„Teď, když fyzicky sedíme ve vašich třídách, nás už nemůžete umlčet,“ říká Mukami Kuria, studentka bakalářského programu mezinárodních vztahů na London School of Economics and Political Science. Stejně jako několik jejích dalších nebílých spolužáků se ptá: „Proč jsou mé osnovy bílé?“( Why Is My Curriculum White?)

Tato několik měsíců stará kampaň se mezitím rozšířila i na další britské školy, například na University College London, Goldsmiths University nebo Warwick University. Důvod je prostý: spousta škol, ačkoliv se chlubí diverzitou mezi studenty (UCL sama sebe nazývá „globální univerzitou“), lpí stále svými učebními osnovami studijních programů rigidně na teoriích nebo publikacích, které vytvořili výhradně bílí mužští akademikové střední třídy z tzv. Západu.

Týká se to především humanitních a společenskovědních oborů, nicméně i přírodní vědy trpí nedostatkem nebílých akademiků, alespoň tedy na britském území.

První námitkou, kterou by mohl kdokoliv vznést, je to, že britské vysoké školy se nacházejí na britském území, tudíž není důvod, aby se akademicky zabývaly čímkoliv nebritským, nezápadním či neevropským. S tím se dá ale polemizovat dvěma způsoby.