Prosinec je obdobím, kdy se začíná vykreslovat, jaké výsledky budou mít žáci na konci pololetí. Je tak vidět zlepšení, či zhoršení oproti konci minulého školního roku. Když se známky zhoršují, může se navrhnout doučování, nabídnout žákům více procvičování, motivovat je ke zlepšení výsledků.

Co ale dělat, když se zhoršuje absence, když jste některé žáky neviděli na svých hodinách dlouhé týdny? Problémy spojené s absencemi a jejich řešením mnohdy překračují hranice a možnosti škol. V nové analýze jsme hledali cesty, jak tento stav, ve kterém jsou školy často bezmocné, zlepšit.

Sledování absencí v českém kontextu

Mateřské, základní a střední školy budou ve školním roce 2025/2026 poprvé zveřejňovat počty zameškaných hodin jednotlivých žáků. Doteď se jednalo o data, která existovala v třídních knihách, ale nebyla dostupná pro sledování a analýzu ze strany OSPOD, státu, školní inspekce a dalších stran. Školy budou data vykazovat formou matrik, tedy v systému uchovávání informací za jednotlivé žáky.

Jedná se o důležitý krok, protože vysoké počty absencí lze legislativně propojit s opatřeními pro řešení vzdělávacího neúspěchu: navýšení financování, intenzivnější sociální práce ve škole i v rodinách, odstraňování překážek pro účast ve výuce apod.

Absence jsou klíčovým ukazatelem pro včasné zachycení vzdělávacího neúspěchu. Většina lidí si totiž pod pojmem absence představí dny, kdy je dítě nemocné nebo na dovolené. Může se však jednat o složitější důvody: absenci podpory v rodině, úzkosti, péči o mladší sourozence, nedostatek prostředků na dopravu či stravu apod. Když chybí dítě ve škole, nemohou na něj zároveň působit učitelé ani podpůrní pracovníci, kteří by mu mohli s těžkou životní situací pomoci. Sledování absencí tyto problémy může pomoci odhalit.

Žáci nechodí do školy čím dál častěji. Potvrzuje to i řada dalších zemí. V období před pandemií čeští žáci v průměru zameškali 87,5 hodiny, zatímco v období pandemie a po ní to bylo 103 hodin. Nejvyšší počty absencí mají Ústecký, Karlovarský a Plzeňský kraj. V Ústeckém kraji se zvýšil počet absencí během pandemie o třetinu. I tato hrubá data naznačují souvislost se sociálním znevýhodněním, jehož znaky jsou v těchto krajích nejvyšší v zemi.

Data pocházejí od České školní inspekce, která se pokouší sledovat statistiku absencí, nejedná se však o každoroční celoplošný sběr, pouze o údaje získané během inspekční činnosti, která má šestiletý cyklus. Proto data uvádíme v tříletých průměrech.

V ČR neexistují závazné postupy pro řešení absencí. Máme pouze doporučení

V České republice má zřizovatel školy na starosti výběr ředitele a provoz. Odpovědnost za řešení absencí se tak rozmělňuje mezi více aktérů, což může způsobovat problémy. Zanedbání školní docházky řeší OSPOD dané obce s rozšířenou působností, který vytváří plán podpory. Problémem v českém systému ovšem je, že OSPOD čeká na hlášení problémů ze strany škol, která mohou přicházet moc brzy nebo moc pozdě. Nejsou navíc zákonně vymezené lhůty neomluvených hodin, pouze je doporučuje metodika.

Díky novým datům přicházejícím od škol každý den by se situace mohla zpřehlednit. Dalším problémem, který data nevyřeší, je ale mezera v odpovědnosti za řešení absencí. OSPOD podle zákona vypracuje individuální plán podpory a musí koordinovat jeho akceptování napříč aktéry, jako jsou sociální služby, škola, úřad práce apod.

Jak by taková koordinace měla vypadat, ale už žádný zákon neuvádí, a hrozí tudíž slabá, nebo i naopak příliš silná reakce konkrétních aktérů. Přesná čísla nebo podíly omluvených i neomluvených hodin stanovená zákonem či vyhláškou by aspoň nastavila, kdy mají jednotliví aktéři začít jednat.

V zahraničí už absence sledují

V zahraničí absence sledují a detailně analyzují. V přehledu proto věnujeme pozornost nejen práci s daty, ale hlavně zdrojům a odpovědnosti jednotlivých zúčastněných.

Česká republika začne se sběrem dat od školního roku 2025/2026, stejně jako již činí například Skotsko, Austrálie, Dánsko, Anglie, Nizozemsko, Norsko, Chile nebo Japonsko. Nejpodrobněji zveřejňují data ve Skotsku, Dánsku, Anglii, Chile nebo Nizozemsku.

Podrobnost při uvádění důvodu absencí se nesmí přehánět a kolik důvodů absence se bude v systému sledovat, není jednoduché rozhodnout. Realita Anglie nebo USA totiž naznačuje, že příliš mnoho důvodů absence (z náboženských důvodů, pohovor na střední školu, nemoc apod.) může učitele přehltit.

V českém kontextu by nejspíš stačilo sledovat kategorie absencí: rodinné důvody, nemoc, nemoc potvrzená doktorem, neomluvená absence v řešení (lhůta tří dnů), neomluvená absence a útržkovitá absence (dítě nechodí pravidelně na tělocvik nebo chybí v konkrétní den). Z těchto kategorií lze například rozeznat i sklony ke skrytému záškoláctví.

Česká republika by se měla inspirovat u Skotska, Estonska nebo Dánska a uvádět nejen počty, ale také podíly absencí z vyučovaných hodin. Počty odučených hodin není nutné vzhledem k administrativní zátěži uvádět přesně. Postačí podíl zameškaných hodin z počtu hodin uvedených ve školním vzdělávacím plánu (§ 26 školského zákona).

V Lotyšsku se řešení absencí řídí nařízením vlády č. 89 z roku 2011. Pokud chybí dítě v mateřské škole více než tři dny nebo žák na základní škole více než dvacet vyučovacích hodin za pololetí a jeho absence není omluvena, zadá škola do Státního vzdělávacího informačního systému informace o nepřítomnosti žáka a jejich důvodech (pokud jsou známy), jakož i o opatřeních k jejich předcházení. Zřizovatel na základě informací ze systému spolupracuje se školou a dalšími aktéry, včetně sociálních služeb: zjišťuje příčiny neúčasti ve vzdělávací instituci a koordinuje jejich prevenci.

V Nizozemsku vymezuje počet rizikových absencí ministerstvo školství a školský inspektorát. Neoprávněnou absenci v délce šestnácti hodin vyučování nebo praxe během čtyřtýdenního období školy povinně hlásí obci prostřednictvím digitálního systému absencí DUO. Po nahlášení začne jednat obecní úředník pro školní docházku. Úředník zkoumá, zda existují nějaké základní překážky jako obavy, nesplněné základní potřeby či finanční bariéry. V takovém případě odkáže studenta na dobrovolné nebo povinné podpůrné služby, jako je například sousedský tým.

Nizozemsko snížilo míru předčasného ukončování školní docházky z 15,5 procent na 8 procent v letech 2000 až 2012, přičemž v roce 2001 předčasně ukončilo školní docházku 71000 žáků a v roce 2013 přibližně 27000 žáků. Klíčovým faktorem úspěchu Nizozemska bylo dlouhodobé politické a finanční odhodlání snížit počet předčasných odchodů ze školy, což bylo v uplynulém desetiletí trvalou prioritou všech vlád.

Každá obec a škola si stanovila cíle v oblasti předčasných odchodů ze školy. Školy dostávají 2500 euro za každého žáka, který ve škole zůstane. Tento přístup „žádná snaha, žádná odměna“ doplnily další finanční pobídky na rozvoj vzdělávacích programů a komplexních služeb pro znevýhodněné žáky.

Doporučení pro Českou republiku

Pro efektivní snižování absencí ve školách je klíčové zveřejňovat a analyzovat podrobná data o absencích a zpřístupnit je OSPOD, který může problémy zachytit včas.

Dále je vhodné stanovit zákonnou hranici neomluvených absencí — typicky deset hodin za pololetí — pro povinné reportování orgánu OSPOD, což by spustilo sérii opatření typu případová setkání, podpora rodičů, snižování finančních bariér apod.

Je nezbytné upravit Školský zákon a Zákon o sociálně-právní ochraně dětí tak, aby byla jasně vymezena odpovědnost a bylo určeno, jak přesně mají postupovat školy, OSPOD nebo sociální služby. Do vyjasnění legislativy patří také vyřešení sporu mezi školami a lékaři ohledně toho, zda je oprávněné vyžadovat potvrzení, že chybějící dítě navštívilo lékaře.

V každém případě by stát měl mít dlouhodobé cíle pro snížení předčasných odchodů ze škol navázané na adekvátní podporu ověřenou výzkumy. Bez toho současnou situaci vyřešit nelze.