Třicet mužů chce být generální ředitelkou Českého rozhlasu

Jaroslav Bican

O nejvyšší post v Českém rozhlase se rozhodlo usilovat třicet mužů a jedna žena. Lze se tomu divit, když se jedná o výběrové řízení na ředitele? Kolik mužů by chtělo být ředitelkou? Jaké důsledky může mít, když jsou ženy k tomu nuceny?

V těchto dnech probíhá výběrové řízení na nového generálního ředitele Českého rozhlasu, a to doslova, chce se dodat. Z třiceti jedna osob, kteří se do něho přihlásili, je třicet mužů a pouze jedna žena. Jen ta si vzala do hlavy, že věta „Rada Českého rozhlasu vyhlašuje v souladu s ust. § 9 odst. 4 zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, v platném znění, výběrové řízení na funkci generálního ředitele Českého rozhlasu,“ neznamená, že toto výběrové řízení je určené pouze pro muže.

Ve středu Rada Českého rozhlasu zveřejnila, že formální náležitosti splnilo dvacet šest lidí, přesněji řečeno dvacet pět uchazečů a jedna uchazečka, takže skutečně do výběrového řízení na ředitele Českého rozhlasu se mohly hlásit i ženy. Samozřejmě může se stát, že toto rozhodnutí ještě někdo napadne, zákon o Českém rozhlase, ani statut této instituce totiž s generální ředitelkou nepočítá a hovoří pouze o „generálním řediteli“.

Nahradí jen generické femininum generické maskulinum? Foto Jessica R., flickr.com
×
Diskuse
MK
December 18, 2015 v 13.50
Nic proti kritice generického maskulina, ale není mi příliš jasné, co s ním. Používat oba tvary? No, dalo by se, ale v běžné řeči se to neujme (ztráta stručnosti). Pokud by to zůstalo v oficiálních textech, tak by to začalo brzy působit úřednicky (a to i bez hlupáků a hlupaček blábolících o politické korektnosti), a lidi to odfiltrují. Ano, nějaký přínos by to asi mělo, ale nepřijde mi to efektivní. Spousta práce by s tím byla i bez odporu blbců a blbek. Nebylo by lépe využít tu energii lépe?
December 18, 2015 v 23.02
Stručnost není v jazyce vždy absolutní priorita
V běžné řeči není vždy stručnost absolutní prioritou. Například, kdybych chtěl zmínit autora přechozího příspěvku, napsal bych "pan Kolařík" nebo "Michael Kolařík", i když "Kolařík píše, že" je stručnější a bylo by jasné, koho mám na mysli.

Nahradit generické masculinum jednoslovným výrazem nejde, protože dvojice ředitel-ředitelka není symetrická. "Ředitel" je z hlediska jazyka objektivně bezpříznakový, nemá koncovku, "ředitelka" je příznaková, má koncovku.

"Ředitel" může znamenat i ředitelku, ale "ředitelka" může být jen žena. Patriarchát je zde zabudován do struktury jazyka, který odráží strukuru společnosti, která je patriarchálni, jak o tom píše Bourdieu v knize "Nadvláda mužů".

Jazykový projev není nikdy jen sdělením o věcném obsahu, vždy vyjadřuje i vztahy. Obraty "ředitel" a "ředitel či ředitelka" se neliší svým denotátem, ale liší se tím, jaký vztah k ženám a mužům vyjadřujeme.

Generické femininum pro "prezident" by mimochodem nebylo "prezidentka", ale "prezident" s tím, že pro ten zvláštní případ, kdy prezidentem se myslí jen prezident-muž by se používala nějaká mužská koncovka.
December 18, 2015 v 23.11
V genetice je to obráceně než v češtině
Muži i ženy mají x-chromosom, ale jen muži mají i y-chromosom.Mužské pohlaví je příznakové, ženské bezpříznakové.