Proč nejdou učitelé do stávky?

Saša Uhlová

Dokud si učitelé nebudou umět vynutit lepší podmínky pro svou práci, bude situace ve školství stále stejně špatná. Důsledky si ponesou ty nejzranitelnější skupiny.

Je to pro jejich dobro, bývá první argument segregace. To proto, že žijeme ve společnosti, která některé typy argumentů považuje za nehumánní. Když se ale jde trochu hlouběji, ukáže se, že jde primárně o „dobro“ těch, kteří mají být segregací uchráněni od nežádoucího styku s těmi segregovanými.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Nejinak to působí i ze zpráv, které referovaly o otevření romské a neromské třídy v Krásné Lípě na Šluknovsku minulý týden. Ředitelka školy sice tvrdila, že klíč nebyl etnický, že se orientovala výhradně podle toho, jestli děti chodily do školky, starosta pak ale přiznal, že rodiče neromských žáků nechtěli do školy děti dávat právě proto, že tam chodí moc romských dětí. 

Jsou školy, kde se integraci docela dobře daří. Foto Saša Uhlová, DR

Není to jediný případ a není to nový problém. Když to nejde tak, že by byly školy úplně zvlášť, nejlépe zvláštní, či praktické pro Romy, tak je aspoň dáme do jiné třídy. I kdyby nevýhodou bylo jen stigma „romské třídy“ a žádný jiný rozdíl by v přístupu učitelů nebyl, docela by to stačilo na to, aby děti vyrůstaly s pocitem občanů druhé kategorie.

Platy jsou ve školství mizerné, dětí bývá ve třídách příliš mnoho, učitelé nemají takové „výdobytky“ jako je třeba jeden rok volna po sedmi letech, kdy by se mohli vzdělávat, situace ve školství je opravdu neudržitelná. Chápat, proč by to chtěli zdánlivě snazší, není těžké. Ale přesto.

Stát nemůže rozdělovat děti tímto způsobem. Argument podfinancování školství, či špatných podmínek, není v žádném případě alibi proto, abychom si jako společnost dál zadělávali na problémy, které budou čím dál víc neřešitelné. O co víc bude segregace, o to víc budou problémy růst, až nabudou rozměrů, kdy nás budou stát mnohem víc, než jen hodně peněz.

V každé třídě jsou žáci, kteří jsou pomalejší a žáci, kteří jsou naopak připravení tak, že za nimi celá třída zaostává. Skloubit to je jistě těžké. Ovšem situace je taková, i když v ní nejsou romské děti. Pro etnicky české žáky to učitelé podstoupí, i když si jistě každý učitel dokáže představit, bez kterých konkrétních žáků by třída šla takzvaně rychleji. Jenže škola není jen závod v nabývání znalostí. Je to i místo sociální integrace. A to je srovnatelně důležité.

Situaci učitelů se nevysmívám, jako bývalá učitelka (čistě romských tříd) mám pochopení. Vlastně by mi bylo sympatické, kdyby učitelé vstoupili do stávky s následujícími požadavky: Chcete, vládo, integraci? Tak nám k tomu dejte podmínky a přestaňte se tvářit, že vzdělání je jen jednou z mnoha položek na seznamu. Vzdělání je absolutní priorita a my k tomu chceme mít skutečně důstojné podmínky.

Co všechno by učitelé potřebovali, by si jistě uměli už zformulovat sami. Od zvýšení platů, které by nebylo jen kosmetické, po snížení počtu žáků ve třídách, pokud škola integruje. Jako motto by si mohli vzít výrok Jana Masaryka: Pamatuj, že dokud budeme generálům platit víc než učitelům, nebude na světě mír.

Aby byla stávka účinná, nesměla by ale být jen symbolická. Děti by určitě neumřely, kdyby neměly pár týdnů výuky, škola by mohla zajistit jejich hlídání. Výsledek, který by si učitelé vymohli, by byl ku prospěchu všem. V první řadě dětem. A to všem.

    Diskuse
    MP
    September 15, 2015 v 23.29
    Jen drobná oprava
    Pokud by měla být stávka úspěšná, škola by nesměla zajistit hlídání dětí. Protože většinu rodičů nezajímá, co se jejich děti naučí, ale že jsou pod dozorem.
    A malér každého slušného učitele je, že nepůjde do stávky, která by bolela, protože využívala děti jako zbraň. Neidealizuji si je, naše učitelky a učitele, ale každá profese má své integrující předsudky.
    VP
    September 16, 2015 v 7.31
    Jak si mají vynutit zvýšení platů pracovníci v sociálních službách? Jejich platy jsou na nejnižší úrovni, snad proto, že z hendikepovaných už nekouká žádný zisk.
    September 16, 2015 v 23.59
    Učitelé mají "vydírat" stát, nikoli rodiče
    Proto by škola hlídání zajišťovat měla. Garantuju vám, že pokud by se v této zemi někdo (v tomto případě učitelé). kdo má nějaký ten vydírací potenciál, pustil do stávky, určitě by to neprošlo jen tak bez povšimnutí.

    Sociálních pracovníků je mi líto, vím o jejich zoufalé situaci, jsou na tom ještě hůř, ale skutečnost, že se někdo jiný svých práv může domoci hůře, neznamená, že se jich nemám domáhat já. Pracovníci v sociálních službách by museli přistoupit k nějaké blokádě.
    September 17, 2015 v 12.55
    Na něco takového jsou naši učitelé málo sebevědomí. A proti tomu se dá těžko něco dělat.
    MP
    September 18, 2015 v 0.11
    Saše Úhlové
    Stávka je s prominutí třídní boj. A v boji rozhoduje síla. Stát a většina medií odvyprávějí historku o tom, jak mají pro učitele pochopení, ale reálné souvislosti.... K tomu se objeví--chraň bůh, že by to snad řekl veřejně nějaký odpovědný činitel -- obraz učitelky, která učí jen dvacet hodin týdně a má přes dva měsíce prázdnin, vlastně je učení takový nenáročný vedlejšák k ženě v domácnosti na plný úvazek ... to všechno už tu bylo, můžete o tom udělat interview se staršími učitelským odborářů (služebně staršími). Dtto vysokoškolské a vědecké protesty (Věda žije --kdo si na ní ještě dnes pamatuje?).

    Pokud by stávka měla vyhrát, musela by "vydírat" rodiče. A musela by vydržet tak dlouho, až by si inteligentní rodiče uvědomili, že ono to "vydírání" není jen ve prospěch učitelů, ale i jejich dětí. A to trvá obvykle několik týdnů.
    September 18, 2015 v 5.5
    Co dělat, když učitelé ani rodiče nejsou hrdí a sebevědomí občané? Prostě nemají ty vlastnosti, jaké demokracie potřebuje?
    Lid zklamal důvěru - nikoli vlády, jak známe z Brechta - ale demokratů. Bude nutné ho patrně vyměnit.
    September 18, 2015 v 7.15
    Takže by možná bylo jedině dobře, kdyby sem přišli nějací uprchlíci.
    September 18, 2015 v 11.37
    Ono je to ještě i trošku jinak…
    Když jsem nastoupil někdy před 8 lety na rektorát UP, probíhaly tehdy zrovna jisté mírné studentské nepokoje. Přišlo mi však tehdy jako člověku z venku velmi podivné, že vedení univerzity studenty v ů b e c, ale vůbec v jejich požadavcích nepodporuje. Ba spíše, že se na požadavky studentů ohledně peněz do školství dívá vedení školy s obavami… Absolutně jsem to nechápal. Ale pak jsem si uvědomil následující:

    Vedení škol (minimálně vysokých škol) nemělo vůbec zájem na tom, aby se o financování škol mluvilo, protože by se o financování veřejné instituce začalo zajímat příliš mnoho lidí – a mj. i příliš zaměstnanců. A taková situace by se mohla nemile zvrtnout, třeba by se málo placení zaměstnanci dozvěděli dokonce i fakta o financování a že na jejich platy není proto, že někdo jiný, aniž by měl zásluhy, dostává ke své základní mzdě pravidelný a vysoký příplatek třeba i 5 nebo 10 tisíc (až 100 % základního platu).

    Nevím, zda došlo ke změně, ale interní předpis UP umožňuje kromě základního platu vyplácet prémie až do výše 100 % základního platu. Takže snad už nyní tušíte, jak vypadá situace v praxi:

    Ti, kdo se delší dobu znají s tajemníkem a děkanem fakulty, nebo s kvestorem, nebo prostě někým, kdo se za dlouhá léta dostal hlouběji do struktury školy – tedy k financování – ti si pochopitelně skrze tyto své k o n e x e "zaslouží" třeba až těch 100 % příplatku k platu.

    Jde o jeden koláč peněz, kdy se skrze vyšší prémie pro vyvolené nedostane na druhé, nejčastěji mladé a proto naivní učitele, kteří můžou celé dlouhé roky učit za základní tabulkový plat. A nakonec možná odejdou a přijdou noví. Ne každý zapadne do party, ne každý se stane dobrým přítelem těch, kdo o penězích rozhodují. A pochopitelně okruh lidí s vysokými "benefity" získanými nikoliv za výborné výkony, ale za známost s těmi, kdo o prémiích rozhodují je vždy maximálně úzký. Čím méně peněz do financování a přidělování odměn vidí, tím více peněz na odměny pro vyvolení zbude.
    September 18, 2015 v 11.53
    Udělat všechny veřejné peníze veřejné do důsledku
    Otázka je, co s tím. Podle mého je to prosté: Každý pracovník placený z veřejných peněz (tedy nikoliv ze soukromých peněz), je přece zaměstnancem všech daňových poplatníků. Všichni občané jsou tak tedy de facto "majiteli" firmy se jménem SPOLEČNÝ STÁT, takže – stejně jako každé šéf soukromé firmy – mají i oni právo vědět, komu kolik a za co platí.

    Nejen platy učitelů, ale i doktorů, policistů, hasičů a samozřejmě všech politiků a úředníků by měly být veřejnosti plně dostupné. Nakonec by se mohlo ukázat, že peněz je v systému překvapivě dost (!), ale tyto peníze kdesi mizí. Je to o transparenci veřejných financí.

    A ohledně peněz se stále mlží. Nejčastějším argumentem je, že výška platu je soukromá a tedy intimní věc. Na takový argument lze říci jediné: Ano, je to soukromá věc, ale jen v soukromé firmě. Pokud chcete pracovat za státní peníze, tedy za daně občanů, tak budete holt muset vydržet jistý "diskomfort" a této veřejnosti skládat účty a tedy jí (a to je absolutní základ) sdělovat vše o výši mzdy. Tedy o odměně za práci konanou za státní a tedy z principu veřejné peníze.

    A pokud se někdo stydí veřejně přiznat, kolik bere, prostě s tím má nějaký problém, nechť se přesune do soukromé sféry.

    Ve skutečnosti tento problém neexistuje a jde vždy o krytí nepřiměřených odměn.

    Mimochodem v řadě zemí je toto samozřejmé: v mnoha školách v Anglii nebo Švédsku mohou všichni vidět na mzdy zaměstnanců placených z veřejných peněz.

    A tím odpovídám i na otázku, proč učitelé nestávkují: To nahoře si rozdělí odměny a mají dost a chtějí jediné, aby do systému odměn nikdo nešťoural, ti ve školském systému dole, obvykle mladí a naivní se spíše bojí, aby je vedení škol nepropustilo, takže raději drží krok a nechtějí na sebe příliš upozorňovat.

    Jinak samozřejmě zemi, kde má každý "hloupý voják" vyšší plat než učitel, kde lidé učitelským p o v o l á n í m pohrdají, kdy závidí učitelům delší volno, kdy lidé mají pocit, že učitelé nic nedělají atd., tak takové zemi se pochopitelně nepovede dobře a bude se v globální ekonomice propadat hlouběji a hlouběji. To je zákonité.

    A perlička závěrem: Slyšel jsem, že pokud berete sociální peníze od státu, tedy jste na nějaké sociální podpoře, tak nárok na finanční soukromí prostě nemáte. Pracovník úřadu má právo (!) nahlížet do vašeho bankovního účtu a zkoumat položku po položce, za co jste utráceli a pokud nějaký výdaj neobhájíte, tak přijdete o státní podporu. Zde právo na soukromí neplatí? Lidé pobírající sociální dávky jsou občané druhé kategorie?
    September 19, 2015 v 7.7
    Ještě jedna drobná oprava
    Jistěže "stát nemůže rozdělovat děti tímto způsobem", ale v Krásné Lípě je nerozdělil stát. Připadá mi to důležité. Odvrácenou stranou subsidiarity je, že někde se daná věc řeší "hůř" - tedy hodnoceno z pohledu odjinud nebo z pohledu nadřazeného celku - než jinde. Podle mě ale to sebeurčení či lépe samospráva za to stojí.
    + Další komentáře