Znečištění ovzduší v Ústeckém kraji i v loňském roce překročilo platné limity pro prach a rakovinotvorný benzo-a-pyren. Zamořený vzduch přitom představuje vážné ohrožení zdraví lidí, podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) způsobuje v České republice předčasnou smrt více než 10 tisíc lidí ročně. Zlepšení situace by měl do roku 2020 zajistit „Program zlepšování kvality ovzduší zóny Severozápad“, který připravilo ministerstvo životní prostředí, ale který postrádá stanovení konkrétních kroků a jejich časový harmonogram.

„Ústecký kraj i v roce 2014 překračoval limity pro znečištění ovzduší prachem a rakovinotvorným benzo-a-pyrenem, které stanovila v roce 2008 evropská směrnice o kvalitě ovzduší a které jsou právně závazné i v České republice. Už v červnu 2011 vypršela výjimka, kterou nám poskytla Evropská komise pro znečištění prachem i pro Ústecký kraj. Ke slibovanému zlepšení ovzduší ale nedošlo a České republice proto hrozí citelné sankce ze strany Komise,“ uvedl MUDr. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.

Miroslav Šuta upozornil, že zdravotní dopady znečištění v regionu zdokumentovaly výsledky unikátního Programu Teplice. Rozdíl v očekávané délce života při narození oproti regionům s menším znečištěním podle něho činí dva až tři roky. Znečištěné ovzduší také významně ovlivňuje genetický materiál a reprodukční funkce člověka.

„Prokázalo se, že znečištění ovzduší v regionu negativně ovlivňuje už vývoj zárodku v děloze, pravděpodobně má vliv i na kvalitu spermií, a tím i zdraví příštích generací. Výzkum také potvrdil zvýšený výskyt dětských nemocí, především onemocnění dýchacích cest a alergických onemocnění,“ vysvětlil Miroslav Šuta.

Vdechování prachu vede k vyšší úmrtnosti

Zákon a evropská směrnice o ovzduší oficiálně povolují překročit denní limit pro znečištění polétavým prachem po třicet pět dnů během kalendářního roku. „V loňském roce však monitorovací stanice Lom na Mostecku překročila denní limit 66x, Most 64x, Chomutov 57x, Ústí nad Labem-město 56x, Ústí nad Labem-Všebořická 55x, Děčín 54x, Teplice 51x, Milá 49x, Litoměřice 44x, Krupka 43x, Droužkovice 37x, Tušimice 37x a Doksany 36x,“ zdůraznil Šuta.

Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém a vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délku dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění.

Benzo-a-pyren je rakovinotvorný polyaromatický uhlovodík, který se do ovzduší uvolňuje jako důsledek nedokonalého spalování, například v automobilových motorech nebo v domácích topeništích. „Roční limitní hodnota pro benzo-a-pyren byla v roce 2014 překročena na dvou ze tří monitorovacích stanic, na kterých je tato škodlivina v kraji měřena. Stanice Ústí nad Labem-Pasteurova překročila limit o 60 % a stanice Teplice o 10 %,“ konstatoval Šuta.

Program zlepšování kvality ovzduší zóny Severozápad, který poslední dva roky připravovalo ministerstvo životní prostředí, obsahuje obecný cíl dosáhnout na celém území splnění imisních limitů do roku 2020.

„Zklamalo mne ale, že program je prakticky nekontrolovatelný, protože nespecifikuje konkrétní kroky a jejich termíny k dosažení zákonných limitů. Vypadá to jako velmi dlouhé slohové cvičení, které má poskytnout ministerstvu alibi pro jednání s Evropskou komisí. České republice totiž za dlouholeté masivní překračování limitů znečištění hrozí ze strany Komise žaloba u evropského soudu, která nedávno postihla Bulharsko a aktuálně také Polsko,“ varoval Šuta.