Ač se to z titulků deníkových zpráv zdát nemusí, skončily první volby v letošní sezóně amerických prezidentských primárek — caucusy v konzervativní Iowě — v podstatě v rámci očekávání. Republikánskou část vyhrál ultrakonzervativec Ted Cruz, který iowské průzkumy až do druhé poloviny ledna vedl. V demokratické části zvítězila Hillary Clintonová těsně následovaná sociálním demokratem Berniem Sandersem.

Jistým překvapením — ale spíše jen malým — se stal poněkud větší než očekávaný odstup mezi Cruzem a hulvátským magnátem Donaldem Trumpem (3,3 procenta). Poslední průzkumy totiž naznačovaly, že Trump vyhraje, ale magnát skončil druhý, a to ještě s uvedeným rozdílem.

Dalším významnějším překvapením je pak už jen výsledek telegenického senátora z Floridy Marca Rubia, který sice skončil až třetí za Trumpem, ale naopak s odstupem velmi malým, doslova titěrným.

Marco Rubio se tímto stává dle relativní shody všech pozorovatelů hlavním kandidátem republikánského establishmentu. Právě k němu teď budou mířit stranické peníze a dosud váhající sponzoři.

Jak ovšem připomíná například Gary Younge v Guardianu, republikánští antiestablishmentoví uchazeči — to jest Cruz, Trump a nábožensky horlivý neurochirurg Ben Carson — získali v Iowě dohromady 61 procent všech hlasů. Neochota podstatné části stoupenců americké pravice volit klasické republikánské politiky tak zůstává faktem. Ted Cruz má zásluhou iowského vítězství stále naději na zisk nominace a v boji zůstává samozřejmě i silný Trump.

Donald Trump totiž nebyl v Iowě poražen, jak mnozí uvádějí; lehce poškozena byla jen jeho image nedostižitelného šampiona, jíž sám kandidát budoval a šířil. Ukázalo se sice, že ne všichni, kdo se vyslovují pro Trumpa v průzkumech, jdou také pro něj agitovat na caucus a v posledku hlasovat, avšak rozdíl 3,3 procenta není zase tak strašný a v průzkumech v dalších státech na řadě — to jest v New Hampshire, Nevadě a v Jižní Karolíně — vede Trump s náskokem 13 až 18 procent.

Kdyby Trump vyhrál přesvědčivě v Iowě, měl by nominaci na dosah ruky. Takto bude muset ještě bojovat, ale navrch má stále.

U demokratů jsou výklady výsledku méně jednoznačné. Jedna skupina pozorovatelů zdůrazňuje, že Sanders šel do střetu s Clintonovou jako outsider, a tak je těsný výsledek v podstatě jeho vítězstvím. Druhá skupina spíše vyzvedává, že ačkoliv Sanders vede průzkumy v New Hampsire, v Nevadě a Jižní Karolíně má obrovský náskok Clintonová (vede o 20, respektive 30 procent), a Sandersovy šance tak bez jasného vítězství v Iowě klesají.

Na zajímavou skutečnost upozorňuje v newyorských Timesech Nate Cohn: Sanders má sice jasně navrch u mladých — v Iowě pro něj hlasovalo 84 procent voličů ve věku 17-29 let — a větší podporu také u nízkopříjmových skupin; pro Clintonovou ale mají sklon více hlasovat lidé důchodového věku a také ženy.

Připočte-li se větší podpora od Latinoameričanů a Afroameričanů a také mnohem větší finanční zázemí kampaně, nelze než konstatovat, že Clintonová zůstává zřejmou favoritkou.

Bernie Sanders rozhodně Iowou neskončil — nevyhranění lidé mu mají sklon více věřit, demokraty čekají ještě nejméně tři velké debaty a vermontský senátor stále poráží — na rozdíl od Clintonové — všechny republikány v průzkumech volitelnosti ve státech klíčových pro vítězství ve vlastní prezidentské volbě (tzv. swing states).

Kdyby však Sanders jasně vyhrál v Iowě (a i poté v New Hampshire, kde ale vyhraje téměř určitě), mohl s exministryní zahraničí soupeřit jako rovný s rovnou. Takto to bude mít nyní obtížnější, konstatuje například Anthony Zurcher na BBC.

Další primárky se v USA konají 9. února právě v New Hampshire. Podle stávajících průzkumů by je měli pohodlně vyhrát Sanders a Trump. Za oběma netradičními kandidáty je mnoho očekávání a energie, ani za jedním však tolik, jako bylo po iowských caucusech v roce 2008 už za Barackem Obamou.

Ovšem nic není stále rozhodnuto. Víme teď sice konečně více než v minulých měsících — je tu potvrzena už dříve tušená pětice nejnadějnějších, a to Trump, Cruz, Rubio, Clintonová a Sanders; je tu potvrzen také fakt váhy antiestablishmentového hlasu a je zde i první směrodatný obraz síly a slabin jednotlivých uchazečů. To ostatní jsou ale zatím stále jen prognózy a hypotézy. Teprve další průběh amerických primárek ukáže, zda platí, či nikoliv.

Další informace:

Preference republikánů — Iowa

Preference republikánů — New Hampshire

Preference republikánů — Nevada

Preference republikánů — Jižní Karolína

Preference demokratů — Iowa

Preference demokratů — New Hampshire

Preference demokratů — Nevada

Preference demokratů — Jižní Karolína