Série primárek, z nichž vzejde prezidentský nominant Republikánské strany USA, spěje pozvolna k rozhodujícímu okamžiku a konzervativní analytiky začíná jímat zděšení: je vskutku možné, že se oficiálním kandidátem tradiční americké pravice stane šaškující hulvátský magnát s relativně liberálními názory a populistickým programem? Zdá se to čím dál pravděpodobnější.

Stoupenci republikánů hlasovali zatím jen ve čtyřech státech, a tak má Trump jistých sotva 81 hlasů na červencovém nominačním konventu. K zisku nominace jich potřebuje 1237. Avšak povaha každého z dosavadních Trumpových vítězství odhaluje podporu tak širokou a pestrou, že dle znaleckých propočtů předznamenává vskutku mimořádnou šanci na úspěch.

V pátek 26. února navíc Trumpa podpořil i první z prvořadých soupeřů odstoupivší z republikánského nominačního klání — oblíbený guvernér státu New Jersey Chris Christie. Magnát tak přišel o další část nálepky „nežádoucí“ .   

Sám Donald Trump nyní přirozeně září optimismem: „Vítězíme, vítězíme, vítězíme,“ zopakoval před jásajícími davy po oznámení výsledků posledních volebních shromáždění v Nevadě v noci z úterý na středu.

↗

Donald Trump je zatím spokojený. Foto NA, Twitter

Již v primárkách v New Hampshire 9. února se Trump exemplárně vypořádal s názorem, že má tak velkou podporu pouze v průzkumech, ale ne v realitě. Psali jsme o tom ostatně dopodrobna už zde. Po Hampshire ovšem proběhly ještě primárky v Jižní Karolíně (v sobotu 20. února) a nyní v úterý právě volební shromáždění v Nevadě. I tato dvě hlasování dokázal Trump vyhrát a v obou případech opět i překvapit.

Z hlediska celkového vyznění je pro republikány podstatná zejména Nevada. Primárky v Jižní Karolíně byly sledované především kvůli informaci, jak silnou podporu dokážou zmobilizovat Marco Rubio, John Kasich a Jeb Bush, jak s magnátovými preferencemi pohne kritika vpádu do Iráku i katolického papeže Františka a jak se povede v hodnotových otázkách liberálnímu Trumpovi v jednom z typicky jižanských států s velkým podílem afroamerické a silně věřící populace.

Trump v Karolíně vyhrál se ziskem 32,5 procenta hlasů před druhým Rubiem (22,5 procenta hlasů) a třetím ultrakonzervativcem Tedem Cruzem (22,3 procenta). Jeb Bush propadl, třebaže vložil do karolínské kampaně všechno a dokonce povolal na pomoc svého bratra, někdejšího prezidenta George W.

Jeb Bush pod tíhou karolínské porážky nakonec odstoupil z celého nominačního klání, a tak se čekalo, že před nevadským úterkem přejdou Bushovi příznivci k Rubiovi. V Nevadě ovšem Trump vyhrál ještě drtivěji: získal 45,9 procenta hlasů, přičemž Rubio 23,9 procenta a Cruz 21,4, a navíc zvítězil u takřka všech demograficky definovaných skupin včetně těch, na něž specificky cílí jeho konkurenti: u evangelikálů a u Američanů hispánského původu.

Ted Cruz přitom právě na Nevadu sázel a vedl zde osobně dlouhou kampaň v terénu. Marco Rubio zase v Nevadě vyrůstal. Rubia před hlasováním podpořili stranické vele-osobnosti jako „republikánský Clinton“ Bob Dole či poslední prezidentský kandidát Mitt Romney, který chtěl Rubiovi pomoci u nevadských mormonů. Ani to ale nestačilo.

↗

Zaokrouhlené výsledky primárek v Jižní Karolíně v agenturní grafice. Repro DR

Republikánskou stranu nyní čeká více než dvanáct různých primárek v rámci takzvaného superúterý 1. března, kdy se hlasuje v řadě států současně, a vyhlídky Trumpových odpůrců nejsou ani zde valné. Magnát vede s přehledem průzkumy jak v konzervativních státech, jako jsou Alabama, Aljaška nebo Georgie, tak v tradičně liberálních státech jako Minnesota, Massachusetts či Vermont.

Velká část řadových republikánských sympatizantů chce nominovat stůj co stůj někoho mimo establishment, jiným by zase vyhovoval podnikatelský prezident. V Karolíně vydali Tumpovi soupeři tři čtvrtiny nákladů na reklamu na vymezování se proti sobě, Kasich a Rubio si přitom soustavně přetahují voliče v liberálních státech a v konzervativních sdílejí elektorát Rubio a Cruz... Půjde Donalda Trumpa ještě vůbec zastavit?

Analytikové už zhruba od poloviny února popisují v desítkách článků, jak na to, a způsob, jakým argumentovali Cruz a Rubio v poslední debatě pořádané CNN v Texasu, dokazuje, že modelová taktika může fungovat. Trump je zranitelný na dvou místech — v otázce sporných kapitol ze své minulosti a v otázce prázdnosti některých částí programu.

Znalci začali v poslední době konečně pořádně probírat okolnosti Trumpova prvního bankrotu i míru podpory, jíž Trump vyjádřil před lety Johnu Kerrymu a Harrymu Reidovi — dvěma demokratům, kteří zosobňují v americké politice vše, co všichni republikáni z duše nesnášejí. A v otázce programu se začíná konečně ukazovat, že Trump má v řadě oblastí plány jen velmi obecné.

Sporné je ovšem, zda zbývá na obrat dostatek času. Superúterý ještě Trumpovi odpůrci vyhrát nezbytně nemusejí — stačí, když uspějí v těch několika státech, kde Donald Trump velice nevede: v Arkansasu, Oklahomě, Tennessee a Texasu. Drtivě nastoupit ale už musejí v sérii osmnácti dalších primárek, které proběhnout od 5. do 15. března v řadě států, kde se hlasuje systémem vítěz bere vše a specificky též ve dvou z nejdůležitějších swing states: na Floridě a v Ohiu.

↗

Konečné výsledky nevadských volebních shromáždění. Repro DR

Pokud by se Trumpovi podařilo vyhrát i zmíněné sporné státy během superúterý, nebo pak swing states v dalších dvou týdnech, je to pro jeho odpůrce-republikány konec. První z republikánských osobností se v končícím týdnu vyslovily, že kdyby Trump nominaci vyhrál, musely by v souladu se svým svědomím podpořit Clintonovou.

Anthony Zurcher na BBC ještě naznačuje, že by v případě Trumpova propadu v pozdější fázi primárek mohla být jeho nominace zmařena zákulisním jednáním přímo na červnovém nominačním konventu, a to i kdyby vyhrál magnát ve více primárkách něž kdokoliv ostatní. Jiní znalci však namítají, že by v takovém případě Trump ohlásil zřejmě kandidaturu mimo stranu, a šance republikánů na celkové vítězství tak pohřbil definitivně.

Teoreticky se tedy Donald Trump stále zastavit dá. Prakticky je to však složitější. Podle průzkumů volitelnosti by měl největší šance přebrat výraznější část voličů Trumpovi John Kasich, který však v celkových průzkumech obliby zaostává a favoritem establishmentu je teď bezesporu Marco Rubio. Navíc se očekává, že k Trumpovi přejde větší část voličů Bena Carsona, který po superúterý boj o nominaci zřejmě vzdá. O podporu pravých ultrakonzervativců přitom Rubia připravuje Ted Cruz, jenž zatím sám kandidaturu ukončit nehodlá, a další uchazeči už Republikánské straně nezůstali.

Chyba se zřejmě stala v samotném počátku republikánských primárek. Vedoucí kampaní jednotlivých uchazečů podcenili jak míru obecného rozhořčení řadových voličů americké pravice, tak podmanivost image veleúspěšného podnikatele, bosse a machisticky lidového tribuna, kterou Trump má a využívá. Jak připomíná Shane Goldmacher v Politicu, tábor republikánů i vlažných voličů této strany je nyní rozdělen nejméně na tři části, přičemž ta věrná Trumpovi a z části Benu Carsonovi je největší a k nikomu jen tak nepřejde. Zbylé dvě části jsou sice pořád větší dohromady, těžko se ale kdy slijí v jednu čistě protitrumpovskou.

Vedení strany se podle posledních zpráv pokusí utlumit Trumpův nástup ještě velkými penězi. Lze tedy očekávat, že Trump bude teď čelit masivní negativní kampani. Je ale otázkou, jak tato zapůsobí. Trumpa šlo zdolat a demaskovat v podzimních předvolebních debatách jako demagoga, lháře a prázdnou nádobu, podobně prázdnými hesly, klamy a emocemi si ovšem pomáhal tehdy kde kdo. Nyní může být už pozdě.

Klasičtí republikáni dostanou proti Donaldu Trumpovi v příštích dvou týdnech ještě přiležitost. Jsou ale v horším postavení, a pokud nezareagují opravdu rychle a chytře, přijde tradiční americká pravice o šanci mít svého prezidenta nejméně na další jedno období.