Mocné německé koncerny Bayer a BASF usilují o oslabení unijních pravidel na ochranu zdraví a životního prostředí, která upravují používání pesticidů v zemědělství a při výrobě potravin. Může to mít vážné důsledky pro lidské zdraví, zejména pak pro zdraví samotných zemědělců.

Legislativní balíček — neboli omnibus — pro bezpečnost potravin a krmiv, který navrhla Evropská komise, představuje velké riziko pro naše zdraví i životní prostředí. Poprvé v historii by totiž umožnil udělovat povolení k používání pesticidů na neomezenou dobu. Právě tuto změnu prosazoval koncern Bayer, výrobce glyfosátu (Roundupu). Světová zdravotnická organizace přitom označila glyfosát za látku pro člověka pravděpodobně karcinogenní — přesto dál patří k nejpoužívanějším pesticidům v Evropě.

Dosud musela být povolení pro jednotlivé pesticidy v Evropské unii každých deset nebo patnáct let znovu posuzována a obnovována. Každé nové posouzení přitom musí zohledňovat nejnovější vědecké poznatky o dopadech pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí. Kdyby tato opakovaná posouzení neprobíhala, řada vysoce toxických pesticidů, jako je mankozeb, který narušuje činnost hormonálního systému a je vysoce toxický pro vodní organismy, nebo chlorpyrifos, jenž má závažné negativní dopady na životní prostředí a působí neurotoxicky, by se používala na polích dodnes.

Takzvaný pesticidový omnibus nyní projednává Evropský parlament. Vyjednávání vedou dva italští europoslanci — Herbert Dorfmann z pravicové frakce Evropské lidové strany a Michele Picaro z krajně pravicové frakce Evropských konzervativců a reformistů. Jejich návrhy už tak problematický legislativní balíček ještě více oslabují. Z jejich zprávy navíc vyplývá, že při přípravě svých návrhů jednali výhradně se zástupci výrobců pesticidů a některými lobbistickými organizacemi zastupujícími zemědělský sektor.

Pod tlakem chemického průmyslu a agrobyznysu

Návrhy Dorfmanna a Picara odrážejí klíčové požadavky lobby výrobců pesticidů. Tvůrci vyšli vstříc například koncernům BASF a Bayer: navrhli, aby bylo možné udělovat povolení na neomezenou dobu nejen na evropské úrovni, ale také v rámci jednotlivých členských států. Právě na vnitrostátní úrovni se totiž schvalují konkrétní přípravky na ochranu rostlin a jejich směsi v podobě, v jaké se dodávají zemědělcům. Žádají dokonce zrušit všechna právě probíhající přehodnocení povolení pro přibližně 200 pesticidů.

Dorfmann a Picaro podpořili také další požadavek pesticidové lobby, konkrétně organizace CropLife Europe: usnadnit udělování výjimek platných v celé EU, které by umožnily pokračovat v používání pesticidů i poté, co byly zakázány nebo staženy z trhu. Díky těmto výjimkám by se takové pesticidy mohly používat ještě řadu let.

Dorfmann a Picaro zapracovali požadavek CropLife Europe do svého návrhu takřka slovo od slova. Jiní europoslanci, mezi nimi řada členů frakce Evropské lidové strany a zástupců krajní pravice, pak prosadili další požadavek průmyslové lobby: platnost těchto výjimek by mělo být možné prodloužit až na deset let!

Zvlášť znepokojivá je přitom stále těsnější spolupráce mezi lobby výrobců pesticidů, kterou zastupuje organizace CropLife Europe, a mocnou zemědělskou lobbistickou organizací Copa-Cogeca, jež o sobě tvrdí, že zastupuje zájmy většiny evropských zemědělců. Obě organizace se totiž společně zapojují do kampaně namířené proti unijním pravidlům na ochranu zdraví a životního prostředí a dokonce v ní používají stejné heslo.

Jejich společné úsilí o zachování možnosti používat toxické pesticidy však jde přímo proti zájmům těch, které Copa-Cogeca údajně zastupuje: samotných zemědělců. Ohrožuje totiž jejich zdraví. Už tři evropské země — Itálie, Německo a Francie — uznaly Parkinsonovu chorobu u zemědělců za nemoc z povolání.

Stovky vědců a lékařů podepsaly otevřený dopis, v němž vyzývají k pozastavení jednání o legislativním balíčku. Poukazují přitom na to, že Evropská komise k návrhu vůbec nevypracovala posouzení dopadů.

Předsedkyně Výboru Evropského parlamentu pro zemědělství a rozvoj venkova, česká europoslankyně Veronika Vrecionová z Občanské demokratické strany, která je součástí frakce Evropských konzervativců a reformistů, však prohlásila, že zemědělský výbor na výzvu vědců odpoví až po skončení projednávání legislativního balíčku. Jako předsedkyně výboru přitom měla zajistit, aby se výbor výzvou vědců vážně zabýval ještě před dokončením projednávání balíčku.

Samotné instituce Evropské unie přitom prohlašují, že pravidla pro používání pesticidů je třeba zpřísňovat, nikoli oslabovat. Rovněž pět zvláštních zpravodajů OSN zaslalo evropským institucím otevřený dopis, v němž varují, že navrhovaný omnibus povede k oslabení ochrany lidského zdraví a životního prostředí a zároveň podkope respektování lidských práv.

Budou-li se toxické pesticidy moci používat prakticky „navždy“, bude to bránit rozvoji udržitelnějšího zemědělství, méně závislého na těchto chemických látkách. Intenzivní používání pesticidů představuje mimo jiné závažnou hrozbu pro opylující hmyz a přispívá ke kontaminaci vody a půdy.

Důkazy, které jsme shromáždili, ukazují, že se lobby výrobců pesticidů podílela na sepsání prakticky celého evropského omnibusu pro bezpečnost potravin a krmiv. Jsme proto přesvědčeni, že je třeba přijmout opatření, která omezí její vliv na rozhodování o otázkách, které se dotýkají nás všech — ať už na evropské, nebo na vnitrostátní úrovni.

Prostor v této debatě by naopak měli dostat především lidé a komunity zasažené používáním pesticidů, nezávislí vědci a odborníci na ochranu veřejného zdraví, samotní zemědělci, výzkumníci vyvíjející a testující alternativy k pesticidům a občanská společnost.

Z anglického originálu The EU Food and Feed Omnibus was co-written by the pesticide lobby. Why it needs to be rejected, psaného pro DR, přeložil OTAKAR BUREŠ.