V České republice vznikla iniciativa Národní domobrana, která aktuálně působí v několika stovkách obcí ve čtrnácti krajích. Iniciativa si klade za cíl bránit domovy občanů České republiky, jejich životy, zdraví a majetek. Senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová tvrdí, že pokud se jedná pouze o neformální sdružení, čemuž zatím vše napovídá, není možné, aby ho stát rozpustit.

Národní domobrana, kterou zastupuje rada složená z podplukovníka v záloze Marka Obrtela, podnikatelky Nely Liskové a poručíka ve výslužbě Františka Krejči, prohlašuje, že její existence a konání je plně v souladu s našimi zákony, zároveň se ale považuje za pojistku občanů proti zradě a selhání politických elit a bezpečnostních složek.

Iniciativa zdůrazňuje, že nemá žádnou organizační strukturu. Skupiny, které se k jejím myšlenkám přihlásí, se samy rozhodují, zda se budou řídit doporučeními rady nebo si náplň činnosti, její rozsah a frekvenci komunikace s radou a ostatními skupinami, určí samy. Základní činností skupin má být „pravidelný výcvik zvyšující fyzickou a mentální připravenost domobranců“.

„Skupiny navazují užitečné kontakty v rámci obce i mimo ni, dokonale obec a její okolí zmapují, připraví krizové scénáře a plány postupu pro případ zhoršení místní i celostátní bezpečnostní situace,“ popisuje činnost skupin na svých webových stránkách iniciativa. Také se zde rozepisuje fungování hlídek, které mají skupiny držet: „Hlídky pozorují, získávají poznatky, vyhodnocují je a ukládají pro pozdější použití. Snahou hlídky pohybující se mimo obecní nebo městskou zástavbu je vidět a nebýt viděn.“

V případě kontaktu s podezřelými osobami má hlídka přivolat příslušné bezpečnostní složky a poskytnout jim součinnost. Na webových stránkách Národní domobrany se rovněž upozorňuje na to, že „činnost skupin, jejich hlídek a jednotlivých domobranců může být v tuto chvíli prováděna pouze a zásadně beze zbraní. Tímto konstatováním nejsou nijak dotčena práva jednotlivých občanů vyplývající ze zákona č. 119/2002 Sb. o střelných zbraních a střelivu.“

Skupiny se také po předchozí dohodě s orgány místní správy či Parlamentu České republiky mohou podílet na zajišťování bezpečnosti na veřejných akcí.

Wagnerová: na donucovací moci má monopol stát

Bývalá členka Ústavního soudu a senátorka Eliška Wagnerová pro Deník Referendum zdůraznila: „Na moc ve smyslu donucovací moci má monopol stát, o tom nejsou žádné pochybnosti. Jednotlivec, ať už sám nebo skupina jednotlivců mohou zasáhnout pouze v případě, že by šlo o výkon jakési krajní nouze nebo nutné obrany, ale v žádných jiných případech.“

A dodala: „Nutná obrana spočívá v tom, že můžeme bránit buď sami sebe, nebo když vidíme, že někdo na někoho zaútočil, jdeme mu pomoci a zabráníme napadení, totéž v zásadě platí i pro jednání v krajní nouzi, jímž by bylo odvraceno bezprostředně hrozící nebezpečí. To jsou jediné dva případy, kdy to vidím jako legitimní zásah. Nějaké preventivní vystoupení či podobně rozhodně ale možné není.“

Iniciativa ale v tomto smyslu plánuje daleko širší působení. V případě, že zákonodárné sbory a bezpečnostní složky státu nebudou ochotny či schopny vykonávat svou činnost v souladu s přísahou a povinností, kterou jim ukládá zákon, chce Národní domobrana pomáhat s udržením klidu a zákonnosti. Také chce bránit územní integritu a existenci státu v případě, že dojde k závažnému selhání, paralýze nebo zhroucení státní moci a nebude možné jiným způsobem účinně bránit státní svrchovanost a suverenitu.

Rada Národní domobrany společně s přizvanými odborníky na právo a bezpečnostní problematiku chce rovněž připravit znění návrhu zákona o Národní domobraně, který chce prostřednictvím zákonodárců předložit Poslanecké sněmovně. 

↗

Národní domobrana počítá s tím, že v rámci jednotlivých skupiny by jejich členové měli mít jednotné uniformy. Repro DR.

„Rada veřejně podporuje schválení občansky přívětivého zákona o závazném celostátním referendu, které představuje alternativní způsob vyvolání zákonodárné procedury a následné schválení zákona o Národní domobraně a mnoha dalších potřebných zákonů souvisejících s bezpečností a celkovou stabilitou České republiky,“ stojí také na webových stránkách Národní domobrany.

Zástupci iniciativy se už nyní odvolávají na novelizovaný branný zákon, který hovoří o nutném vzniku druhé dobrovolné zálohy vedle Aktivních záloh Armády České republiky. Národní domobrana je přesvědčena, že ke vzniku takové zálohy přispívá.

Co se týká možného postupu proti takovéhoto iniciativě Eliška Wagnerová upozorňuje, že pokud se jedná pouze o neformální sdružení, čemuž zatím vše napovídá, není možné ho rozpustit. „S tím se nedá nic dělat, ale v okamžiku, kdy by začali dělat akce, které by kolidovaly se zákonem. To znamená například, pokud by se snažili nějak preventivně zasahovat, bylo by to už v rozporu se zákonem a byli by stíhatelní. Ovšem jako jednotlivci,“ vysvětluje Eliška Wagnerová. 

Národní domobrana o sobě také uvádí, že je iniciativou sdružující občany České republiky bez ohledu na rasovou a etnickou příslušnost, pohlaví, věk a politické přesvědčení. Náboženství v uvedeném výčtu chybí. Výmluvné je v tomto smyslu video, na kterém členka rady Národní domobrany Nela Lisková, vysvětluje důvody vzniku také iniciativy.

„Stát má především chránit životy, zdraví a majetky občanů a toto neplní a za plné podpory naší vlády, koná praví opak. Na naše území pronikají pod záminkou válečných imigrantů muslimští teroristé, jejich identita je těžko zjistitelná a tento jev je běžný u většiny muslimských imigrantů,“ říká Nela Lisková.

„Tito lidé jsou aktuálně zapojeni do invaze muslimů do Evropy s jediným cílem: destabilizovat evropské státy a rozpoutat válku v Evropě," pokračuje Lisková. A tvrdí, že jejím výsledkem má být islamizace Evropy. „Tedy genocida původních obyvatel," nepochybuje.

„Nemůžeme tomu všemu jen nečině přihlížet a čekat na jistou smrt nás i našich rodin, každý občan má právo bránit sebe, své blízké a svůj majetek,“ zdůrazňuje Lisková, která byla v minulosti krátce členkou ČSSD a v komunálních volbách v roce 2014 kandidovala v čele ostravské kandidátky uskupení LEV 21.

Národní domobrana rovněž počítá s tím, že v rámci jednotlivých skupiny by jejich členové měli mít jednotné uniformy, na kterých mají mít nášivku Národní domobrany, která symbolizuje nepsanou úmluvu mezi Národní domobranou a domobrancem.

„Uniformy může člověk nosit, jaké chce, pokud to nebude uniforma, která by propagovala nějaké hnutí narušující lidská práva,“ doplňuje Eliška Wagnerová. Iniciativa by tento týden měla zveřejnit nové údaje o tom, jak se jí daří šířit do dalších obcí.