Po Polsku drony v Estonsku, Německu, Dánsku. Najde se evropské řešení?

Vojtěch Rezek

Četnost incidentů s různými podezřelými objekty poblíž strategických lokalit v evropských zemích narůstá. Státy debatují o co nejefektivnější prevenci a obraně. Ještě složitější je přitom otázka, co dělat s průniky ruských letounů.

Sestřelený ruský dron Gerbera, jež je levnější a zjednodušenou verzí íránského Shahedu-136. Foto Dpsu.gov.ua

O tak velké incidenty jako v září v Polsku se nejedná, o narůstající problém však bezesporu. Řeč je o posledních objevech různých podezřelých dronů v blízkosti strategických objektů v hned několika evropských zemích, kvůli nimž musel být omezován provoz letišť či uzavírány celé oblasti. Po Polsku zaznamenaly drony íránské výroby nad svým územím Rumunsko a Litva, podezřelé objekty následně registrovalo také Dánsko a Norsko. Německo uzavíralo kvůli dronu 2. října mnichovské letiště. Estonsko pak 19. září čelilo narušení prostoru přímo ruskými stíhačkami.

„Určitě jde o vážné věci, (...) kvůli nimž se už zvláště v severských zemích šíří atmosféra strachu a úzkosti. Lidé koukají s obavou na oblohu po každém zvláštním světle,“ hlásili v minulých dnech ze Skandínávie Daniel Boffey a Miranda Bryantová pro britský Guardian.

×