Je prosinec a krom vánočního šílenství doléhá na většinu maturantů i uzávěrka přihlášek na vysoké školy. Někteří vědí už od deseti let, že vystudují 1. lékařskou fakultu a stanou se foniatry, jiní teprve na konci prvního pololetí maturitního ročníku přemýšlí, jestli se hlásit na pedagogiku, veterinární lékařství, arabistiku nebo geologii. A protože vysoké školy moc dobře vědí, že uchazečů je letos méně než míst na vysokých školách, musejí se hodně snažit, aby k sobě nové studenty nalákaly.

Že je potřeba zacílit i na skupiny, které jsou na univerzitě podreprezentovány, si uvědomilo i České vysoké učení technické, a spustilo informační web Holky, pozor!

Podobné náborové kampaně cílící na potenciální studentky technických oborů jsou poslední dobou v globálním kontextu dost rozšířené. Česká verze tohoto trendu ve mně bohužel vzbuzuje spíše rozpaky…

V první řadě člověka uvítá růžová barva. Může to být náhoda - webmasterovi či webmistress se mohla právě růžová nejvíc zamlouvat. Pravděpodobnějším motivem je však obskurní představa, že na růžovou lze nalákat každou ženu. K důstojnosti kampani nepomáhá ani téma „Co by ti usnadnilo život a vejde se to do kabelky“. Nemusím snad dodávat, jakou barvu má kabelka.

Na druhou stranu oceňuji, že web představuje studentky i absolventky, které se věnují zajímavým projektům, v nejmodernějších vědecko-technických projektech i mimo areál ČVUTu. Je jen trochu škoda, že medailonky občas obsahují pravopisné chyby či nevhodné stylistické formulace. Často navíc nedokáží popsat, čím se daná absolventka zabývá, ačkoliv jde mnohdy o velmi zajímavou věc: „Jako to její čištění vody je docela zajímavý, protože k tomu [Klára Šustrová] využívá umnělý neuronových sítí. Co to znamená nevím, ale když to pochopila ona, tak proč bych to nemohla pochopit já!“ Co kdyby se na stránkách objevily rozhovory přímo s absolventkami, které by to vysvětlit dovedly?

Ne vždy se pisatel či pisatelka vyhnou heteronormativní cis představě o ženě (žena má dlouhé vlasy, široké boky, úzký pas, vaginu a líbí se jí chlapi). Například u Fronémy Virglerové, absolventky Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické, která pracuje jako programátorka: „Na chlapa Fronéma rozhodně nevypadá, má dlouhé hnědé vlasy, sexy štíhlou postavu a ďábelský úsměv. Její největší zálibou je hraní počítačových her, běh a občas si i seskočí s padákem.“

Tentýž článek s názvem Seznamte se s geekerkami naneštěstí obsahuje i genderově stereotypní parafráze, které vlastně ženy podkopávají: „S muži si ale rozumí víc než s holkama, jelikož jsou podle ní přímější a mají víc analytické myšlení, což Barboře [Štalmachové] vyhovuje.“ Aneb milé uchazečky, smiřte se s tím, že muži mají ke studiu na naší instituci větší předpoklady než vy.

↗

Dominantní barvou, na kterou se kampaň ČVUT snaží nalékat nové studentky, je růžová. K tomu se váže i řada dalších stereotypů, jichž se kampaň dopouští. Foto holkypozor.cz

Co ale nejspíš návštěvnice webu bude zajímat nejvíc, je nabídka oborů. Z hlediska informační hodnoty tu toho ale člověk mnoho nenajde. Texty popisující studijní programy jsou stručné, byť přepsané do neformální podoby, o konkrétních oborech v rámci programů se toho tedy člověk moc nedozví. Po pár kliknutích myší je sice možné se k informacím prokousat, což ale klade otazníky nad smyslem celé rubriky.

Přesvědčivých důvodů, proč studovat ten či onen obor, mnoho nenajdeme. Někdy postačuje sdělení, že se s oborem dobře nachází uplatnění, což by se ale dalo dobře říct i o medicíně nebo lingvistice nebo dalších technických školách.

Pokud pracuji se skupinou, ze které se mnoho členů nenachází na technické škole, asi bude potřeba je přesvědčit jinak než slovy „uplatníš se v tom či onom povolání“. Autoři webu opět zapomínají, že u žen není stigmatizované jen studium techniky, nýbrž i samotný výkon technického povolání.

K tomu bohužel přispívá i jazyková výstavba propagačního textu, který užívá výhradně maskulina, což u webu zaměřeného na ženy vyznívá víc než divně - jako u citací typu „Kdo by chtěl ještě výš, tak se nabízí už jen profesionální pilot. Technik, dispečer nebo pilot, volba je na tobě“, „Jako absolvent se uplatníš například při projektování a spravování automatizovaných systémů řízení dopravy“, „V budoucnu z tebe pak může být třeba specialista na vývoj vozidlové techniky a inteligentních systémů pro bezpečnost vozidel“, „V praxi se pak můžeš uplatnit jako analytik nebo návrhář systémů ve vývojovém nebo výzkumném týmu“, „Uplatníš se pak například jako programátor nebo konstruktér technologických zařízení ovládaných počítačem“, „Čeká tě pak uplatnění například jako systémový integrátor, administrátor výpočetních systémů nebo správce sítě a bezpečnostní analytik“.

A jako bonus na závěr uvádím perličku z textu o Fakultě informačních technologií: „Po tom co se hodinu vztekáš u počítače, nervy na dranc, že ti už ani Ctrl+Alt+Delete a restart počítače nepomáhá, zavolej kamarádovi ajťákovi, který ti s ledovým klidem během půl hoďky všechno zprovozní. Zbylou půl hodinu si můžete povídat, třeba o tom, kde se dá tohle všechno naučit.“ Některé problémy zřejmě bez mužů vyřešit nelze.

Stránka odkazuje na několik dalších institucí či spolků, krom samotného ČVUT i na Akademii věd České republiky. Je to ta samá instituce, která pro všechny z nepochopitelných důvodů investovala peníze do billboardové kampaně napříč republikou, která prezentovala své vědecké pracovníky. Vypadá to, že se věda v této zemi potýká s marketingovým problémem.