Znečištění ovzduší v roce 2012 vážně ohrožovalo zdraví a životy obyvatel České republiky. Největší nebezpečí představovalo vdechování vzduchu znečištěného prachem, které mělo na svědomí asi 5500 předčasně zemřelých a zhruba 1800 pacientů, kteří byli hospitalizováni pro akutní srdeční nebo dýchací obtíže.

Konstatuje to odborná zpráva Státního zdravotního ústavu o dopadech znečištění ovzduší na zdraví obyvatel v roce 2012. Miliony lidí přitom v České republice žije v oblastech, ve kterých jsou překračovány limity pro znečištění ovzduší vyplývající ze zákona a evropské směrnice.

„Zpráva za hlavní příčinu znečištění ovzduší prachem ve městech označuje automobilovou dopravu. Specifická (a významně vyšší) pak zůstává zátěž v průmyslových lokalitách ostravsko-karvinské aglomerace. Alespoň jedno z kritérií překročení limitu bylo v roce 2012 naplněno na osmatřiceti z devadesáti hodnocených měřicích stanic,“ uvedl Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.

Za alarmující považuje skutečnost, že hodnota doporučená Světovou zdravotnickou organizací, tj. roční průměr 20 μg/m3, byla splněna pouze výjimečně, jen na třinácti z devadesáti hodnocených stanic. V případě znečištění jemným prachem (PM2,5) vypadá situace opticky lépe, neboť zákonný roční limit (25 μg/m3) byl překročen jen na pěti ze šestadvaceti hodnocených stanic (všechny v Moravskoslezském kraji).

„Situace pro laiky sice vypadá zdánlivě lépe, ale jenom v důsledku toho, že limit pro jemný prach byl nastaven 2,5x vyšší než doporučují pro ochranu lidského zdraví odborníci. Hodnota znečištění jemným prachem doporučená WHO (10 μg/m3) byla překročeno na všech hodnocených stanicích v České republice,“ zdůraznil Šuta.

Jako polétavý prach (PM10) se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 μm. Jako jemný prach (PM2,5) jsou označovány částečky o průměru do 2,5 μm, které jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího systému. Proto jsou považovány z hlediska lidského zdraví za nebezpečnější.

Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prach u zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délky dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění.

„Česká republika porušuje limity, které se zavázala plnit v rámci evropské směrnice o ovzduší. Limity nesplnila ani v řádném termínu, ani v prodloužené lhůtě, která vypršela v červnu 2011 na základě výjimky udělené Evropskou komisí na základě české žádosti,“ připomněl Šuta.

Domnívá se proto, že by vláda měla urychleně přijmout opatření pro snížení emisí prachu z dopravy, která se osvědčila v zahraničí, jako jsou například zavádění prachových filtrů u automobilů nebo stavební techniky s dieselovými motory, zpoplatnění vjezdu do městských center, snižování maximální rychlostí na vybraných silnících nebo použití alternativních paliv v dopravě. „ Razantní opatření pro omezení znečištění průmyslem pak vyžaduje situace v  Moravskoslezském kraji,“ uzavřel Šuta.