu podpořilo přes sto organizací — od Svazu obchodu a cestovního ruchu přes firmy až po odborníky z lékařství, vědy a zemědělství.

Proč Otevřená výzva vznikla?

Výzva žádá, aby stát začal potravinový systém řídit jako celek, který slouží veřejnému zájmu: aby lidé měli možnost volby a snadný přístup k výživné, bezpečné a cenově dostupné stravě a aby potravinový systém podporoval veřejné zdraví, prosperitu venkova i domácí ekonomiky.

To, jak stát potravinový systém řídí, má totiž přímý dopad na zdraví a peněženky lidí. Podíl zemřelých na kardiovaskulární choroby tvoří v ČR třetinu veškerých úmrtí. Diabetiků je přes milion, do roku 2030 jich bude 1,3 milionu — a jen jejich hospitalizace stojí zdravotní systém přes 20 miliard korun ročně. Podle dat OECD jsou rizikové stravovací návyky zodpovědné za 23 procent všech úmrtí v zemi, výrazně nad průměrem EU. Až desetina populace si podle Eurostatu nemůže pravidelně dovolit výživově kvalitní jídlo.

Současně více než 60 procent české orné půdy dnes slouží k pěstování krmiva pro hospodářská zvířata — ne pro přímou výživu lidí. To přitom není efektivní: ze 100 gramů bílkovin v krmivu získáme v hovězím mase jen asi 4 gramy. Každý rok navíc zmizí erozí kolem 21 milionů tun ornice, což představuje škodu přes 4 miliardy korun ročně. Klíčovým prvkem Výzvy je systémová podpora více rostlinného stravování a rozvoje alternativních bílkovin coby praktického nástroje k řešení národních výzev v klíčových oblastech.

Otevřená výzva proto předkládá deset konkrétních kroků, které společně tvoří ucelený rámec pro modernizaci a posílení odolnosti českého potravinového systému. Cílem je umožnit meziresortní přístup k řízení oblasti potravin a výživy ve veřejném zájmu a využít k tomu potenciál rostlinného stravování a alternativních zdrojů bílkovin.

Česká veřejnost změny podporuje

Otevřená výzva není jen expertním dokumentem existujícím mimo realitu. Reprezentativní průzkum YouGov ukazuje, že veřejnost vnímá možnost rostlinné volby jako samozřejmost, nikoli okrajový trend. Pro více než polovinu veřejnosti je rostlinná strava očekávanou součástí nabídky v restauracích a veřejných jídelnách. Polovina dotázaných zároveň uvádí, že je tato nabídka v praxi omezená.

Tento rozdíl mezi očekáváním a realitou ukazuje, kde má stát konkrétní prostor jednat. Veřejnost nepodporuje pouze širší nabídku rostlinných jídel, ale i podmínky, které z nich mohou udělat běžný standard: každodenní rostlinnou variantu ve veřejných jídelnách, vzdělávání kuchyňského personálu a metodickou podporu pro kuchyně. Průzkum tak ukazuje podporu pro změnu systému veřejného stravování.

Jídelny ve školách, nemocnicích, sociálních službách či firmách nejsou jen místem, kde se strávníci najedí. Formují také představu o tom, jak může vypadat pestrý talíř, co se považuje za plnohodnotné a chutné jídlo a jaké místo mohou v běžné nabídce mít luštěniny, zelenina, obiloviny a další rostlinné potraviny.

Zařazení více rostlinné nabídky do veřejného stravování rozšiřuje volbu běžného člověka, propojuje výživu se zdravotní prevencí a může vytvářet stabilnější poptávku po domácích rostlinných surovinách. Modelová analýza Bryant Research pro ProVeg International navíc ukazuje, že vyšší podíl rostlinných potravin ve veřejných institucích může vedle zdravotních a environmentálních přínosů přinést také úspory přímo jídelnám i veřejným rozpočtům.

Potravinová politika není neutrální

Největší omyl v debatě o potravinách spočívá v představě, že stávající uspořádání je daným výchozím bodem a že jako celek funguje ve prospěch společnosti.

Otevřená výzva do této debaty vstupuje s návrhem, aby stát přestal řešit potraviny jako soubor oddělených agend. Při rozhodování v této oblasti musí brát v potaz propojenost potravinového systému, a tudíž propojenost oblastí s ním úzce spojených — od zdraví obyvatelstva, veřejných nákladů a prosperity venkova po dostupnost potravin či odolnost krajiny.

Podpora více rostlinného stravování a rozvoje alternativních bílkovin je přitom deštníkovým tématem, které může propojit jednotlivé kroky státu v těchto oblastech a přispět k jejich posunu kýženým směrem.