Ukázka síly hnutí kolem Bernieho Sanderse, triumf, jenž vrací outsiderta zpátky do hry, jedno z největších překvapení dosavadních primárek. Takto a podobně hodnotí komentátoři vítězství, jimž získal levicový uchazeč o prezidentskou nominaci Demokratické strany USA v úterý větší část delegátů v lidnatém průmyslovém státě Michigan.

V celkovém počtu delegátů zaostává Sanders stále za favoritkou demokratických primárek Hillary Clintonovou. Clintonová ovšem vedla michiganské průzkumy s rozdílem 14-22 procent, a tak vnímají stoupenci Sanderse výsledek z Michiganu jako možný bod obratu.

„Díky moc lidem z Michiganu, že se vzepřeli tvůrcům veřejného mínění z hlavního proudu a těm, kdo vnímají čísla z průzkumů jako nezměnitelnou danost. Toto je mimořádně důležitý okamžik. V Michiganu jsme dokázali stáhnout třicetiprocentní rozdíl a zprávy o zvratech podobného typu teď přicházejí ze všech koutů naší země,“ uvedl v reakci na úspěch sám Bernie Sanders.

Pozorovatelé připomínají, že z hlediska čísel z březnových primárek se daří zatím oběma demokratickým uchazečům podobně — Sanders vyhrál během superúterý 1. března v Coloradu, Minnesotě, Oklahomě a svém domovském Vermontu, 5. března v Kansasu a Nebrasce, 6. března v Mainu a nyní v Michiganu. Clintonová zvítězila během superúterý v Alabamě, Arkansasu, Georgi, Tennessee, Texasu, Virginii a těsně v Massachusetts, 5. března v Louisianě a nyní v Mississippi.

Celkově na počet delegátů nicméně pořád vede Clintonová a je otázkou, jestli je vůbec prakticky možné, aby pětasedmdesátiletý levicový kandidát s podstatně skromnějším volebním štábem a podporou elit, než měl například v roce 2008 Barack Obama, náskok soupeřky nejen srovnal, ale i přesvědčil stranickou většinu.