Poslední vývoj v prezidentských primárkách Demokratické strany USA lze vnímat jako klasickou pomyslnou sklenici, která je buďto poloprázdná, nebo poloplná — záleží na perspektivě toho, kdo se dívá. Hillary Clintonová vyhrála volební shromáždění (causus) v Nevadě s 52,6 procenty hlasů proti 47,3 procenta svého soupeře, tedy se solidním náskokem 5,3 procenta. Pokud by byl náskok tří- nebo čtyřprocentní, dalo by se mluvit o těsném vítězství. Takto odpovědně nemůže. Bernie Sanders v Nevadě prohrál.

Na druhou stranu: Clintonová vedla v Nevadě ještě pár týdnů před sobotním hlasováním o dvacet procent a na začátku letošní kampaně dokonce o 46 procent. Nevada byl zcela proclintonovský stát. Sanders přitom nejenom obří náskok stáhl, ale též, jak vidno z volební mapy, zvítězil ve všech okrscích od Rena na sever — v oblasti, kde v roce 2008 bodoval Barack Obama.

Clintonové se dařilo výrazně lépe v jižních okrscích, včetně velkého Las Vegas, a to jí nakonec stačilo. Podle šetření prováděných u volebních míst pro ni hlasovalo 91 procent těch, kdo si myslí, že je především potřeba nominovat někoho se správnými zkušenostmi, a 74 procent těch, kdo se při rozhodování ohlížejí na to, jak se povede stranickému nominantovi, nebo nominantce, ve vlastních prezidentských volbách. Pro Clintonovou hlasovala také většina těch, kdo považují za jedno z nejdůležitějších témat reformu zdravotnictví.

U Sanderse cenili podporovatelé nejvíce jeho upřímnost, čestnost a autentičnost.

Analytikové se dosud přou, nakolik se Sandersovi zdařilo prolomit takzvaný Clinton Firewall — skupinu skalních stoupenců Clintonové mezi lokálně vlivnými Američany a v angažovaných organizacích, které mobilizují pro Clintonovou hlasy Afroameričanů, Latinos, žen, odborářů a podobně. Afroameričtí demokraté totiž v Nevadě hlasovali dle očekávání drtivě pro Clintonovou; hispánští demokraté ovšem podpořili z 54 procent Sanderse.

Skupina voliček se pak rozdělila podle věku — starší hlasovaly pro Clintonou, mladší pro Sanderse.

Co bude nyní

O vývoji v další fázi primárek toho sobotní hlasování v Nevadě mnoho neprozradilo. Když se nepočítá několikadenní prosandersovská euforie, kterou vyvolal průzkum Quinnipiac University, čekal jen málokdo vážně, že Sanders v sobotu vyhraje. Jeho příznivci mezi analytiky doufali v méně než čtyřprocentní rozdíl a upírali určité malé naděje k faktu, že se v Nevadě nehlasuje v klasických primárkách, nýbrž na zmíněných volebních shromážděních — v modelu, který obvykle přeje alternativnějším kandidátům.

Rozdíl byl ale nakonec více než pětiprocentní (i když mohl být samozřejmě větší) a model volebních shromáždění nahrává letos, zdá se, spíše Clintonové — těsně, ale přece vyhrála takto už Iowu.

Další hlasování čeká demokraty 27. února v Jižní Karolíně, kde měli tuto sobotu svoje primárky republikáni. V Karolíně vedla vždy Clintonová ještě výrazněji než v Nevadě (prospívá jí tam demografická struktura populace, která je jako dělaná pro její kampaň). A hraničilo by tak se zázrakem, kdyby Sanders vyhrál tentokrát.

Pak ovšem přijde hned za tři dny 1. březen a takzvané superúterý, kdy se hlasuje v mnoha různých státech USA zároveň... a kdy se americké primárkovské souboje nezřídka rozhodují celkově. Sanders bude mít tady další příležitost prorazit.

Bernie Sanders v Nevadě překonal některá očekávání, ale ne všechna. Stáhnul veliký náskok a získal Latinos... z věcného hlediska to pro něj není zase tak špatný výsledek. Avšak momentum z New Hampshire, jímž chtěli sandersovci konkurovat profesionálním štábu a finančnímu zajištění Hillary Clintonové, teď už neporoste — minimálně do příští soboty.

Clintonová zůstává v demokratických prezidentských primárkách favoritkou. I Sanders ale stále šanci má.