Znečištění ovzduší prachem je v Plzni aktuálně srovnatelně špatné s Ústeckem nebo Ostravskem. Hodinové průměrné koncentrace prachu (PM 10) se ve dopoledne na monitorovacích stanicích v Plzni pohybovaly zhruba mezi 110 a 140 mikrogramy na metr kubický vzduchu. Průměrná 24-hodinová koncentrace prachu kolísala zhruba mezi 100 až 120 μg/m3, tedy převyšovala dvojnásobně platný limit, který činí 50 μg/m3.

Jako polétavý prach se označují částice s průměrem menším než 10 mikrometrů (PM 10). Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví upozorňuje, že jeho krátkodobé vdechování zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti.

„Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délky dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění,“ vysvětlil Šuta.

Velice nepříznivou okolností je podle jeho slov to, že drtivou část znečištění plzeňského ovzduší tvoří podle dat z monitorovacích stanic jemný podíl prachu označovaný jako PM 2,5, který proniká hluboko do dýchacího ústrojí a je podle současné vědy zodpovědný za převážnou část negativních zdravotních důsledků znečištění ovzduší.

Znečištění ovzduší prachem vážně ohrožuje životy a zdraví obyvatel České republiky. Podle odborné zprávy Státního zdravotního ústavu o dopadech znečištění ovzduší na zdraví obyvatel v roce 2011 má vdechování vzduchu znečištěného prachem na svědomí asi 6 400 předčasně zemřelých a dva tisíce pacientů, kteří museli být hospitalizováni pro akutní srdeční nebo dýchací obtíže.

„Z hlediska ochrany zdraví bych Plzeňanům doporučil zejména omezení fyzické námahy a hlavně starším nebo nemocným lidem též, omezení vycházek. V domácnostech a na pracovištích by se lidé měli vyvarovat činností, které mohou zvýšit obsah jemných a ultrajemných částic ve vnitřním prostředí," uvedl Šuta.

„Tedy v žádném případě nekouřit ani napálit rozličné vonné tyčinky! A odložit činnosti jako luxování nebo smažení na dobu, kdy budou moci intenzivně větrat,“ dodal Šuta s tím, že lidé mohou aktuální vývoj znečištění ve svém okolí sledovat na internetové stránce České hydrometeorologického ústavu.