V České republice vznikla iniciativa Národní domobrana, která aktuálně působí v několika stovkách obcí ve čtrnácti krajích. Iniciativa si klade za cíl bránit domovy občanů České republiky, jejich životy, zdraví a majetek. Senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová tvrdí, že pokud se jedná pouze o neformální sdružení, čemuž zatím vše napovídá, není možné, aby ho stát rozpustit.

Národní domobrana, kterou zastupuje rada složená z podplukovníka v záloze Marka Obrtela, podnikatelky Nely Liskové a poručíka ve výslužbě Františka Krejči, prohlašuje, že její existence a konání je plně v souladu s našimi zákony, zároveň se ale považuje za pojistku občanů proti zradě a selhání politických elit a bezpečnostních složek.

Iniciativa zdůrazňuje, že nemá žádnou organizační strukturu. Skupiny, které se k jejím myšlenkám přihlásí, se samy rozhodují, zda se budou řídit doporučeními rady nebo si náplň činnosti, její rozsah a frekvenci komunikace s radou a ostatními skupinami, určí samy. Základní činností skupin má být „pravidelný výcvik zvyšující fyzickou a mentální připravenost domobranců“.

„Skupiny navazují užitečné kontakty v rámci obce i mimo ni, dokonale obec a její okolí zmapují, připraví krizové scénáře a plány postupu pro případ zhoršení místní i celostátní bezpečnostní situace,“ popisuje činnost skupin na svých webových stránkách iniciativa. Také se zde rozepisuje fungování hlídek, které mají skupiny držet: „Hlídky pozorují, získávají poznatky, vyhodnocují je a ukládají pro pozdější použití. Snahou hlídky pohybující se mimo obecní nebo městskou zástavbu je vidět a nebýt viděn.“

V případě kontaktu s podezřelými osobami má hlídka přivolat příslušné bezpečnostní složky a poskytnout jim součinnost. Na webových stránkách Národní domobrany se rovněž upozorňuje na to, že „činnost skupin, jejich hlídek a jednotlivých domobranců může být v tuto chvíli prováděna pouze a zásadně beze zbraní. Tímto konstatováním nejsou nijak dotčena práva jednotlivých občanů vyplývající ze zákona č. 119/2002 Sb. o střelných zbraních a střelivu.“

Skupiny se také po předchozí dohodě s orgány místní správy či Parlamentu České republiky mohou podílet na zajišťování bezpečnosti na veřejných akcí.