Kam se poděl nárok na místo ve školce?
Kateřina KňapováV novele školského zákona chybí dříve slibovaný právní nárok na místo ve školce. Jedná se přitom o opatření zásadní nejen pro rovnost žen a mužů, ale také pro české hospodářství.
Bylo kolem toho velké haló, když na sklonku léta ministryně školství Kateřina Valachová oznámila, že má v plánu zavést právní nárok na místo ve školce a to postupně od čtyř až do dvou let v roce 2020. Když se ale podíváme do novely školského zákona, jak ji má projednávat poslanecká sněmovna ve 2. čtení, zjistíme, že v ní nic takového není.
V příslušných paragrafech a odstavcích se pouze dočteme, že „do mateřské školy zřízené obcí nebo svazkem obcí se přednostně přijímají děti, které před začátkem školního roku dosáhnou nejméně čtvrtého roku věku“. To je formulace, která nahrazuje současné přednostní přijetí dětí, které by měly za rok nastoupit do školy. Přednostní přijetí je jistě fajn věc, místo však nezaručuje. Možnost plánovat, tak klíčová pro matky vracející se z rodičovské, tedy nakonec chybí.
Hodnoty a prachy
naprosto s Vámi souhlasím v intenci článku, ale dokonce i slibující politici si zaslouží určitou důvěru.
Stručně řečeno, vládní novelu zákona nelze -- s výjimkou naprosto krizové situace -- předložit za necelé tři měsíce. V době, kdy ministryně pronesla svůj slib, musela být dnes projednávaná novela hotová. Stáhnout ji znamenalo začít od nuly, odhadem tak roční odklad.
Pokud nebudou do roka na stole opatření pro plnou dostupnost (nejde jen o další novelu, ale o plán podpory a pravděpodobně i mechanismus udržitelnosti atd.), rok 2020 nepůjde splnit a pak rozneste KV na kopytech jako planou slibotechnu, ale ten rok ji dejte. Ono je to docela šibeniční lhůta.
Na druhou stranu ve prospěch nároku na místo ve školce používá argument, o kolik % HDP stát přijde s matkami na mateřské dovolené.
Netušil jsem, že zastánkyně emancipace žen (žena zpět do práce nejlépe ještě v šestinedělí, má na to právo a utíkají nám prachy...) zastávají taková vulgárně ekonomistická stanoviska. Jsou tedy v dojemné shodě s nadnárodními korporacemi a velkokapitálem...
Jen namítnu také ekonomistické stanovisko. Kolik miliard nás bude naopak stát deprivovaný jedinec zaměstnané matky, kterému se nedostalo základní mateřské vztahové vazby? O kolik miliard přijdeme, pokud z těchto dětí vyrostou uživatelé návykových látek se sníženou práceschopností, nebo o kolik peněz přijdeme v důsledku korupce, vyrostou z nich vysoce socializovaní narcističtí jedinci?
Souhlasím s tím, aby v zákoně byl nárok na školku řekněme od čtyř let. Zároveň jsem však zdvižený prst pro děti ve školce před třetím rokem. Za ty tři roky, co vodím děti do mateřské školy, jsem slyšel křik již mnoha nezralých a neseparovaných dvouleťáků, a to bydlím na tradiční dědině...
Můžeme se ptát, jaké má práva nebo co potřebuje žena - matka. Ale právo na to, co nejdříve pracovat, by mělo být rozumným státem ohraničeno právem dítěte na vývoj v co nejstabilnějším a nejvstřícnějším prostředí. Rozhodujeme o dalších generacích.
Ten vlak by snad ještě mohly s pomocí druhých chytit, ale ...