Dobrotiví kyberteroristé a jejich média
Jan ŠíchaZpůsob zveřejnění Panama Papers je spojen s řadou otázek. Možná s podobně velkou řadou, jako vzniká z jejich obsahu.
Předseda Evropského parlamentu, sociální demokrat Martin Schulz to shrnul dobře. „Je šokován,“ rozsahem odhalení Panama Papers, přestože „podstata problému je dlouhodobě známa“. Pak konstatoval, že v minulých letech kvůli liberalizaci vznikl profesionální systém vyhýbání se daní a praní špinavých peněz.
Schulz to označil za „organizovanou krádež na úkor veřejných rozpočtů.“ Evropský parlament se bude Panama Papers a souvisejícími problémy zabývat příští týden.
Na internetové stránce Süddeutsche Zeitung momentálně najdete mapu světa, kde šipky označují, kde Panama Papers vzbudily výbušnou reakci. Je to první týdenní bilance.
Už je možné se také ohlédnout a podívat se, jak přední světové médium s kauzou zachází. Bez jakýchkoli pochyb zůstává, že kauza Panama Papers uvádí do pohybu reakce správným směrem až teď, „přestože podstata problému je dlouhodobě známa“.
Kalné vody
Takzvané Panama Papers od anonymního zdroje dostal největší německý deník Süddeutsche Zeitung. V působivém videu, který Süddeutsche Zeitung natočila jako jakýchsi trailer ke kauze se tomu, jak to celé vzniklo, věnuje jen několik vteřin.
Dovíme se, že proběhla uzavřená chatová komunikace, při které se někdo zeptal, jestli noviny mají zájem o informace. Když noviny přisvědčily, dostaly nečekaný dárek. Na otázku, proč to zdroj dělá, se novinám dostalo rytířské odpovědi, že zdroj chce, aby tyto věci vyšly najevo.
Kauza se tedy vynořuje z kalných vod. Zdroj zjevně nechce skončit jako Snowden v Moskvě, i když to by se mu asi nepovedlo, vzhledem k tomu, že hlavní velrybou v síti je Vladimír Putin s podezřením, že jemu blízké osoby ukryly na dvě miliardy dolarů. Nebo jako Assange, toho času už dlouho obyvatel jedné místnosti na ambasádě Ekvádoru v Londýně.
Lámat se někomu do datové schránky je zhruba takový čin, jako lámat se někomu do bytu. Dost lidí dnes obývá lepší prostředí na webu než v realitě. Navrhuji nazývat ty, kdo se někam vlamují, jako kyberteroristy.
Když se vlomíte do bytu, kde někdo mučí cizí dítě, je to jednání z ušlechtilých pohnutek. Řekněme, že existují dobrotiví kyberteroristé. Ti potřebují svá média. Potřebují legitimizovat těmi, kdo si drží seriózní značku.
Čištění kalných vod
Süddeutsche Zeitung odvedly profesionální práci. Příběh je znám, Süddeutsche Zeitung s partnerskými médii si ho velmi propagují, a bude sloužit jako příklad zacházení s podobnými kauzami. 2,6 terabytů dat, 11,5 milionů dokumentů, 214 tisíc formálních firem v daňových rájích. Jeden rok rešeršní práce, podíl čtyř set žurnalistů na celém světě a nadace pro investigativní žurnalismus.
Ve víru nadšení a ve formátu Deníku Referendum je ale potřeba upozornit na některé problémy s kauzou spojenými. Náhoda tomu chtěla, že Panama Papers byly zveřejněny přesně ve chvíli, kdy největší výrobce elektromobilů, americká firma Tesla, oznámil, že z exkluzivní výroby přechází na výrobu masovou. Máme co do činění s dalším vstupem do jednadvacátého století. Máme co do činění s předností a slabostí demokratické politiky v globální době.
Nakonec by jeho hlavní výpovědí bylo zřejmě tvrzení, že když se nějakým novinám dostanou do rukou materiály dosvědčující mohutnou korupční aféru mezinárodního formátu, tak že tyto noviny mají tuto aféru ututlat - jenom proto, že jejich zdroj si ony materiály nepřečetl a nezkopíroval v nějaké veřejné knihovně, nýbrž se k nim dostal pomocí metod výzvědných služeb?!
Autor textu má očividně krajně svérázné představy o tom, jak funguje současná investigativní žurnalistika.
Tuto svou podivnou logiku kašíruje celou boční salvou výpadů na všechno a všechny, kdo v souvislosti s aférou jenom nějakým způsobem vystupují; ale způsob jeho argumentace je skutečně velice osobitý.
Jaký smysl má například mít poukaz, že z á r o v e ň s vypuknutím aféry americká firma Tesla počala s masovou výrobou elektromobilů?...
Jakýpak věcný smysl má mít poukaz na mladý věk investigativních žurnalistů deníku Süddeutsche Zeitung? Jakož i jiné narážky na jakési temné pozadí těchto novin?
Naprosto nesmyslné je autorovo tvrzení, že Süddeutsche Zeitung sama utajuje jakési materiály, které by jí mohly nějakým způsobem kompromitovat: rozsah těchto materiálů je natolik obrovský, že k jeho zpracování bylo nutno zapojit celou mezinárodní organizaci; jak by Süddeutsche Zeitung mohla dosáhnout, aby se to nějakým způsobem neprofláklo?
Zkrátka, argumentace J. Šíchy je naprosto nevěcná, ve velkých částech vyloženě nesmyslná, a zcela evidentně zcela podjatá. Zdá se, že základním motivem této jeho akce je jediné: panika z toho, že by se někdo mohl nabourat do jeho vlastní datové schránky.
Bez jakýchkoli pochyb, to je představa pro každého uživatele internetu značně nemilá. Ale pokud někdo nemá své daně ulité v Panamě či podobných regionech, pak je toto nebezpečí spíše malé; a škoda z něj vzniklá by byla o celé řády menší, nežli jaký může světu vzniknout prospěch z odhalení jedné z největších systémových "černých děr" současné světové ekonomiky.
O některých jménech na seznamu se vynoří protichůdné informace, jména mnoha "profláklých firem" zde nenajdeme ani náhodou a praktiky uvedených jedinců si nebudou rovny co do charakteru, natož co do rozsahu.
Asi se budeme muset rozhodnout, buď budeme cítit především zadostiučinění z prozrazení výbušného arzenálu a politických šancí na změny, nebo se uchýlíme k relativizaci a jisté nepřipravenosti konkrétně vinit a soudit.
Doufám, že se brzy většinou odhodláme pro konkrétní politizace, namísto málo konkrétní moralizace. A že to Rusové neudělají? Kterého generálního tajemníka kdy zkritizovali? Tedy myslím za jeho vlády?
To je u nás vyhrazeno známým proruským autorům jako je Jan Schneider a proruským serverům.jako je Sputnik, Aeronet, Nová republika, jejichž ton je jednotný: jde o útok na Putina zorganizovaný obvyklými podezřelými: USA, CIA, Soros.
Autenticitu dokumentů zatím nikdo z postižených západních činitelů nepopřel. Proruské zdroje zdůrazňují, že firma Mossack Fonseca pravost dokumentů nepotvrdila. Ona ji ovšem také nepopřela.
Jak už jsem napsal minule, všechna ta data Süddeutsche Zeitung zveřejnila - učinila je přístupným celé mezinárodní žurnalistické organizaci. Z těchto dat kterýkoli z účastnických subjektů může samozřejmě použít a zveřejnit kterékoli části. Ale je jaksi v logice věci, že se napřed zveřejňují jenom ta data, která jsou politicky nejvíce brizantní.
To evidentně není pravda, data nejsou obecným majetkem ani majetkem toho, kdo je od zdroje získal, ale firmy Fronseca. Zveřejnění lze ospravedlnit veřejným zájmem, ten ovšem musí být prokázán, což je u analýz cílených na významné propojenosti a veřejně činné osoby udělat snáze než u surových dat.
Nedovedu si představit, že by noviny mohly ten materiál zveřejnit aniž by věděly alespoň něco o tom, co v v nich je.Na to se mi rok zdá velmi krátká doba.
Dokumentů je více než článků v anglické Wikipedii a objem dat je ještě mnohem větší. Wikipedie je přitom uspořádaná tak, aby se v ní dalo snadno hledat, je to hypertext, kdežto tyto dokumenty jsou zčásti skeny, které se teprve do digitální podoby musí převádět.
Předpokládám ale, že ke zpřístupnění většímu okruhu novinářů a jiných zájemců dojde. Buď to udělá konsorcium, aby se vyrovnalo s podezřením na manipulaci nebo to bude další leak.